Pro českou televizní zábavu udělal málokdo tolik jako dlouholetý parťák slavné Jiřiny Bohdalové. Zejména starší ročníky si jistě vzpomenou, s kým herečka tvořila ústřední dvojici Televarieté. Vladimír Dvořák by se dnes dožil rovných sto let.
Dvořák se narodil v jihočeském Písku a kariéru začínal na rozhlasových vlnách. Do začínající Československé televize se dostal v polovině 50. let. Na obrazovce se poprvé objevil v roce 1956 a hned s kolegyní Jiřinou Bohdalovou, která s ním byla spojena až do jeho smrti. Jak se vlastně poznali?
Dvořák se seznámil s jistou dívkou, kterou pozval do bytu, ale ona nepřišla sama. Vzala s sebou kamarádku, jíž byla právě Bohdalová. Podle webu Prima Ženy snědla většinu chlebíčků, přesto téměř nesklapla a tím si televizáka získala.
Zlaté časy jim nastaly od roku 1977, kdy po šesti letech a 25 dílech spělo Televarieté, které měl Dvořák dramaturgicky pod sebou, ke konci na obrazovce. Tehdy se muž, který by dnes oslavil sté narozeniny, rozhodl oslovit Bohdalovou a navrhnout televizním šéfům, aby pořad moderovala s ním.
K údivu všech zazněl souhlas, ačkoliv herečka byla v předchozích letech v nemilosti komunistů kvůli roli v trezorovém filmu Ucho. Nakonec z toho bylo krásných 21 let spolupráce, která skončila posledním dílem v roce 1998.
Dvořák se jen těsně nedožil nového milénia, zemřel 28. prosince 1999 ve věku 74 let. V posledních letech života se potýkal se zdravotními problémy, vážně se zranil při dopravní nehodě, kdy ho auto srazilo na přechodu.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
