Herečka Iva Pazderková se nebála vstoupit na politické kolbiště a rovnou se postavila po bok premiéra Petra Fialy. Společně vyrazí na předvolební tour po republice. Jenže místo potlesku přišla lavina nenávisti. „Hejty jsou mi fuk,“ reaguje herečka tvrdě. A do hry vstoupil i Miroslav Kalousek.
Iva Pazderková se objevila v klipu zveřejněném na profilu premiéra Petra Fialy. „Dobrý den, pane premiére. Já jenom, že se blíží volby, tak jestli by to nechtělo udělat něco, aby to dobře dopadlo?“ říká v záběru s úsměvem. Předseda vlády na to navazuje: „To máte pravdu, teď jde o všechno. Udělám tour po Česku. Jdete do toho se mnou?“ Herečka souhlasí bez váhání: „No jasně. Naživo, osobně, diskuze s lidmi. To je skvělý.“
Jenže sociální sítě nenechaly na Pazderkové nit suchou. Její veřejné angažmá rozpoutalo vlnu hejtu. Sama herečka si z nenávistných reakcí nic nedělá. „Hejty jsou mi fuk. Jsem za ty roky zvyklá,“ napsala na síti X a přidala jasné politické poselství: „Jděte volit. Prozápadní, proevropské, demokratické strany. Výběr je.“
Na obranu známé herečky se ozval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Chápu útoky na politiky, ale protestuju proti odporným a nenávistným útokům na Ivu Pazderkovou,“ napsal s tím, že jde o občanku, která podporuje směr, kterému věří. A ostře se zeptal: „Vážně na sebe budeme všichni hnusně plivat jenom proto, že každý podporujeme něco jiného?“
Premiér Fiala s Pazderkovou odstartují kampaň už 15. května v Jihlavě. Poté zamíří do dalších velkých měst, včetně Brna, Ostravy, Liberce i Prahy. Turné vyvrcholí 25. června ve Zlíně. Na akci mají probíhat veřejné debaty s občany.
Na sociálních sítích se mezitím dál vede ostrá debata. Zatímco jedni Pazderkovou podporují, druzí ji tvrdě kritizují za to, že se „spojila s politikou“. Sama herečka ale zůstává klidná. „Lidi jsou dneska strašně podráždění. Ale já mám čistý svědomí,“ napsala pod další příspěvek.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Od války v Čečensku přes konflikt v Gruzii až po anexi Krymu a současnou válku na Ukrajině – Kreml se v posledních třech desetiletích opakovaně ocital uprostřed ozbrojených střetů, které se Západ snažil řešit jednáním. Pokusy o mírové dohody se objevily i během války v Donbasu po roce 2014 a po ruské invazi v roce 2022, ale bez trvalého výsledku. V pátek se na Aljašce setkají Donald Trump a Vladimir Putin, aby se pokusili najít cestu z nejtěžšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.
