Na vrcholné schůzce NATO v Haagu vystoupil generální tajemník Mark Rutte s varováním, že aliance čelí nejvážnějším bezpečnostním výzvám za poslední desetiletí. „Scházíme se v době, která je nebezpečná pro miliardu našich občanů,“ uvedl.
Zmínil pokračující válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě, hrozbu terorismu i bezpečnostní rizika spojená s moderními technologiemi. Přesto Rutte zdůraznil, že spojenci stojí jednotně a NATO zůstává nejsilnějším obranným blokem v dějinách.
Ve svém projevu Rutte veřejně poděkoval Donaldu Trumpovi za tlak, který podle něj přispěl k razantnímu navýšení evropských výdajů na obranu. „Díky vašemu vedení, prezidente Trumpe, se podařilo od roku 2016 navýšit obranné rozpočty evropských zemí o bilion dolarů. A dnešní rozhodnutí přinesou další biliony,“ prohlásil přímo směrem k americkému prezidentovi.
NATO se totiž dohodlo na novém cíli: členské země mají vynakládat 5 % HDP na obranu, což znamená zásadní posun oproti dřívějšímu dvouprocentnímu standardu.
Podle Rutteho NATO nejen zvyšuje rozpočty, ale připravuje se i na výrazné posílení obranné výroby na obou stranách Atlantiku. „Naše armády potřebují moderní vybavení – to je důležité pro bezpečnost, ale i pro ekonomiku a pracovní místa,“ zdůraznil.
Zároveň ujistil, že aliance nepolevuje v podpoře Ukrajiny. „Naším cílem je spravedlivý a trvalý mír. Chceme, aby Rusko ukončilo agresi.“
Výrazná slova zazněla také od nizozemského premiéra Dicka Schoofa, který upozornil, že NATO se chystá učinit zásadní rozhodnutí vedoucí k historickému posílení společné obrany. „Zvyšujeme rozpočty a měníme finanční rovnováhu mezi spojenci. Obě změny jsou nezbytné a přijdou v pravý čas.“
Schoof dodal, že přesvědčení o trvalém míru, které panovalo po skončení studené války, bylo fatální chybou: „Mysleli jsme si, že dějiny skončily. Ale invaze na Ukrajinu nás vyvedla z omylu. Mír není automatický – musíme ho bránit vědomě a odhodlaně.“
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
