Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi SMS plnou obdivu. Místo, aby jako evropský politik hájil evropské zájmy, přijal rétoriku „Amerika na prvním místě“ a otevřel cestu hlubší závislosti na Spojených státech. Evropa kvůli tomu přichází o hlas v alianci, o důvěryhodnost a o šanci být rovnocenným partnerem. Postupně se z ní stává bezpečnostní přívěšek Ameriky.
Když se Rutte rozhodl poslat Trumpovi zprávu, měl na výběr. Mohl zachovat diplomatický odstup, případně vyzdvihnout nutnost transatlantické rovnováhy. Jenže neudělal ani jedno. V SMS, kterou předcházel středečnímu summitu v Haagu, amerického prezidenta výslovně chválil za „pokrok, jakého žádný americký prezident za poslední desetiletí nedosáhl“. Své romantické psaníčko zakončil větou, která mohla klidně vzniknout v Trumpově volebním štábu: „Evropa zaplatí VELKÝM způsobem – jak má – a bude to vaše vítězství.“
Summit přinesl zásadní posun. Členské státy NATO se shodly na cíli vynakládat na obranu až 5 % HDP. Co ještě před pár lety znělo jako radikální návrh, je teď nový standard. Rutte to prezentuje jako krok k vyrovnání vztahů mezi Evropou a USA, jako gesto loajality a síly. Ale pod lesklým nátěrem se skrývá podstatně méně slavnostní realita – a ta má jméno podřízenost.
Rutte bez okolků přejal Trumpovu rétoriku „America First“, jako by ani nešlo o americkou domácí doktrínu, ale o univerzální pravdu, která bez debat platí i pro Evropany. Někdejší nizozemský předseda vlády nejenže tuto ideologickou doktrínu opakuje, ale dokonce ji přijal za svou. Když byl s obsahem SMS konfrontován, byl na její napsání snad dokonce pyšný.
Z premiéra, který si čtrnáct let udržoval poměrně stabilní podporu nizozemských voličů, se tak stal generální tajemník NATO, jehož primární loajalita směřuje směrem přes Atlantik – bez ohledu na to, jaké dopady to bude mít pro evropské zájmy. Zástupci evropských států jistě vědí, že obrana není levná, a že bez investic se bezpečnost neudrží. Ale Rutte nepředložil plán, jak budovat evropskou obrannou kapacitu. Rozhodl se zalíbit Washingtonu.
Je nutné si připomínat, že i když mají USA a Evropa blízké vztahy, stále jde o dvě odlišné mocnosti s rozdílnými prioritami. EU – a jednotlivé evropské státy v NATO – musejí být schopné artikulovat své bezpečnostní zájmy jasně, srozumitelně, a pokud je třeba, i ostře. Partnerství s Amerikou má smysl jen tehdy, když nejde o slepé následování, ale o spolupráci na základě respektu. Rutte místo toho otevřel dveře politice naprosté závislosti.
Namísto posílení evropské pozice v NATO tedy Rutte evropský hlas ještě více utlumil. Vyslal signál, že když bude potřeba, Evropa raději ustoupí, než aby nastavila vlastní podmínky. A tím celou Evropu připravil o důvěryhodnost.
Z Evropy, která dlouhodobě usilovala o větší strategickou autonomii, udělal v očích světa kontinent ztrácející vlastní suverenitu a především – ochotný přívěsek americké moci. Místo snahy sjednotit evropské státy kolem společné obranné politiky Rutte umožnil další štěpení a chaos. Oslabil důvěru v evropské instituce a naznačil, že když půjde do tuhého, rozhodující slovo bude mít stejně někdo jiný, a ten někdo nebude sedět v Bruselu.
Evropa kvůli jeho postoji přichází o reálnou šanci stát se v rámci NATO rovnocenným partnerem. Nejen vojensky, ale i politicky a symbolicky. Ztrácí možnost ovlivňovat strategii aliance. A co je nejhorší – ztrácí důvěru svých vlastních občanů, kteří mají právo věřit, že jejich lídři hájí jejich zájmy, ne zájmy někoho jiného.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
