Lucie Borhyová, ikona českého televizního zpravodajství, slaví 47. narozeniny – a fanoušci nevěří vlastním očím. Od roku 1999 je stálicí hlavního vysílacího času na TV Nova, ale jak se zdá, čas se jí vyhýbá obloukem. Co stojí za jejím nehasnoucím půvabem? A čím si během své dlouhé kariéry prošla nejen před kamerou, ale i v osobním životě?
Lucie Borhyová – hvězda, která září už více než čtvrt století! Od malička věděla, co chce, a šla si tvrdě za svým. Dnes je ikonou televize Nova, ale cesta k titulu „královna zpráv“ nebyla vždy růžová.
Lucie měla jasno: chtěla být úspěšná, slavná a bohatá. A povedlo se! Po maturitě sice zkusila sociální práci, ale osud ji zavál jinam. Vystudovala publicistiku a už ve dvaceti letech chytla životní jackpot – místo v Televizních novinách na Nově! V roce 1997 začínala jako nenápadná pomocná redaktorka, ale netrvalo dlouho a stala se hlavní tváří nejsledovanějších zpráv v zemi.
Kromě moderování se blýskla i před kamerou ve filmech a seriálech. Pamatujete na Dědictví aneb Kurva se neříká? Tam si střihla roli po boku Bolka Polívky. Zazářila i v Ordinaci v růžové zahradě, Ulici, Comebacku nebo třeba Jedné rodině. Tančila v Bailandu, moderovala Českého slavíka… Zkrátka – když je někde show, Lucie tam nechybí!
Když se řekne Borhyová, automaticky se vybaví i Rey Koranteng. Tahle dvojka je jako Bonnie a Clyde české žurnalistiky. „Už víme, co si myslíme, ještě než to ten druhý řekne,“ přiznala v jednom z rozhovorů. A na obrazovce jim to klape víc než některým manželům.
Navenek vždy usměvavá a pozitivní. Ale realita? Často musí čelit smutným a tragickým zprávám. „Nechci si to tahat domů,“ přiznala. Je matkou dvou dětí a dává si záležet, aby domů přicházela s dobrou náladou. Ne vždy to ale bylo jednoduché.
Osud to s ní v lásce neměl zrovna jednoduchý. Devět let chodila s golfistou Alanem Babickým, pak přišel šokující románek s Jaromírem Jágrem. Ale ani s ním to neklaplo. S Řekem Nickem Papadakisem má syna Lucase – jenže svatba se nekonala. Naopak. Nico zmizel ještě před porodem a Lucie zůstala sama.
Pak přišel charismatický Michal Hrdlička. Zrodila se dcera Linda. Jenže místo svatebních zvonů – konec vztahu. Až v roce 2017 potkala podnikatele Michala Smečku. S ním je dodnes. Ale ani s ním zatím neslyšela ono „ano“. Přitom byla už třikrát zasnoubená!
Letos slaví 47. A vypadá líp než kdy dřív! Tajemství? Prý pozitivní mysl, sport, děti… a možná i nová láska. Dočká se konečně svatby? Držíme palce!
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.
