Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi SMS plnou obdivu. Místo, aby jako evropský politik hájil evropské zájmy, přijal rétoriku „Amerika na prvním místě“ a otevřel cestu hlubší závislosti na Spojených státech. Evropa kvůli tomu přichází o hlas v alianci, o důvěryhodnost a o šanci být rovnocenným partnerem. Postupně se z ní stává bezpečnostní přívěšek Ameriky.
Když se Rutte rozhodl poslat Trumpovi zprávu, měl na výběr. Mohl zachovat diplomatický odstup, případně vyzdvihnout nutnost transatlantické rovnováhy. Jenže neudělal ani jedno. V SMS, kterou předcházel středečnímu summitu v Haagu, amerického prezidenta výslovně chválil za „pokrok, jakého žádný americký prezident za poslední desetiletí nedosáhl“. Své romantické psaníčko zakončil větou, která mohla klidně vzniknout v Trumpově volebním štábu: „Evropa zaplatí VELKÝM způsobem – jak má – a bude to vaše vítězství.“
Summit přinesl zásadní posun. Členské státy NATO se shodly na cíli vynakládat na obranu až 5 % HDP. Co ještě před pár lety znělo jako radikální návrh, je teď nový standard. Rutte to prezentuje jako krok k vyrovnání vztahů mezi Evropou a USA, jako gesto loajality a síly. Ale pod lesklým nátěrem se skrývá podstatně méně slavnostní realita – a ta má jméno podřízenost.
Rutte bez okolků přejal Trumpovu rétoriku „America First“, jako by ani nešlo o americkou domácí doktrínu, ale o univerzální pravdu, která bez debat platí i pro Evropany. Někdejší nizozemský předseda vlády nejenže tuto ideologickou doktrínu opakuje, ale dokonce ji přijal za svou. Když byl s obsahem SMS konfrontován, byl na její napsání snad dokonce pyšný.
Z premiéra, který si čtrnáct let udržoval poměrně stabilní podporu nizozemských voličů, se tak stal generální tajemník NATO, jehož primární loajalita směřuje směrem přes Atlantik – bez ohledu na to, jaké dopady to bude mít pro evropské zájmy. Zástupci evropských států jistě vědí, že obrana není levná, a že bez investic se bezpečnost neudrží. Ale Rutte nepředložil plán, jak budovat evropskou obrannou kapacitu. Rozhodl se zalíbit Washingtonu.
Je nutné si připomínat, že i když mají USA a Evropa blízké vztahy, stále jde o dvě odlišné mocnosti s rozdílnými prioritami. EU – a jednotlivé evropské státy v NATO – musejí být schopné artikulovat své bezpečnostní zájmy jasně, srozumitelně, a pokud je třeba, i ostře. Partnerství s Amerikou má smysl jen tehdy, když nejde o slepé následování, ale o spolupráci na základě respektu. Rutte místo toho otevřel dveře politice naprosté závislosti.
Namísto posílení evropské pozice v NATO tedy Rutte evropský hlas ještě více utlumil. Vyslal signál, že když bude potřeba, Evropa raději ustoupí, než aby nastavila vlastní podmínky. A tím celou Evropu připravil o důvěryhodnost.
Z Evropy, která dlouhodobě usilovala o větší strategickou autonomii, udělal v očích světa kontinent ztrácející vlastní suverenitu a především – ochotný přívěsek americké moci. Místo snahy sjednotit evropské státy kolem společné obranné politiky Rutte umožnil další štěpení a chaos. Oslabil důvěru v evropské instituce a naznačil, že když půjde do tuhého, rozhodující slovo bude mít stejně někdo jiný, a ten někdo nebude sedět v Bruselu.
Evropa kvůli jeho postoji přichází o reálnou šanci stát se v rámci NATO rovnocenným partnerem. Nejen vojensky, ale i politicky a symbolicky. Ztrácí možnost ovlivňovat strategii aliance. A co je nejhorší – ztrácí důvěru svých vlastních občanů, kteří mají právo věřit, že jejich lídři hájí jejich zájmy, ne zájmy někoho jiného.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
