Přestaňte moralizovat a nechte nás těžit, vzkázalo Norsko Evropské unii

Norsko
Norsko, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 18:27
Sdílej:

Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.

Zástupci Evropské komise prosazují globální zákaz nové těžby v Arktidě již od roku 2021. Norsko se přitom po omezení obchodních vztahů Evropy s Ruskem stalo hlavním dodavatelem zemního plynu a druhým největším dodavatelem ropy pro Evropskou unii. Podle Aaslanda je snaha o zákazy v přímém rozporu s praktickými kroky mnoha evropských zemí.

Jako příklad rozporuplného přístupu uvedl ministr jednání s Německem a Polskem, které mají o norské suroviny značný zájem. Poukázal na polskou energetickou společnost Orlen, jež nedávno investovala do těžebních polí v norských vodách, a na německého provozovatele Uniper, který s norskou firmou Equinor uzavřel patnáctiletou smlouvu na odběr plynu.

Norský ministr podle webu Politico zdůraznil, že zásadním problémem Evropy je roztříštěnost na 27 samostatných energetických trhů, z nichž každý uplatňuje vlastní strategii. Zatímco Evropská komise podle něj připravuje teoretické dokumenty, při reálných debatách o budoucnosti energetiky chybí jednotný přístup. Varoval také, že investiční kapitál kvůli tomu směřuje spíše do Spojených států a Asie.

Norsko čelí vyhlídkám na postupný pokles vlastní produkce a hledá způsoby, jak tento trend zpomalit. Podle Norského námořního ředitelství může tamní těžba ropy do roku 2050 výrazně klesnout i v případě optimistického scénáře. Představitelé odvětví proto prosazují další průzkum nových nalezišť i využívání moderních technologií pro efektivnější těžbu ze stávajících zásob.

Klíčovou oblastí pro budoucnost norského energetického sektoru se stává Barentsovo moře na severu země. Aasland označil tento region za zásadní pro zajištění budoucí energetické bezpečnosti Evropy a vyzval představitele Evropské unie k jeho návštěvě. Zdůraznil, že pokračující investice jsou nezbytné pro udržení stabilních pracovních míst a rozvoj průmyslu.

Proti plánům na rozšiřování těžby v arktických vodách se však staví ekologičtí aktivisté. Varují před rizikem ropných havárií a nevratným poškozením zranitelných mořských ekosystémů. Spor mezi zachováním energetické bezpečnosti a ochranou životního prostředí tak v regionu nadále sílí.

Stalo se
Novinky
Hormuzský průliv

Americké námořnictvo odstranilo z Hormuzského průlivu všechny miny

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.

Novinky
Umělá inteligence (AI)

Umělá inteligence se vymyká kontrole? Čína zakázala nezletilým chatboty, lidé si nechtějí hledat partnery

Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.

Novinky
Teherán

USA odhalily podobu protiíránských sankcí. Nejsou nijak průlomové

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.

Novinky
Kyjev

Proč se Ukrajinci nevrací domů? Mnohdy nemají kam, Rusové jim bydlení zabavují

Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.