Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.
Podle průzkumu Pew Research Center nyní pouze 44 % Američanů považuje za svou povinnost pomáhat Ukrajině v obraně proti ruské invazi, což je výrazný pokles oproti minulému roku Pew Research Center. Současně 30 % respondentů soudí, že Spojené státy poskytují Ukrajině „příliš mnoho“ podpory, což představuje mírný nárůst oproti listopadu 2024 Pew Research Center.
Po opětovném nástupu Donalda Trumpa se veřejné mínění odchýlilo od idealistických proklamací o zažehnání totalitního nebezpečí. Pochybnosti o hodnotě mezinárodních závazků vzrostly právě v okamžiku, kdy se válka v Evropě stala realitou a náklady na ni – jak lidské, tak ekonomické – přesáhly hranici, za kterou je většina Američanů ochotna jít.
Politici to vnímají. V Bílém domě i na Capitol Hillu sice stále najdeme hlasy, které zdůrazňují strategický význam jednotného Západu, ale jejich vliv slábne. Pro část amerických voličů se stává prioritou vlastní domácí agenda – ekonomický růst, stability pracovních míst, snížení státního dluhu – a každá další „zahraniční dobrodružství“ jsou vnímána jako hrozba těmto cílům.
To se odráží v tlaku na postupné omezování financování Evropské obrany a na zpomalování pomoci Ukrajině. Z tiskových prohlášení i ze zákulisní diplomacie slyšíme stále častěji, že „Evropa by měla nést větší tíhu vlastních obranných nákladů“ a že „pomoc Ukrajině je vyčerpávající“. Tato rétorika, byť prezentovaná jako pragmatická, ve skutečnosti znamená odklon od transatlantické solidarity.
Výsledek? Evropané nyní plní své vojenské závazky až po prodlení, obranné rozpočty rostou, ale stále jsou zaostalejší než americké. Ukrajina zase okusila hořkou lekci nejistoty – v momentě, kdy ruské rakety začaly zasahovat civilní cíle, nedostala včas dostatečnou protiraketovou obranu, na níž se spoléhala. Symbolicky i politicky se tak ztrácí i základní důvěra mezi spojenci.
Na ruské straně to vnímají jako slabost. Kreml využívá každé zmínky o „odchodu Američanů“ či „odklonu USA od Evropy“ ve vlastní propagandě. Jeho představitelé opakují, že Západ je unavený a že „impérium“ americké moci praská ve švech. Tato narativní výhoda jim umožňuje legitimovat vlastní expanzivní politiku – jak v okupovaných ukrajinských oblastech, tak v klíčových bodech globálního vlivu.
Myšlenka, že americký voják by měl riskovat život pro cizí zájmy, zní cynicky, ale k jejímu šíření přispívají i politici, kteří po Trumpově nástupu prohlásili, že Amerika musí nejprve „vyřešit vlastní problémy“. Mnohé z těchto hlasů rezonují společností, nehledí při tom ale na skutečnost, že rostoucí Čína nebo agresivní Rusko nedbají hranic.
Právě proto se rýsuje nová geopolitická konstelace: Evropa postupně přebírá svou vlastní bezpečnostní agendu, Ukrajina se obrací k regionálním spojenectvím s Polskem, Pobaltím a dalšími státy, a USA se stahují do pozice „strategického konzultanta“. Zatímco dříve se očekávalo, že Amerika pošle vojáky a zbraně, dnes se omezuje na finanční příspěvky a diplomatickou podporu.
Tato změna strategie ale není bez rizika. Američané tak v zásadě prodali Evropu Rusům a promarnili příležitost udržet světový řád založený na pravidlech, který by zabránil dalším velkým konfliktům. Stahování USA do ústraní může vyústit v řetězec regionálních válek, kdy se lokální konflikty promění ve střety s globálním dopadem.
Návrat Američanů ke staré izolacionistické doktríně ukazuje, že lidé zapomínají, že bez odhodlání společně čelit agresi hrozí, že válka přijde do každé části planety. A že platit za ni budou nejen evropští vojáci, ale i američtí daňoví poplatníci – byť zpočátku možná „jen“ ve formě globální nestability a ekonomických otřesů. Později ale i ve formě vynuceného zapojení se do globálního konfliktu.
Jestliže Američané pod vedením Trumpa nejsou ochotni podat ruku Evropě a Ukrajině, neznamená to jen, že více hledí na vlastní zájmy, než na přátelství silného Západu, ale i fakt, že popírají skutečné nebezpečí. Pokud totiž dojde k dalšímu konfliktu, mohou brzy litovat, že pro krátkodobý klid ustoupili odvážnějším volbám. Stále ale mají čas se rozhodnout, zda Amerika opustí své závazky, nebo se postaví za to, co sama kdysi budovala.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
