Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi SMS plnou obdivu. Místo, aby jako evropský politik hájil evropské zájmy, přijal rétoriku „Amerika na prvním místě“ a otevřel cestu hlubší závislosti na Spojených státech. Evropa kvůli tomu přichází o hlas v alianci, o důvěryhodnost a o šanci být rovnocenným partnerem. Postupně se z ní stává bezpečnostní přívěšek Ameriky.
Když se Rutte rozhodl poslat Trumpovi zprávu, měl na výběr. Mohl zachovat diplomatický odstup, případně vyzdvihnout nutnost transatlantické rovnováhy. Jenže neudělal ani jedno. V SMS, kterou předcházel středečnímu summitu v Haagu, amerického prezidenta výslovně chválil za „pokrok, jakého žádný americký prezident za poslední desetiletí nedosáhl“. Své romantické psaníčko zakončil větou, která mohla klidně vzniknout v Trumpově volebním štábu: „Evropa zaplatí VELKÝM způsobem – jak má – a bude to vaše vítězství.“
Summit přinesl zásadní posun. Členské státy NATO se shodly na cíli vynakládat na obranu až 5 % HDP. Co ještě před pár lety znělo jako radikální návrh, je teď nový standard. Rutte to prezentuje jako krok k vyrovnání vztahů mezi Evropou a USA, jako gesto loajality a síly. Ale pod lesklým nátěrem se skrývá podstatně méně slavnostní realita – a ta má jméno podřízenost.
Rutte bez okolků přejal Trumpovu rétoriku „America First“, jako by ani nešlo o americkou domácí doktrínu, ale o univerzální pravdu, která bez debat platí i pro Evropany. Někdejší nizozemský předseda vlády nejenže tuto ideologickou doktrínu opakuje, ale dokonce ji přijal za svou. Když byl s obsahem SMS konfrontován, byl na její napsání snad dokonce pyšný.
Z premiéra, který si čtrnáct let udržoval poměrně stabilní podporu nizozemských voličů, se tak stal generální tajemník NATO, jehož primární loajalita směřuje směrem přes Atlantik – bez ohledu na to, jaké dopady to bude mít pro evropské zájmy. Zástupci evropských států jistě vědí, že obrana není levná, a že bez investic se bezpečnost neudrží. Ale Rutte nepředložil plán, jak budovat evropskou obrannou kapacitu. Rozhodl se zalíbit Washingtonu.
Je nutné si připomínat, že i když mají USA a Evropa blízké vztahy, stále jde o dvě odlišné mocnosti s rozdílnými prioritami. EU – a jednotlivé evropské státy v NATO – musejí být schopné artikulovat své bezpečnostní zájmy jasně, srozumitelně, a pokud je třeba, i ostře. Partnerství s Amerikou má smysl jen tehdy, když nejde o slepé následování, ale o spolupráci na základě respektu. Rutte místo toho otevřel dveře politice naprosté závislosti.
Namísto posílení evropské pozice v NATO tedy Rutte evropský hlas ještě více utlumil. Vyslal signál, že když bude potřeba, Evropa raději ustoupí, než aby nastavila vlastní podmínky. A tím celou Evropu připravil o důvěryhodnost.
Z Evropy, která dlouhodobě usilovala o větší strategickou autonomii, udělal v očích světa kontinent ztrácející vlastní suverenitu a především – ochotný přívěsek americké moci. Místo snahy sjednotit evropské státy kolem společné obranné politiky Rutte umožnil další štěpení a chaos. Oslabil důvěru v evropské instituce a naznačil, že když půjde do tuhého, rozhodující slovo bude mít stejně někdo jiný, a ten někdo nebude sedět v Bruselu.
Evropa kvůli jeho postoji přichází o reálnou šanci stát se v rámci NATO rovnocenným partnerem. Nejen vojensky, ale i politicky a symbolicky. Ztrácí možnost ovlivňovat strategii aliance. A co je nejhorší – ztrácí důvěru svých vlastních občanů, kteří mají právo věřit, že jejich lídři hájí jejich zájmy, ne zájmy někoho jiného.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
