Na vrcholné schůzce NATO v Haagu vystoupil generální tajemník Mark Rutte s varováním, že aliance čelí nejvážnějším bezpečnostním výzvám za poslední desetiletí. „Scházíme se v době, která je nebezpečná pro miliardu našich občanů,“ uvedl.
Zmínil pokračující válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě, hrozbu terorismu i bezpečnostní rizika spojená s moderními technologiemi. Přesto Rutte zdůraznil, že spojenci stojí jednotně a NATO zůstává nejsilnějším obranným blokem v dějinách.
Ve svém projevu Rutte veřejně poděkoval Donaldu Trumpovi za tlak, který podle něj přispěl k razantnímu navýšení evropských výdajů na obranu. „Díky vašemu vedení, prezidente Trumpe, se podařilo od roku 2016 navýšit obranné rozpočty evropských zemí o bilion dolarů. A dnešní rozhodnutí přinesou další biliony,“ prohlásil přímo směrem k americkému prezidentovi.
NATO se totiž dohodlo na novém cíli: členské země mají vynakládat 5 % HDP na obranu, což znamená zásadní posun oproti dřívějšímu dvouprocentnímu standardu.
Podle Rutteho NATO nejen zvyšuje rozpočty, ale připravuje se i na výrazné posílení obranné výroby na obou stranách Atlantiku. „Naše armády potřebují moderní vybavení – to je důležité pro bezpečnost, ale i pro ekonomiku a pracovní místa,“ zdůraznil.
Zároveň ujistil, že aliance nepolevuje v podpoře Ukrajiny. „Naším cílem je spravedlivý a trvalý mír. Chceme, aby Rusko ukončilo agresi.“
Výrazná slova zazněla také od nizozemského premiéra Dicka Schoofa, který upozornil, že NATO se chystá učinit zásadní rozhodnutí vedoucí k historickému posílení společné obrany. „Zvyšujeme rozpočty a měníme finanční rovnováhu mezi spojenci. Obě změny jsou nezbytné a přijdou v pravý čas.“
Schoof dodal, že přesvědčení o trvalém míru, které panovalo po skončení studené války, bylo fatální chybou: „Mysleli jsme si, že dějiny skončily. Ale invaze na Ukrajinu nás vyvedla z omylu. Mír není automatický – musíme ho bránit vědomě a odhodlaně.“
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
