Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.
Voborníková byla jedinou Češkou, která se sobotního hromadného závodu zúčastnila, neboť byl určen pro nejlepších třicet po předešlém vytrvalostním závodu. Tam skončila Voborníková patnáctá a v tomto masáku měla za cíl si toto umístění ještě vylepšit. Rozhodně ale ani ona sama a ani sami čeští fanoušci nečekali, že z toho bude cenný kov.
Střelecky pro českou reprezentantku přesto závod nezačal nejlépe, když úvodní střeleckou položku vleže zahájila jednou minelou. Musela tak tedy absolvovat jedno trestné kolo, za to prvních osmnáct závodnic nikoli. Po první střelbě se na čele závodu objevila Francouzka Simonová stíhaná reprezentační kolegyní Jeanmonnotovou. Těsně za ní se pohybovala Italka Wiererová a až daleko za nimi byla Voborníková.
Druhá střelba vleže se povedlo odstřílet čistě dvanácti závodnicím, přičemž bezchybně střílela i Voborníková a navíc natolik rychle, že tehdy ze stadionu odjela jen krátce za oním dvanáctičlenným balíkem. V tu chvíli na nejlepší závodnice chybělo Češce 15 sekund.
Před první střelbou vestoje už tvořil balík závodnic vepředu 11 biatlonistek včetně Voborníkové. Ta, protože zase odstřílela čistě, se dostala před obě dosud vedoucí Francouzky, které naopak musely na trestné kolo. Francouzská vlajka ale byla na čele stále zásluhou Michelonové, za kterou tehdy nejblíže byla Švédka Öbergová. Po osmi kilometrech závodu byla za nimi jen těsně Bulharka Christovová, o sedm vteřin za nimi Němka Voigtová se Švédkou Magnussonovou a právě za nimi už byla Voborníková.
Ta se tak rázem dostala do boje o nečekanou medaili a když i poslední stojku zvládla bezchybně, odjížděla ze stadionu dokonce na prvním místě a bylo na ni vidět, jako kdyby tomu ani sama nemohla uvěřit. O devět desetin sekundy za ní byla tehdy Magnussonová a jen těsně za ní Michelonová, Simonová a Wiererová.
Za husté chumelenice jely skvěle lyže, pokud jde o českou reprezentantku, která se ale pořád ohlížela, jak to vypadá za ní. Přestože Švédka postupem času odpadla z bojů o medaile, dopředu se postupně dostaly Michelonová se Simonovou, které nakonec předjely v posledních metrech i Voborníkovou. Pro ni nakonec ta chumelenice v Anterselvě byla bronzová.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
