Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Podle oficiálních prohlášení šlo o osobní rozhodnutí obou mužů s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost královské rodiny vůči veřejnosti. Od roku 2022, kdy nastoupili do svých současných rolí, již král s princem Williamem zaplatili britskému daňovému úřadu dohromady přes 50 milionů liber. Zveřejněná data jsou však podle finančních expertů neprůhledná, protože neobsahují podrobný rozpis příjmů ani uplatněných výdajových odečtů.
Zároveň bylo oznámeno, že král s královnou Camillou se nebudou stěhovat do Buckinghamského paláce a nadále zůstanou bydlet ve svém dosavadním sídle Clarence House. Rozsáhlá rekonstrukce Buckinghamského paláce za téměř 370 milionů liber má skončit příští rok v březnu, přičemž rozhodnutí panovníka tam nebydlit má umožnit větší přístup veřejnosti a zvýšit komerční příjmy z turismu.
Stane se tak poprvé od doby královny Viktorie, kdy britský panovník zvolil jako trvalé bydliště jiné místo. Výroční zpráva také ukázala, že základní veřejné financování královské domácnosti prostřednictvím takzvaného panovnického grantu se do tří let téměř zdvojnásobí na bezmála 100 milionů liber ročně.
Zvýšení grantu na pevnou částku 99,9 milionu liber ročně schválili vládní správci v čele s premiérem Keirem Starmerem a ministryní financí Rachel Reevesovou. Tyto prostředky mají pokrýt údržbu historických budov, posílení kybernetické bezpečnosti či přechod na ekologické zdroje energie, včetně výměny kotlů na hradu Windsor.
Finanční správce James Chalmers zdůraznil, že výdaje podléhají přísné kontrole a grant neslouží jako osobní příjem pro členy královské rodiny, nýbrž k financování chodu instituce. Celkový panovnický grant sice po dokončení oprav Buckinghamského paláce v roce 2027 formálně klesne ze současných 137,9 milionu liber, jeho základní složka však bude výrazně vyšší než v minulých letech.
Král Karel III. čerpá své soukromé příjmy z Lancasterského vévodství, které mu v uplynulém období vyneslo 25,2 milionu liber, a také z vlastních investic či soukromých panství Balmoral a Sandringham. Princ William je financován z Cornwallského vévodství, přičemž jeho úřad oznámil, že se princ nově vzdal osobního profitu z pronájmu opuštěné věznice Dartmoor ve výši 1,5 milionu liber ročně.
Tyto peníze budou namísto toho směřovat na podporu místní komunity. Zpráva o hospodaření rovněž odhalila náklady na královské cesty, kde nejnákladnější položku představovala Williamova třídenní cesta do Saúdské Arábie za 130 tisíc liber. Výnosy společnosti Crown Estate, ze kterých se panovnický grant odvozuje, v uplynulém roce klesly na 1,2 miliardy liber kvůli nižším příjmům z pronájmů mořského dna pro větrné elektrárny.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
