Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Podle oficiálních prohlášení šlo o osobní rozhodnutí obou mužů s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost královské rodiny vůči veřejnosti. Od roku 2022, kdy nastoupili do svých současných rolí, již král s princem Williamem zaplatili britskému daňovému úřadu dohromady přes 50 milionů liber. Zveřejněná data jsou však podle finančních expertů neprůhledná, protože neobsahují podrobný rozpis příjmů ani uplatněných výdajových odečtů.
Zároveň bylo oznámeno, že král s královnou Camillou se nebudou stěhovat do Buckinghamského paláce a nadále zůstanou bydlet ve svém dosavadním sídle Clarence House. Rozsáhlá rekonstrukce Buckinghamského paláce za téměř 370 milionů liber má skončit příští rok v březnu, přičemž rozhodnutí panovníka tam nebydlit má umožnit větší přístup veřejnosti a zvýšit komerční příjmy z turismu.
Stane se tak poprvé od doby královny Viktorie, kdy britský panovník zvolil jako trvalé bydliště jiné místo. Výroční zpráva také ukázala, že základní veřejné financování královské domácnosti prostřednictvím takzvaného panovnického grantu se do tří let téměř zdvojnásobí na bezmála 100 milionů liber ročně.
Zvýšení grantu na pevnou částku 99,9 milionu liber ročně schválili vládní správci v čele s premiérem Keirem Starmerem a ministryní financí Rachel Reevesovou. Tyto prostředky mají pokrýt údržbu historických budov, posílení kybernetické bezpečnosti či přechod na ekologické zdroje energie, včetně výměny kotlů na hradu Windsor.
Finanční správce James Chalmers zdůraznil, že výdaje podléhají přísné kontrole a grant neslouží jako osobní příjem pro členy královské rodiny, nýbrž k financování chodu instituce. Celkový panovnický grant sice po dokončení oprav Buckinghamského paláce v roce 2027 formálně klesne ze současných 137,9 milionu liber, jeho základní složka však bude výrazně vyšší než v minulých letech.
Král Karel III. čerpá své soukromé příjmy z Lancasterského vévodství, které mu v uplynulém období vyneslo 25,2 milionu liber, a také z vlastních investic či soukromých panství Balmoral a Sandringham. Princ William je financován z Cornwallského vévodství, přičemž jeho úřad oznámil, že se princ nově vzdal osobního profitu z pronájmu opuštěné věznice Dartmoor ve výši 1,5 milionu liber ročně.
Tyto peníze budou namísto toho směřovat na podporu místní komunity. Zpráva o hospodaření rovněž odhalila náklady na královské cesty, kde nejnákladnější položku představovala Williamova třídenní cesta do Saúdské Arábie za 130 tisíc liber. Výnosy společnosti Crown Estate, ze kterých se panovnický grant odvozuje, v uplynulém roce klesly na 1,2 miliardy liber kvůli nižším příjmům z pronájmů mořského dna pro větrné elektrárny.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
