Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
"Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025. Pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner vyzývá k modlitbám a zve věřící pražské arcidiecéze i všechny, kteří měli pana kardinála Duku rádi a vážili si ho k poslednímu rozloučení," uvedlo arcibiskupství na webu.
Potvrdilo zároveň, že pohřební obřad se uskuteční v sobotu 15. listopadu od 11 hodin ve svatovítské katedrále pod vedením arcibiskupa Graubnera. Důležitou roli bude mít také apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo.
V rámci zádušní mše zazní Requiem b-moll, Op. 89 od Antonína Dvořáka. Zatím neurčenou skladbu zahraje houslista Jaroslav Svěcený. Úryvek z Bible přednese režisér Jiří Strach. Do liturgie mají být zapojeni další přátelé a blízcí zesnulého. Pohřeb bude vysílat Česká televize.
Arcibiskupství zároveň vyzvalo ústavní činitele, další autority či blízké a spolupracovníky kardinála Duky, aby v případě zájmu o účast kontaktovali Arcibiskupský sekretariát. Věnce a květiny je třeba dopravit do Zikmundovy kaple s předstihem v pátek od 13 do 16 hodin.
Poutníkům bude vyhrazena nová část katedrály, kde budou umístěny obrazovky. Lidé mají přijít jedním z veřejných přístupů na Pražský hrad, vstup do katedrály bude možný vchodem vlevo při pohledu na průčelí mezi 9:45 a 10:45. V případě, že se katedrála zaplní, bude možné sledovat obřad na velkoplošné obrazovce také v kapitulním kostele Všech svatých, kde bude podáváno i svaté přijímání.
O kardinálově úmrtí informovalo pražské arcibiskupství. Duka podle spolupracovníků zemřel tři hodiny po půlnoci z úterý na středu. "Kéž mu nekonečně milosrdný Bůh otevře svou náruč a naplní ho svou láskou a blažeností," uvedloarcibiskupství. Kardinál bude po smutečním obřadu uložen v hrobce arcibiskupů v kapli svatého Víta ve svatovítské katedrále.
Duka byl v letech 2010 až 2022 arcibiskupem pražským a primasem českým, vyvrcholila tak jeho kariéra duchovního. Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů, královéhradeckým biskupem či apoštolským administrátorem litoměřické diecéze. Za minulého režimu byl vězněm, v Plzni na Borech seděl ve stejnou dobu i Václav Havel.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.