V Paříži se v úterý uskutečnilo poslední rozloučení s legendární herečkou Claudií Cardinalovou. Pohřbu se podle serveru Euronews zúčastnily stovky lidí, mezi smutečními hosty byly známé osobnosti ze světa kinematografie. Cardinalová zemřela minulý týden, bylo jí 87 let.
Smuteční obřad se konal v pařížském kostele svatého Rocha, který herečka často navštěvovala. Rakev s jejími ostatky přinesli dovnitř za tónů hudby z legendárního westernu Tenkrát na Západě, kde odehrála jeden ze svých nejslavnějších partů. U oltáře byla černobílá fotografie z roku 1959, na které byla Cardinalová zachycena v mládí, jak tančí.
Rozloučení se kromě členů rodiny zúčastnili zástupci filmového průmyslu či politici. Rodina požádala smuteční hosty, aby nenosili květiny. Vyzvala je místo toho k obdarování nadace zesnulé herečky, která podporuje mladé umělce.
Cardinalová se narodila a vyrůstala v Tunisu. Stát se herečkou se rozhodla po návštěvě filmového festivalu v Benátkách, ve filmu pak debutovala na konci 50. let. Brzy se stala sexsymbolem, ale především úspěšnou herečkou. Pomohla jí k tomu spolupráce se slavnými italskými režiséry té doby Luchinem Viscontim a Federicem Fellinim. Zaujala i americkou produkci.
K jejím nejslavnějším rolím tak patří i vdova v legendárním westernu Tenkrát na Západě režiséra Sergia Leoneho. Ve filmové kariéře pokračovala až do současnosti, přičemž v posledních několika desetiletích získala na festivalech několik ocenění za celoživotní dílo či přínos světové kinematografii.
Cardinalová byla dvakrát vdaná, měla syna Patricka a dceru Claudii. Již od konce 70. let byla také babičkou. V roce 2002 jmenovali italskou herečkou velvyslankyní dobré vůle Unesco kvůli jejímu boji za ženská práva.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
