Hokejisté Komety Brno vstoupili do semifinále extraligového play-off vítězně, když na ledě Sparty uspěli v dramatickém duelu 3:2. Klíčový moment přišel necelé tři minuty před koncem, kdy slovenský forvard Lukáš Cingel rozhodl o triumfu hostů. Sparta, suverénní vítěz základní části, doma poprvé od prosince vyšla naprázdno.
Hokejisté Brna vstoupili do semifinálové série extraligového play-off vítězně, když v Praze porazili Spartu 3:2. O triumfu hostů rozhodl necelé tři minuty před koncem slovenský útočník Lukáš Cingel. Sparta, která dominovala základní části, tak doma poprvé po 16 zápasech odcházela bez výhry.
Už po 13 sekundách byl vyloučen domácí Vladimír Sobotka, ale Sparta oslabení ubránila bez větších problémů. Naopak mohla udeřit z protiútoku, když se po Horákově přihrávce dostal k zakončení Vitouch, ale neuspěl. Domácí pokračovali v tlaku, v přesilovce měl šanci Sobotka, ovšem Postava si poradil.
V čase 17:27 udeřila Kometa. Mikliš nedokázal zkrotit puk na modré čáře, Stránský ho poslal do přečíslení a Flek zblízka poslal hosty do vedení. Sparta však po návratu z kabin rychle odpověděla – ve 21. minutě Řepík po odrazu puku od zadního mantinelu bekhendem překonal Postavu. Obrat završil ve 26. minutě Kempný, který po přihrávce Špačka propálil brněnského brankáře.
Brno ale zůstalo ve hře. Těsně před koncem druhé třetiny, pouhých sedm sekund před sirénou, Zohorna přesnou ranou do horního rohu překonal Kořenáře a vyrovnal na 2:2.
Třetí část nabídla boj o rozhodující gól. Sparta dostala výhodu přesilovky, ale tu zkrátilo Irvingovo vyloučení. Nakonec udeřila Kometa – v 57. minutě Moravčík zaváhal u mantinelu, Stránský našel volného Cingela a ten se z otočky nemýlil. Brňané těsný náskok uhájili a získali první bod v sérii.
HC Sparta Praha - HC Kometa Brno 2:3 (0:1, 2:1, 0:1)
Branky a nahrávky: 21. Řepík (Moravčík, Hyka), 26. Kempný (M. Špaček, Chlapík) - 18. Flek (Š. Stránský), 40. H. Zohorna (Beaudin), 57. Cingel (Š. Stránský). Rozhodčí: Hribik, Pilný - Ondráček, Štěpánek.
Vyloučení: 2:5. Bez využití.
Diváci: 17 220 (vyprodáno).
Stav série: 0:1.
Sparta: Kořenář - Irving, Moravčík, Kemiläinen, Kempný, Mikliš, Krejčík, Seppälä - Řepík, Sobotka, Hyka - Chlapík, M. Špaček, R. Horák - P. Kousal, O. Najman, M. Forman - D. Vitouch, J. Lajunen, Salomäki. Trenér: Gross.
Brno: Postava - Ščotka, Davidson, Zábranský, Ďaloga, Beaudin, Holland, Gulaši - Flek, Cingel, Š. Stránský - Mueller, A. Zbořil, H. Zohorna - Ekrt, Kollár, T. Rachůnek - Konečný, Ilomäki, J. Kos. Trenér: Pokorný.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
