Hokejisté brněnské Komety prožívají jeden z největších večerů posledních let. V sedmém, rozhodujícím semifinálovém zápase Tipsport extraligy zvítězili na ledě pražské Sparty 3:1 a po šesti letech si znovu zahrají o mistrovský titul. Brňané tak oplatili soupeři předchozí vyřazení a prodloužili svou úspěšnou bilanci v play off právě proti Spartě.
Zápas nabídl dramatickou podívanou plnou emocí, soubojů a především skvělých individuálních výkonů. Hrdinou utkání se stal útočník Adam Zbořil, který zaznamenal gól a dvě asistence. V brance pak zářil Michal Postava, jenž čelil 44 střelám a 43 z nich zlikvidoval. Jeho výkon byl jedním z hlavních pilířů cesty Komety do finále.
Sparta vstoupila do utkání aktivně a už v úvodu mohl skórovat Tomáš Hyka, jenže přestřelil. O několik minut později udeřilo na druhé straně – po skvělé individuální akci Zbořila otevřel skóre zápasu Hynek Zohorna.
Brněnský tým odolal dalším šancím domácích, mimo jiné i úniku Pospíšila. Ve 24. minutě přišel důležitý moment: po faulu Vladimíra Sobotky využila Kometa přesilovku. Jan Flek s pomocí brusle dopravil puk do sítě po spolupráci se Stránským, a byť se situace zkoumala na videu, rozhodčí uznali branku – 2:0 pro Brno.
Sparta se nevzdávala a v závěru druhé třetiny stupňovala tlak. Měla i výhodu dvojnásobné přesilovky, ale brankář Postava odolal i těm největším šancím. V 38. minutě pak přišel další zásah hostů – znovu u toho byl Zbořil, který se po přihrávce Muellera elegantně prosadil a navýšil skóre na 3:0.
Tento moment prakticky rozhodl o osudu utkání. Sparta sice ve třetí části zvýšila obrátky a dočkala se snížení díky trefě finského obránce Viliho Saarijärviho Kemiläinena v přesilové hře, ale více už z tlaku nevytěžila.
Ani závěrečná power-play nepřinesla kýžený zvrat. Naopak Kometa mohla skóre ještě navýšit, když Stránský orazítkoval tyč. Brněnský tým si ale výhru pohlídal a vypukla zasloužená radost.
Brno tak postupuje do finále, kde od 17. dubna vyzve Dynamo Pardubice. Pro svěřence trenéra Patrika Martince to bude první účast ve finále od roku 2018, kdy Kometa naposledy slavila titul.
Naopak pro Spartu zůstává semifinále konečnou stanicí. Pražané měli silný kádr, vysoké ambice a podporu domácích fanoušků, přesto znovu nestačili na houževnatého moravského soupeře. Kometa tak v play off porazila Spartu už počtvrté a potvrzuje svou dominanci v těchto vyřazovacích duelech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
