Blackouty v Evropě? Problém je zřejmě větší, než politici připouštějí!

Komentář
Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Lukáš Kovanda 6. července 2026 09:51
Sdílej:

Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.

Není pravda, že solární panel v Česku přetrhl drát. Není ani přesné tvrdit, že jeden větrník či jedna fotovoltaika „vypnuly“ Španělsko. Takto jednoduchá elektroenergetika není. Jenže stejně zavádějící je tvrdit, že obnovitelné zdroje s těmito blackouty nijak nesouvisejí. Souvisí — nikoli jako jediný bezprostřední viník, nýbrž jako hluboká systémová příčina.

Elektrizační soustava byla desítky let celoevropsky stavěna kolem velkých, stabilních a plánovatelných zdrojů. Ty nedodávaly jen elektřinu, ale i stabilizační služby: setrvačnost, napěťovou oporu, jalový výkon a schopnost podržet soustavu při poruše. Překotný, dotacemi (dluhem) a ideologií Green Dealu živený nástup fotovoltaiky a větru tento model rozbíjí rychleji, než se síť stačí přizpůsobit. Zdroje přibývají, robustnost zaostává.

Právě to oba blackouty odhalily. V Česku mechanická porucha přerostla v kolaps ostrovního provozu. Ve Španělsku se problém napětí změnil v kaskádu odpojování výroby. V obou případech šlo o mimořádnou událost, kterou by robustnější soustava měla zvládnout s menšími dopady. Jenže moderní síť s vysokým podílem kolísavých zdrojů potřebuje mnohem více stabilizačních služeb, akumulace, záloh, redispečinku, kompenzátorů, ochran a rychlého řízení.

To je skrytý účet obnovitelných zdrojů. Jejich příznivci rádi mluví o levné megawatthodině ze slunce či větru. Méně rádi do ceny započítávají náklady na to, aby se kvůli kolísavosti těchto zdrojů nerozpadla síť. Ač to dokonce i četní politici nejsou s to přiznat, nutnost nákladné a dosud neproběhlé dostatečné stabilizace soustavy je zásadní negativní externalitou obnovitelných zdrojů: náklad vzniká kvůli nim, ale často jej platí a ještě zaplatí někdo jiný — spotřebitel, průmysl, stát či provozovatel sítí.

Proto lze říci, že za oběma blackouty jsou obnovitelné zdroje, ovšem ne primitivně ve smyslu „panel shodil síť“. Jsou za nimi ve smyslu systémovém: jako hlavní motor energetické proměny, která na dotačně a ideologicky pokřiveném trhu postupuje rychleji než fyzická infrastruktura. Drát spadl v Česku, napětí ujelo ve Španělsku. Společným jmenovatelem je však oslabená robustnost sítě v době na dluh uspíšené zelené transformace.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.