Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Íránská strategie dlouhodobě spočívá v budování a vyzbrojování sítě partnerských ozbrojených skupin v nestabilních regionech, čímž získává strategický vliv bez nutnosti přímého vojenského střetu. V Jemenu tuto roli plní hnutí Húthíů, které v roce 2014 ovládlo hlavní město Saná. Z původně lokálního povstaleckého hnutí se díky dodávkám íránských zbraní, dronů, balistických raket a vojenskému výcviku stala síla s globálním dopadem.
Spojené státy v minulosti uplatňovaly vůči tomuto konfliktu měnící se přístup. Administrativa prezidenta Joea Bidena se zpočátku zřekla podpory útočných operací v Jemenu a zrušila označení Húthíů za teroristickou organizaci s cílem usnadnit humanitární pomoc a podpořit příměří. Přestože v roce 2022 dočasné příměří nastalo, podle analytiků toto období Húthíové a Írán využili k dalšímu posílení svých vojenských kapacit.
Po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě v říjnu 2023 začali Húthíové útočit balistickými raketami na Izrael a zahájili rozsáhlé údery na mezinárodní obchodní plavidla i vojenské lodě v Rudém moři. V reakci na to zahájily Spojené státy a jejich spojenci sérii odvetných leteckých úderů na vojenské cíle Húthíů v Jemenu. Prezident Donald Trump následně obnovil zařazení skupiny mezi teroristické organizace a po dohodě zprostředkované Ománem byly americké útoky dočasně pozastaveny výměnou za zastavení úderů na americká plavidla.
Před několika dny se však situace v oblasti opět vyostřila po nové ofenzívě Húthíů na rudomořském pobřeží Jemenu. Povstalci obsadili nové pozice přehlížející samotný průliv Báb al-Mandab a vstoupili na strategicky umístěný ostrov Majjún, který leží přímo uprostřed úžiny. Tento posun umožňuje povstalcům ohrožovat námořní dopravu nejen bezpilotními prostředky a raketami, ale také běžnými dělostřeleckými zbraněmi.
Ačkoliv námořní doprava průlivem v současnosti stále pokračuje a Húthíové deklarují, že neusilují o přímou konfrontaci, možnost blokády dává Teheránu další významnou páku v regionálním soupeření. Situace na bojišti se však nadále vyvíjí a podle dostupných zpráv připravují jemenské vládní síly protiúder, přičemž představitelé americké armády probírají další postup se svými regionálními partnery.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
