Pozůstalí připravují poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou, oficiálně ale detaily úterního obřadu nejsou známé. Objevily se nicméně spekulace o tom, kdo promluví. Dagmar Havlová, jejíž jméno také padlo, se rozhodla reagovat.
V médiích se objevily informace, že Havlová, která se s Bartoškou znala přes půlstoletí, bude hlavním řečníkem během úterního posledního rozloučení. Vdova po někdejším prezidentovi Václavu Havlovi to nicméně popřela.
"Paní Dagmar Havlová uvádí na pravou míru tvrzení, že se stane hlavním řečníkem na posledním rozloučení s Jiřím Bartoškou. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě," píše se v příspěvku na jejím instagramovém profilu.
Bývalá první dáma má na úterý 20. května naplánované lékařské vyšetření, během kterého bude uvedena do narkózy. Obřadu se tak vůbec nezúčastní. Podle svých slov ani není v kontaktu s rodinou zesnulého ohledně příprav rozloučení.
"Po svém včerejším prohlášení to považuji za provokaci mé osoby a znevážení úmrtí známé osobnosti za účelem vyšší prodejnosti," vzkázala ještě Havlová.
Poslední rozloučení s Bartoškou, který zemřel na den přesně před týdnem ve věku 78 let, se uskuteční v úterý ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Veřejnost bude mít možnost uctít památku charismatického herce a dlouholetého prezidenta karlovarského festivalu od 10 do 17 hodin. Připraveny budou kondolenční knihy.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Ruské vzdušné údery proti ukrajinským městům pokračují. V noci na čtvrtek se terčem útoku stalo hlavní město Kyjev, kde přišlo o život nejméně šest lidí. Mezi oběťmi je i šestiletý chlapec. Přes 50 dalších osob utrpělo zranění, informovala BBC.
Česko se příští týden rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel v sobotu večer ve věku 87 let. Podnikatel Tomáš Zajíc, jenž z veškerých tahanic vyšel jako organizátor smutečního obřadu, ve středu večer odhalil, kdy a kde se uskuteční pohřeb zesnulého herce.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
