Čtvrtý díl spider-manovské série s Tomem Hollandem (Uncharted, The Odyssey) již odhalil první posilu do hereckého týmu. K populárnímu britskému herci se připojí dvaadvacetiletá Sadie Sinková, známá ze seriálového hitu Stranger Things (Velryba, Moje drahá Zoe). Ačkoli zatím není jasné, jakou roli si ve filmu zahraje, spekuluje se, že by mohla ztvárnit postavu Jean Grey z X-Men, a to ve „významné“ roli.
Sadie Sink byla dlouho spojována s možností získání role v Marvel Cinematic Universe, přičemž její jméno se často objevovalo v souvislosti s novými X-Meny. Tato spekulace nebyla nijak překvapivá, protože Kevin Feige a jeho tým neustále pracují na omlazení mutantního týmu. Tento krok je naprosto logický, zejména v kontextu rostoucího počtu projektů, které Marvel chystá. Mnohé postavy totiž dostávají prostor na scéně jen občas, což činí nezbytným představit novou, mladší generaci hrdinů, kteří budou schopni zaujmout diváky po dlouhou dobu.
Přestože detaily o ději nadcházejícího čtvrtého dílu Spider-Mana zůstávají přísně tajné, jedním z největších otazníků zůstává, zda se v novém filmu setkáme s některými postavami, které jsme poznali v předchozích dílech, nebo zda se příběh zaměří na zcela nové postavy. S jistotou však můžeme říci, že po úspěchu Spider-Man: Bez domova, který vydělal téměř dvě miliardy dolarů, nás čeká návrat několika ikonických hrdinů z marvelovského univerza, což může znamenat silný tah na diváckou základnu.
Scénář filmu bude opět v rukou zkušeného tvůrčího dua Chrise McKenny a Erika Sommerse, kteří mají na svědomí nejen předchozí díly Spider-Mana, ale i další oblíbené komediální projekty, jako je Americký táta a LEGO Batman film. Sony zřejmě nehodlá měnit recept na úspěch a je jasné, že tento tým přispěl k tomu, že série Spider-Man se stala miliardovou franšízou. Novinkou však bude režisérská změna – po Jonu Wattsovi, který stál za předchozími třemi díly, přichází Havajan Destin Daniel Cretton, režisér oceňovaného filmu Shang-Chi a legenda o deseti prstenech.
Natáčení čtvrtého Spider-Mana by mělo začít v létě tohoto roku, přičemž premiéra je plánována na 31. července 2026 v severoamerických kinech. Sony se tak opět chystá přivést na plátna komiksového hrdinu, který má za sebou nejen komerční úspěch, ale i silnou fanouškovskou základnu. Po několika neúspěšných sólových filmech o záporácích ze spider-manovského světa, jakými byly Morbius, Madam Web a Lovec Kraven, se zdá, že Sony opět směřuje k lepším ziskům a kvalitnějším projektům.
Fanoušci tak s napětím čekají, zda nový film přinese příběh, který zaujme nejen svou akčností, ale i silným a promyšleným dějem. Přestože je vše stále zahaleno tajemstvím, můžeme očekávat, že tento čtvrtý díl bude opět patřit mezi komiksové události, které si nenechá ujít široká veřejnost.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
