Herečka Iva Pazderková se nebála vstoupit na politické kolbiště a rovnou se postavila po bok premiéra Petra Fialy. Společně vyrazí na předvolební tour po republice. Jenže místo potlesku přišla lavina nenávisti. „Hejty jsou mi fuk,“ reaguje herečka tvrdě. A do hry vstoupil i Miroslav Kalousek.
Iva Pazderková se objevila v klipu zveřejněném na profilu premiéra Petra Fialy. „Dobrý den, pane premiére. Já jenom, že se blíží volby, tak jestli by to nechtělo udělat něco, aby to dobře dopadlo?“ říká v záběru s úsměvem. Předseda vlády na to navazuje: „To máte pravdu, teď jde o všechno. Udělám tour po Česku. Jdete do toho se mnou?“ Herečka souhlasí bez váhání: „No jasně. Naživo, osobně, diskuze s lidmi. To je skvělý.“
Jenže sociální sítě nenechaly na Pazderkové nit suchou. Její veřejné angažmá rozpoutalo vlnu hejtu. Sama herečka si z nenávistných reakcí nic nedělá. „Hejty jsou mi fuk. Jsem za ty roky zvyklá,“ napsala na síti X a přidala jasné politické poselství: „Jděte volit. Prozápadní, proevropské, demokratické strany. Výběr je.“
Na obranu známé herečky se ozval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Chápu útoky na politiky, ale protestuju proti odporným a nenávistným útokům na Ivu Pazderkovou,“ napsal s tím, že jde o občanku, která podporuje směr, kterému věří. A ostře se zeptal: „Vážně na sebe budeme všichni hnusně plivat jenom proto, že každý podporujeme něco jiného?“
Premiér Fiala s Pazderkovou odstartují kampaň už 15. května v Jihlavě. Poté zamíří do dalších velkých měst, včetně Brna, Ostravy, Liberce i Prahy. Turné vyvrcholí 25. června ve Zlíně. Na akci mají probíhat veřejné debaty s občany.
Na sociálních sítích se mezitím dál vede ostrá debata. Zatímco jedni Pazderkovou podporují, druzí ji tvrdě kritizují za to, že se „spojila s politikou“. Sama herečka ale zůstává klidná. „Lidi jsou dneska strašně podráždění. Ale já mám čistý svědomí,“ napsala pod další příspěvek.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
