Blackouty v Evropě? Problém je zřejmě větší, než politici připouštějí!

Komentář
Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Lukáš Kovanda DNES 09:51
Sdílej:

Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.

Není pravda, že solární panel v Česku přetrhl drát. Není ani přesné tvrdit, že jeden větrník či jedna fotovoltaika „vypnuly“ Španělsko. Takto jednoduchá elektroenergetika není. Jenže stejně zavádějící je tvrdit, že obnovitelné zdroje s těmito blackouty nijak nesouvisejí. Souvisí — nikoli jako jediný bezprostřední viník, nýbrž jako hluboká systémová příčina.

Elektrizační soustava byla desítky let celoevropsky stavěna kolem velkých, stabilních a plánovatelných zdrojů. Ty nedodávaly jen elektřinu, ale i stabilizační služby: setrvačnost, napěťovou oporu, jalový výkon a schopnost podržet soustavu při poruše. Překotný, dotacemi (dluhem) a ideologií Green Dealu živený nástup fotovoltaiky a větru tento model rozbíjí rychleji, než se síť stačí přizpůsobit. Zdroje přibývají, robustnost zaostává.

Právě to oba blackouty odhalily. V Česku mechanická porucha přerostla v kolaps ostrovního provozu. Ve Španělsku se problém napětí změnil v kaskádu odpojování výroby. V obou případech šlo o mimořádnou událost, kterou by robustnější soustava měla zvládnout s menšími dopady. Jenže moderní síť s vysokým podílem kolísavých zdrojů potřebuje mnohem více stabilizačních služeb, akumulace, záloh, redispečinku, kompenzátorů, ochran a rychlého řízení.

To je skrytý účet obnovitelných zdrojů. Jejich příznivci rádi mluví o levné megawatthodině ze slunce či větru. Méně rádi do ceny započítávají náklady na to, aby se kvůli kolísavosti těchto zdrojů nerozpadla síť. Ač to dokonce i četní politici nejsou s to přiznat, nutnost nákladné a dosud neproběhlé dostatečné stabilizace soustavy je zásadní negativní externalitou obnovitelných zdrojů: náklad vzniká kvůli nim, ale často jej platí a ještě zaplatí někdo jiný — spotřebitel, průmysl, stát či provozovatel sítí.

Proto lze říci, že za oběma blackouty jsou obnovitelné zdroje, ovšem ne primitivně ve smyslu „panel shodil síť“. Jsou za nimi ve smyslu systémovém: jako hlavní motor energetické proměny, která na dotačně a ideologicky pokřiveném trhu postupuje rychleji než fyzická infrastruktura. Drát spadl v Česku, napětí ujelo ve Španělsku. Společným jmenovatelem je však oslabená robustnost sítě v době na dluh uspíšené zelené transformace.

Témata:
Stalo se
Novinky
Antarktida

Hluboko pod antarktickým ledem leží unikátní archiv. Vědci v něm skladují historii Země

Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem. 

Novinky
Donald Trump

Trump NATO změnil. Z obranné aliance udělal byznysové spojenectví

Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys. 

Novinky
Švédská armáda

Švédsko nenechává nic náhodě. I branci se už připravují na ruskou invazi

Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.

Novinky
Ilustrační fotografie

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň. Po celé Evropě sledoval jaderná zařízení

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.