Hokejová extraliga zná čtvrtfinalisty. České Budějovice v napínavém souboji vyřadily Liberec a nyní je čeká souboj s pardubickým Dynamem. Mladá Boleslav si zajistila postup a narazí na Hradec Králové. Třinec ukončil naděje Litvínova a v repríze loňského finále vyzve Spartu. Karlovy Vary se utkají s brněnskou Kometou.
Hokejová extraliga se posouvá do další fáze – po dramatických pátých zápasech předkola jsou známy čtvrtfinálové dvojice. Karlovy Vary slavily postup díky trefě Víta Jiskry, České Budějovice si zajistily místo mezi osmi nejlepšími po gólu Milana Doudery ve druhém prodloužení. Poprvé od roku 2015 se mezi čtvrtfinalisty nevešel Liberec.
Největší pozornost přitahuje série mezi Spartou a Třincem. Loňské semifinále, v němž Oceláři jako první tým v historii otočili stav z 0:3, má pokračování. Během posledních čtyř let se oba celky potkaly už 41krát, a to včetně Ligy mistrů. Třinec drží rekordní šňůru 17 vyhraných play-off sérií v řadě, stejnou bilanci měl v letech 1995–2000 i Vsetín. Tehdy jeho dominanci utnula právě Sparta – zopakuje se historie?
Druhá Sparta v základní části narazí na Mladou Boleslav, která ji v roce 2022 jako outsider vyřadila. Hradec Králové se střetne s Mladou Boleslaví, kde se mu historicky nedaří. České Budějovice vyzvou Pardubice, které jim mají co vracet za vyřazení z ročníku 2021/22.
Nejvyrovnanějším soubojem by mohlo být klání mezi Kometou Brno a Karlovými Vary. Brňané spoléhají na Jakuba Fleka, čtvrtého nejproduktivnějšího hráče základní části. Naopak Energie se opírá o Ondřeje Beránka, jenž se blýskl 30 brankami.
Série začínají 16. a 17. března na ledě Sparty a Hradce Králové, Pardubice a Kometa vstoupí do čtvrtfinále 18. a 19. března.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
