Napínavé páté finále play-off hokejové extraligy nabídlo divákům pořádnou dávku emocí a hokejového dramatu. Kometa Brno zvládla duel na ledě pardubického Dynama a po výhře 4:2 se ujala vedení ve finálové sérii 3:2 na zápasy. Ačkoliv domácí ve třetí třetině předvedli silný nápor a přiblížili se vyrovnání, Brňané si výhru pohlídali a v poslední vteřině ji potvrdili gólem do prázdné branky. Kometa má nyní jedinečnou šanci ukončit sérii a získat extraligový titul už na vlastním ledě.
Utkání odstartovalo v opatrném duchu, ale brněnský celek si postupně začal vytvářet nebezpečnější situace. Už v šesté minutě využil rychlý protiútok Jakub Konečný. Po přesné přihrávce Jakuba Kosa zamířil neomylně k tyči a otevřel skóre – 0:1 z pohledu domácích.
Pardubice zareagovaly tlakem a vytvořily si několik slibných příležitostí, ale brankář Komety Dominik Postava byl neprostupnou zdí. Brněnský gólman čelil početným střelám a několikrát musel zasahovat i v přečíslení. Dynamo mělo ve zbytku první třetiny herní převahu, ale vyrovnávací branka nepřišla.
Do druhé třetiny vstoupily Pardubice s velkým odhodláním, ale hned po úvodním vhazování udělaly klíčovou chybu v rozehrávce. Tu potrestal zkušený útočník Hynek Zohorna, který se dostal k volnému puku a navýšil náskok Komety na 2:0. Brněnský tým byl v těchto chvílích mimořádně efektivní, a i přes menší počet střel dokázal být smrtelně nebezpečný.
V čase 23:41 přidali hosté další zásah. Po tlaku v útočném pásmu vystřelil Andrej Kollár a jeho pokus, pravděpodobně tečovaný některým z hráčů před brankou, skončil za zády Romana Willa – 3:0 pro Kometu. Tříbrankové vedení přineslo Brňanům klid, zatímco domácí byli čím dál nervóznější. Dynamo se i nadále snažilo tlačit, ale všechny střely končily buď na výstroji brankáře Postavy, nebo mimo tři tyče.
Třetí třetina přinesla probuzení domácích, kteří se hned v jejím úvodu dostali do přesilové hry. V čase 41:42 napřáhl od modré Robert Kousal a prudkou ranou prostřelil vše, co mu stálo v cestě – 1:3. Gól povzbudil jak hráče Dynama, tak zaplněnou enteria arenu, kde 10 194 diváků vytvořilo bouřlivou atmosféru.
Pardubice pokračovaly v tlaku a odměna přišla v 50. minutě. Po závaru před brankou Komety dorážel úspěšně Jáchym Kondelík a snížil na 2:3. Domácí byli na koni a začali soupeře mačkat, ale Kometa přečkala kritické minuty včetně dvou oslabení a nadále spoléhala na skvělou defenzivu i pozorného brankáře.
V samotném závěru sáhlo Dynamo ke hře bez brankáře. Šest bruslařů na ledě ale vyrovnávací trefu nepřineslo. Naopak přišel brejk Brňanů a Jakub Flek gólem do prázdné branky v čase 59:59 definitivně rozhodl – 4:2 pro Kometu.
Zásadní postavou utkání byl bezpochyby brněnský gólman Dominik Postava. Zlikvidoval celkem 38 střel domácích a připsal si řadu klíčových zákroků ve chvílích, kdy jeho tým čelil enormnímu tlaku. Dynamo sice přestřílelo Kometu 40:17, ale produktivita zůstala slabinou.
Na druhé straně Roman Will neměl příliš práce, přesto musel čtyřikrát lovit puk ze sítě. Pardubice doplatily nejen na nízkou efektivitu, ale také na zbytečné fauly, které je srážely v klíčových chvílích. Faul Romana Červenky v 55. minutě přišel ve chvíli, kdy se domácí nadechovali k závěrečnému náporu.
Brněnský celek má nyní vše ve svých rukou. Ve finálové sérii vede 3:2 a bude mít k dispozici mečbol na domácím ledě, kde může před vlastními fanoušky oslavit mistrovský titul. Pokud se mu to podaří, půjde o první triumf od roku 2018.
Pardubice se ocitly na hraně. Po skvělé základní části a suverénním průběhu play-off čelí hrozbě vyřazení. V kabině Dynama nyní bude klíčové nalézt psychickou odolnost, upravit taktiku a především najít cestu, jak přemoci výtečně chytajícího brněnského gólmana.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
