Česko se v předminulém týdnu naposledy rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Po jeho úmrtí bylo nějaký čas jiné i vysílání Evropy 2, jejíž tváří Hezucký byl. V pátek jeho nerozlučný parťák Leoš Mareš oznámil, co bude dál.
Mareš naznačil, že by se ranní vysílání mělo vrátit do starých kolejí, jak to jen jde. "Přesně týden trvalo truchlení v éteru našeho rádia," oznámil posluchačům a prozradil, že dojde k jedné zásadní změně. Z názvu relace zmizí nejen Hezuckého jméno, ale i Marešovo.
"Ode dneška změní Ranní show své jméno, dnes zmizí z názvu naše jména, tedy nebude to už Ranní show na Evropě 2 s Leošem Marešem a Patrikem Hezuckým. Ode dneška to bude na neurčitou dobu pouze Ranní show na Evropě 2," potvrdil jeden z nejslavnějších tuzemských moderátorů.
Mareš zároveň ujistil posluchače, že Hezucký z vysílání zcela nezmizí. "Dál si budeme připomínat, jak Patrik v Ranní show exceloval, to bude pouze jednou za hodinu. Bude to takové naše 'zpátky do minulosti'," dodal.
Patrik Hezucký sváděl v posledních měsících života boj s nádorovým onemocněním, které metastázovalo do jater, odhalila vdova Nikola. Podle manželky podstoupil agresivní léčbu a do posledních dnů věřil, že nemoc porazí. Moderátor naposledy vydechl v pátek 5. prosince odpoledne v benešovské nemocnici, kde strávil závěr života.
"Byla jsem u něj. A byl tam i jeho nejlepší kamarád Milan. Patrik otevřel oči a podíval se na nás. S láskou. Hladila jsem ho po tváři a šeptala mu, že ho moc miluju, že jsme s ním a že nikdy nebude sám. A on pak naposledy vydechl. Odešel klidně. Se spokojeným výrazem ve tváři," popsala Hezucká poslední chvíle s manželem.
Poslední rozloučení s Hezuckým se uskutečnilo předminulý týden v pátek od 14:30 v prostorách strašnického krematoria. Smuteční síň nebyla přístupná veřejnosti, lidé mohli obřad sledovat venku na dvou obrazovkách.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
