Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.
Podle průzkumu Pew Research Center nyní pouze 44 % Američanů považuje za svou povinnost pomáhat Ukrajině v obraně proti ruské invazi, což je výrazný pokles oproti minulému roku Pew Research Center. Současně 30 % respondentů soudí, že Spojené státy poskytují Ukrajině „příliš mnoho“ podpory, což představuje mírný nárůst oproti listopadu 2024 Pew Research Center.
Po opětovném nástupu Donalda Trumpa se veřejné mínění odchýlilo od idealistických proklamací o zažehnání totalitního nebezpečí. Pochybnosti o hodnotě mezinárodních závazků vzrostly právě v okamžiku, kdy se válka v Evropě stala realitou a náklady na ni – jak lidské, tak ekonomické – přesáhly hranici, za kterou je většina Američanů ochotna jít.
Politici to vnímají. V Bílém domě i na Capitol Hillu sice stále najdeme hlasy, které zdůrazňují strategický význam jednotného Západu, ale jejich vliv slábne. Pro část amerických voličů se stává prioritou vlastní domácí agenda – ekonomický růst, stability pracovních míst, snížení státního dluhu – a každá další „zahraniční dobrodružství“ jsou vnímána jako hrozba těmto cílům.
To se odráží v tlaku na postupné omezování financování Evropské obrany a na zpomalování pomoci Ukrajině. Z tiskových prohlášení i ze zákulisní diplomacie slyšíme stále častěji, že „Evropa by měla nést větší tíhu vlastních obranných nákladů“ a že „pomoc Ukrajině je vyčerpávající“. Tato rétorika, byť prezentovaná jako pragmatická, ve skutečnosti znamená odklon od transatlantické solidarity.
Výsledek? Evropané nyní plní své vojenské závazky až po prodlení, obranné rozpočty rostou, ale stále jsou zaostalejší než americké. Ukrajina zase okusila hořkou lekci nejistoty – v momentě, kdy ruské rakety začaly zasahovat civilní cíle, nedostala včas dostatečnou protiraketovou obranu, na níž se spoléhala. Symbolicky i politicky se tak ztrácí i základní důvěra mezi spojenci.
Na ruské straně to vnímají jako slabost. Kreml využívá každé zmínky o „odchodu Američanů“ či „odklonu USA od Evropy“ ve vlastní propagandě. Jeho představitelé opakují, že Západ je unavený a že „impérium“ americké moci praská ve švech. Tato narativní výhoda jim umožňuje legitimovat vlastní expanzivní politiku – jak v okupovaných ukrajinských oblastech, tak v klíčových bodech globálního vlivu.
Myšlenka, že americký voják by měl riskovat život pro cizí zájmy, zní cynicky, ale k jejímu šíření přispívají i politici, kteří po Trumpově nástupu prohlásili, že Amerika musí nejprve „vyřešit vlastní problémy“. Mnohé z těchto hlasů rezonují společností, nehledí při tom ale na skutečnost, že rostoucí Čína nebo agresivní Rusko nedbají hranic.
Právě proto se rýsuje nová geopolitická konstelace: Evropa postupně přebírá svou vlastní bezpečnostní agendu, Ukrajina se obrací k regionálním spojenectvím s Polskem, Pobaltím a dalšími státy, a USA se stahují do pozice „strategického konzultanta“. Zatímco dříve se očekávalo, že Amerika pošle vojáky a zbraně, dnes se omezuje na finanční příspěvky a diplomatickou podporu.
Tato změna strategie ale není bez rizika. Američané tak v zásadě prodali Evropu Rusům a promarnili příležitost udržet světový řád založený na pravidlech, který by zabránil dalším velkým konfliktům. Stahování USA do ústraní může vyústit v řetězec regionálních válek, kdy se lokální konflikty promění ve střety s globálním dopadem.
Návrat Američanů ke staré izolacionistické doktríně ukazuje, že lidé zapomínají, že bez odhodlání společně čelit agresi hrozí, že válka přijde do každé části planety. A že platit za ni budou nejen evropští vojáci, ale i američtí daňoví poplatníci – byť zpočátku možná „jen“ ve formě globální nestability a ekonomických otřesů. Později ale i ve formě vynuceného zapojení se do globálního konfliktu.
Jestliže Američané pod vedením Trumpa nejsou ochotni podat ruku Evropě a Ukrajině, neznamená to jen, že více hledí na vlastní zájmy, než na přátelství silného Západu, ale i fakt, že popírají skutečné nebezpečí. Pokud totiž dojde k dalšímu konfliktu, mohou brzy litovat, že pro krátkodobý klid ustoupili odvážnějším volbám. Stále ale mají čas se rozhodnout, zda Amerika opustí své závazky, nebo se postaví za to, co sama kdysi budovala.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
