Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi SMS plnou obdivu. Místo, aby jako evropský politik hájil evropské zájmy, přijal rétoriku „Amerika na prvním místě“ a otevřel cestu hlubší závislosti na Spojených státech. Evropa kvůli tomu přichází o hlas v alianci, o důvěryhodnost a o šanci být rovnocenným partnerem. Postupně se z ní stává bezpečnostní přívěšek Ameriky.
Když se Rutte rozhodl poslat Trumpovi zprávu, měl na výběr. Mohl zachovat diplomatický odstup, případně vyzdvihnout nutnost transatlantické rovnováhy. Jenže neudělal ani jedno. V SMS, kterou předcházel středečnímu summitu v Haagu, amerického prezidenta výslovně chválil za „pokrok, jakého žádný americký prezident za poslední desetiletí nedosáhl“. Své romantické psaníčko zakončil větou, která mohla klidně vzniknout v Trumpově volebním štábu: „Evropa zaplatí VELKÝM způsobem – jak má – a bude to vaše vítězství.“
Summit přinesl zásadní posun. Členské státy NATO se shodly na cíli vynakládat na obranu až 5 % HDP. Co ještě před pár lety znělo jako radikální návrh, je teď nový standard. Rutte to prezentuje jako krok k vyrovnání vztahů mezi Evropou a USA, jako gesto loajality a síly. Ale pod lesklým nátěrem se skrývá podstatně méně slavnostní realita – a ta má jméno podřízenost.
Rutte bez okolků přejal Trumpovu rétoriku „America First“, jako by ani nešlo o americkou domácí doktrínu, ale o univerzální pravdu, která bez debat platí i pro Evropany. Někdejší nizozemský předseda vlády nejenže tuto ideologickou doktrínu opakuje, ale dokonce ji přijal za svou. Když byl s obsahem SMS konfrontován, byl na její napsání snad dokonce pyšný.
Z premiéra, který si čtrnáct let udržoval poměrně stabilní podporu nizozemských voličů, se tak stal generální tajemník NATO, jehož primární loajalita směřuje směrem přes Atlantik – bez ohledu na to, jaké dopady to bude mít pro evropské zájmy. Zástupci evropských států jistě vědí, že obrana není levná, a že bez investic se bezpečnost neudrží. Ale Rutte nepředložil plán, jak budovat evropskou obrannou kapacitu. Rozhodl se zalíbit Washingtonu.
Je nutné si připomínat, že i když mají USA a Evropa blízké vztahy, stále jde o dvě odlišné mocnosti s rozdílnými prioritami. EU – a jednotlivé evropské státy v NATO – musejí být schopné artikulovat své bezpečnostní zájmy jasně, srozumitelně, a pokud je třeba, i ostře. Partnerství s Amerikou má smysl jen tehdy, když nejde o slepé následování, ale o spolupráci na základě respektu. Rutte místo toho otevřel dveře politice naprosté závislosti.
Namísto posílení evropské pozice v NATO tedy Rutte evropský hlas ještě více utlumil. Vyslal signál, že když bude potřeba, Evropa raději ustoupí, než aby nastavila vlastní podmínky. A tím celou Evropu připravil o důvěryhodnost.
Z Evropy, která dlouhodobě usilovala o větší strategickou autonomii, udělal v očích světa kontinent ztrácející vlastní suverenitu a především – ochotný přívěsek americké moci. Místo snahy sjednotit evropské státy kolem společné obranné politiky Rutte umožnil další štěpení a chaos. Oslabil důvěru v evropské instituce a naznačil, že když půjde do tuhého, rozhodující slovo bude mít stejně někdo jiný, a ten někdo nebude sedět v Bruselu.
Evropa kvůli jeho postoji přichází o reálnou šanci stát se v rámci NATO rovnocenným partnerem. Nejen vojensky, ale i politicky a symbolicky. Ztrácí možnost ovlivňovat strategii aliance. A co je nejhorší – ztrácí důvěru svých vlastních občanů, kteří mají právo věřit, že jejich lídři hájí jejich zájmy, ne zájmy někoho jiného.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
