Legendární rocker Aleš Brichta (65) v nedávném rozhovoru pro deník Blesk otevřeně promluvil o svých vážných zdravotních problémech, které ovlivňují především jeho zrak. Potýká se s následky několika mrtvic, které mu poškodily periferní vidění i schopnost číst. Přesto se hudby nevzdává a nadále aktivně koncertuje, a to i díky podpoře svého týmu a přítelkyně Johanky.
Zpěvák popsal, že i když stále může sledovat televizi, jeho zrakové omezení mu značně komplikuje běžný život. Před osmi lety podstoupil operaci šedého zákalu, při níž mu vyměnili čočku za umělou, avšak hlavní problém spočívá v poškození zrakového nervu a postupující atrofii. Tyto komplikace mu nejen zhoršují periferní vidění, ale také mu způsobují potíže v prostředí se špatnými světelnými podmínkami, například na pódiu.
„Vidím jen úzký perimetr před sebou, po stranách nic. A druhým důsledkem je poškození zrakového nervu, jeho atrofie. Takže ve špatných světelných podmínkách vidím blbě,“ popsal své obtíže Brichta. Z tohoto důvodu se během koncertů spoléhá na pomoc svého manažera Marka, který mu pomáhá pohybovat se po pódiu a předcházet možným nehodám.
Dříve vášnivý čtenář dnes kvůli svému stavu už knihy nečte. Přestože jednotlivá písmena vidí, jeho mozek je nespojuje do slov a vět tak, aby mu dávaly smysl. „Mám v tom bordel. Už zmíněné mrtvice »zblbly« zrakové centrum v mozku,“ popisuje své potíže.
Navzdory postupujícím zdravotním komplikacím se Brichta nevzdává. Snaží se s atrofií bojovat užíváním vitamínů a doplňků, které by mohly zpomalit degenerativní procesy. Jeho partnerka Johanka potvrzuje, že zpěvák zůstává nadále aktivní a věnuje se koncertování. „Už teď máme nasmlouváno přes 20 koncertů po celé republice a dalších 20 čeká jen na podepsání smlouvy. Aleš s kapelou hraje v podstatě každý víkend,“ říká.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
