Ivana Gottová se v posledních měsících stáhla do ústraní. Pozastavila projekt muzea v manželově vile na Bertramce a naposledy nepřišla ani na akci spojenou s televizním pořadem, jehož hlavní tváří svého času byla. Dokonce i na Slovensku tak zesílily spekulace ohledně jejího zdravotního stavu.
Když totiž vdova po Karlu Gottovi v létě oznamovala fanouškům, že náročný projekt muzea ve vile pozastavuje, zmínila i zdraví jako jeden z faktorů, které ji k rozhodnutí vedly.
"Píše se mi to velmi těžce, protože možná mnohé z vás tímto zklamu, ale třeba mě mnozí z vás naopak pochopí. Každý projekt má přinášet především radost. Nejen těm, pro které je určen, ale i těm, kteří jej tvoří. A jestliže zasahuje do zdraví, je na místě říct stop. Upřímně mě to mrzí. Není v mé povaze se vzdávat, ale bohužel musím projekt Villa Gott, tak jak jsem si jej původně plánovala a pro vás vysnila, ze zdravotních i osobních důvodů zastavit," uvedla Ivana Gottová.
Fanoušky tehdy poprosila o odpuštění za to, že se po mnoha letech náročné a intenzivní práce na projektech spojených s odkazem Karla Gotta chce věnovat sobě a svému zdraví. "Děkuji vám a věřím, že pochopíte, proč jsem se tak rozhodla. Moc mě těší, že máte Karla stále rádi a jeho odkaz žije dál," dodala.
Do ústraní se od té chvíle stáhla opravdu důsledně, takže v uplynulých dnech vynechala i oslavu 15. narozenin pořadu ShowTime, respektive původních VIP zpráv, které moderovala. Gottová se omluvila a každému účastníkovi akce darovala biografickou knihu Má cesta za štěstím o zesnulém manželovi.
Její absence neunikla ani slovenskému deníku Nový Čas, který rozvinul spekulace ohledně jejího zdraví. "Zůstává otázkou, jaké zdravotní problémy Ivanu trápí, když se straní veřejného vystupování už několik měsíců," napsal tento list.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí ráno dostavil na Národní třídu, kde si lidé budou po celý den připomínat události vedoucí k pádu komunistického režimu na konci roku 1989.
Ivana Gottová se v posledních měsících stáhla do ústraní. Pozastavila projekt muzea v manželově vile na Bertramce a naposledy nepřišla ani na akci spojenou s televizním pořadem, jehož hlavní tváří svého času byla. Dokonce i na Slovensku tak zesílily spekulace ohledně jejího zdravotního stavu.
Astronomové se domnívají, že poprvé zachytili obrovský výbuch plazmatu u hvězdy mimo naši sluneční soustavu, který je v některých ohledech podobný slunečním bouřím, jež vyvolávají polární záře. V tomto případě šlo však o erupci s mnohem většími a hrozivějšími rozměry. Místo pestrobarevné polární záře by taková silná exploze pravděpodobně měla katastrofické následky pro jakoukoli planetu v blízkosti.
Vyslání letadlové lodi USS Gerald Ford ke břehům Venezuely vyvolalo obavu, že Washington zvažuje vojenskou invazi, která by destabilizovala nejen celý Karibik. Caracas reaguje mobilizací, Londýn odmítá sdílet zpravodajské informace a evropští spojenci po zkušenostech z Afghánistánu či Iráku zřejmě brzy dají jasně najevo, že v tom jsou USA samy. Pokud by skutečně vstoupily do Venezuely silou, hrozí rozpad západní jednoty, prudká regionální eskalace a opakování scénáře, který Západ sám odsuzuje na Ukrajině. V sázce je mnohem víc než pád jednoho režimu.
Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Jedna z nejprestižnějších indických univerzit, Dillíská univerzita, čelí obvinění z ohrožení akademické svobody poté, co zrušila seminář o demokracii ve stejný den, kdy vydala pokyn zaměstnancům k propagaci summitu o dobrých životních podmínkách krav. Krávy jsou uctívány jako posvátné mnoha hinduisty, avšak kritici tvrdí, že vládnoucí strana Bharátyja Džanáta (BJP) premiéra Narendry Modiho využívá indickou oddanost tomuto zvířeti jako politický nástroj k prosazování své hinduisticko-nacionalistické agendy.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
