59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Úspěšný dokument sleduje život dvou svérázných šedesátníků v šumavských lesích. "Tento festival mi už roky potvrzuje, že to má celý smysl. Děkuju Aleši Palánovi, který napsal geniální knížku, díky které jsme mohli vstoupit do toho šíleného světa. Je to pro mě asi největší pocta, jakou jsem jako filmař dostal a moc si toho cením," poděkoval oceněný režisér, který cenu dostal z rukou Stellana Skarsgårda.
Švédský herec byl jedním ze dvou lidí oceněných Křišťálovým glóbem za mimořádný přínos kinematografii. Druhou osobností byl střihač Jiří Brožek, devítinásobný držitel Českého lva, který spolupracoval na více než stovce tuzemských titulů.
"Děkuju. Nejdříve chci pozdravit všechny své režiséry a režisérky, s kterými jsem spolupracoval, že to se mnou vydrželi. Chtěl bych poděkovat Jiřímu Bartoškovi za tuto cenu, kterou pro mě vymohl," prohlásil Brožek.
Skarsgård začal svou řeč s osobitým humorem. "Ještě nejsem mrtev. Myslel jsem, že jsem na toto ocenění ještě moc mladý. Chci poděkovat všem. I svým rodičům, kteří se spolu roku 1950 vyspali. Díky mami. A díky i další části mé rodiny, která je početná a po celém světě," uvedl skandinávský herec, který nezapomněl poděkovat karlovarskému festivalu.
Zvláštní cena poroty patří íránskému dramatu mladé zpěvačky Bezpráví. "Děkuji íránským ženám za jejich odvahu, naučily mě nemít strach. Nepotřebují lítost, potřebují podporu, tak jim věnujme potlesk ve stoje," vyzval publikum Velkého sálu režisér snímku Soheil Beiraghi.
O cenu za režii se rozdělili dva muži, Francouz Nathan Ambrosioni díky dojemnému dramatu Z lásky a Litevec Vytautas Katkus za svůj celovečerní debut Návštěvník. Nejlepší herečkou se stala Norka Pia Tjelta za výkon v milostném dramatu Neříkej mi mami, nejlepším hercem byl vyhlášen Àlex Brendemühl ze španělského snímku Až se z řeky stane moře.
Mladá debutantka Kateřina Falbrová dostala od poroty Zvláštní uznání za svůj herecký výkon ve snímku Sbormistr. "Kdo by řekl, že ta dvanáctiletá mimoňka z castingu přebírá cenu. Moc si přeju, že si lidi mého věku film Sbormistr pustí a odnesou si z toho to své," pronesla mladá herečka.
Divácká cena deníku Právo patří opět českému filmu, tentokrát zahajovacímu snímku letošního KVIFF, dokumentu Musíme to zarámovat!, v němž Jiří Bartoška vzpomíná na svůj život a kariéru. Na zesnulého prezidenta KVIFF opět během slavnostního ceremoniálu vzpomínal moderátor Marek Eben.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
