Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.
Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.
Situaci v místě návštěvy navíc zkomplikoval víkendový střelecký incident ve Washingtonu, k němuž došlo na akci za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Tato událost vyvolala zvýšené obavy o bezpečnost, avšak po konzultacích mezi britskou a americkou stranou bylo rozhodnuto, že cesta proběhne podle plánu s drobnými úpravami pro minimalizaci rizik. Král i královna již dříve soukromě vyjádřili Trumpovým svou soustrast.
Program čtyřdenní návštěvy začne oficiálním přivítáním v Bílém domě, kde krále a královnu přivítá prezident Trump s první dámou Melanií Trumpovou. Ulice v okolí Bílého domu jsou již vyzdobeny britskými a americkými vlajkami. Pro britskou stranu jde o rozsáhlou diplomatickou ofenzivu, která zahrnuje nejen ceremoniální akty, ale i symbolické vyjádření solidarity u památníku 9/11 v New Yorku.
Prezident Trump vnímá návštěvu jako příležitost k posílení své mezinárodní prestiže a pro BBC potvrdil, že věří v nápravu vzájemných vztahů. Britský velvyslanec zdůraznil, že partnerství obou zemí je postaveno na sdílené historii, společných obětech a hodnotách, díky nimž jsou oba národy „bezpečnější, bohatší a šťastnější“. Diplomaté se sice již vyhýbají termínu „speciální vztah“, ale tato návštěva má ukázat hloubku spojenectví přesahující aktuální vlády.
Návštěva přichází v momentě, kdy Trump kritizuje britského premiéra sira Keira Starmera za nedostatečnou podporu USA v konfliktu s Íránem. Královská cesta, zahrnující zastávky ve Washingtonu, New Yorku a Virginii, má posloužit jako most k překonání těchto neshod. Po pondělním čaji s prezidentským párem se král a královna zúčastní zahradní slavnosti pro hosty s vazbami na obě země.
Státní návštěvy jsou realizovány jménem vlády a sir Christian Turner v této souvislosti definoval tři strategické priority: investice, vojenskou spolupráci a posilování vazeb mezi občany, včetně cestovního ruchu a vzdělávání. Navzdory diplomatickému významu čelí cesta i kritice. Například lídr Liberálních demokratů sir Ed Davey vyzval k jejímu zrušení a označil amerického prezidenta za nespolehlivého partnera.
Klíčovým bodem diplomatického programu bude úterní projev krále Karla III. v Kongresu USA. Od britského panovníka se očekává náročný balanc mezi tlumočením postojů britské vlády a udržením přátelského tónu vůči hostiteli. Prezident Trump následně vystoupí se svým projevem během státní večeře v Bílém domě.
Donald Trump zůstává nadšeným příznivcem britské monarchie, což potvrdil i v nedělním rozhovoru pro Fox News, kde krále označil za fantastického člověka a skvělého reprezentanta. Britská vláda nyní doufá, že se tento osobní vřelý vztah promítne i do praktické politické spolupráce mezi Londýnem a Washingtonem.
Celá návštěva je vnímána jako dosud nejtěžší diplomatická zkouška vlády krále Karla III. Přestože v ulicích Washingtonu vládne slavnostní atmosféra, pod povrchem zůstává řada nevyřešených politických otázek, které budou král a diplomaté muset během následujících dní citlivě adresovat.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
