Čtvrtý díl spider-manovské série s Tomem Hollandem (Uncharted, The Odyssey) již odhalil první posilu do hereckého týmu. K populárnímu britskému herci se připojí dvaadvacetiletá Sadie Sinková, známá ze seriálového hitu Stranger Things (Velryba, Moje drahá Zoe). Ačkoli zatím není jasné, jakou roli si ve filmu zahraje, spekuluje se, že by mohla ztvárnit postavu Jean Grey z X-Men, a to ve „významné“ roli.
Sadie Sink byla dlouho spojována s možností získání role v Marvel Cinematic Universe, přičemž její jméno se často objevovalo v souvislosti s novými X-Meny. Tato spekulace nebyla nijak překvapivá, protože Kevin Feige a jeho tým neustále pracují na omlazení mutantního týmu. Tento krok je naprosto logický, zejména v kontextu rostoucího počtu projektů, které Marvel chystá. Mnohé postavy totiž dostávají prostor na scéně jen občas, což činí nezbytným představit novou, mladší generaci hrdinů, kteří budou schopni zaujmout diváky po dlouhou dobu.
Přestože detaily o ději nadcházejícího čtvrtého dílu Spider-Mana zůstávají přísně tajné, jedním z největších otazníků zůstává, zda se v novém filmu setkáme s některými postavami, které jsme poznali v předchozích dílech, nebo zda se příběh zaměří na zcela nové postavy. S jistotou však můžeme říci, že po úspěchu Spider-Man: Bez domova, který vydělal téměř dvě miliardy dolarů, nás čeká návrat několika ikonických hrdinů z marvelovského univerza, což může znamenat silný tah na diváckou základnu.
Scénář filmu bude opět v rukou zkušeného tvůrčího dua Chrise McKenny a Erika Sommerse, kteří mají na svědomí nejen předchozí díly Spider-Mana, ale i další oblíbené komediální projekty, jako je Americký táta a LEGO Batman film. Sony zřejmě nehodlá měnit recept na úspěch a je jasné, že tento tým přispěl k tomu, že série Spider-Man se stala miliardovou franšízou. Novinkou však bude režisérská změna – po Jonu Wattsovi, který stál za předchozími třemi díly, přichází Havajan Destin Daniel Cretton, režisér oceňovaného filmu Shang-Chi a legenda o deseti prstenech.
Natáčení čtvrtého Spider-Mana by mělo začít v létě tohoto roku, přičemž premiéra je plánována na 31. července 2026 v severoamerických kinech. Sony se tak opět chystá přivést na plátna komiksového hrdinu, který má za sebou nejen komerční úspěch, ale i silnou fanouškovskou základnu. Po několika neúspěšných sólových filmech o záporácích ze spider-manovského světa, jakými byly Morbius, Madam Web a Lovec Kraven, se zdá, že Sony opět směřuje k lepším ziskům a kvalitnějším projektům.
Fanoušci tak s napětím čekají, zda nový film přinese příběh, který zaujme nejen svou akčností, ale i silným a promyšleným dějem. Přestože je vše stále zahaleno tajemstvím, můžeme očekávat, že tento čtvrtý díl bude opět patřit mezi komiksové události, které si nenechá ujít široká veřejnost.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
