Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Mladić se narodil v březnu 1943 v obci Božanovići na území tehdejšího Nezávislého státu Chorvatsko. Jeho otec padl za druhé světové války jako partyzán při útoku na rodnou vesnici fašistického vůdce Anteho Paveliće. Mladić po vyučení v Sarajevu vystudoval vojenskou akademii a v roce 1965 zahájil svou kariéru v Jugoslávské lidové armádě, kde vstoupil do Svazu komunistů.
Během své vojenské kariéry prošel řadou velitelských funkcí v Skopje, Štipu i Prištině a získal pověst schopného důstojníka. Na počátku rozpadu Jugoslávie v roce 1991 převzal velení 9. sboru a vedl operace proti chorvatským jednotkám v oblasti Kninu. Následně povýšil do hodnosti generálmajora a aktivně se zapojil do bojů během chorvatské války za nezávislost.
Klíčový obrat v jeho působení nastal v květnu 1992 po vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny. Mladić byl jmenován velitelem Hlavního štábu nově vzniklé Armády Republiky srbské. Krátce nato jeho jednotky neprodyšně uzavřely Sarajevo, čímž zahájily nejdelší obležení města v moderních dějinách vojenství, doprovázené masivním ostřelováním a ostřelovačskou kampaní proti civilistům.
V červenci 1995 velitel vedl operaci proti chráněné zóně Organizace spojených národů v Srebrenici a Žepě. V Srebrenici jeho jednotky vyhnaly přes 40 tisíc Bosňanů a na jeho přímo vydaný rozkaz zavraždily přibližně 8 300 muslimských mužů a chlapců. Kvůli této masivní brutální akci získal v mezinárodních médiích přezdívku „Řezník z Bosny“.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu obvinil Mladiće z genocidy a válečných zločinů již v červenci a listopadu 1995. Po skončení války a odvolání z funkce v roce 1996 však generál spravedlnosti unikal téměř šestnáct let. Zezačátku žil poměrně otevřeně v Bělehradě a využíval ochrany srbských i bosenskosrbských bezpečnostních složek.
Po zatčení Slobodana Miloševiće v roce 2001 se Mladić stáhl do ustraní a přešel do hluboké ilegality. Spojené státy i srbská vláda vypsaly na jeho dopadení odměnu ve výši několika milionů eur. Neschopnost Srbska zatknout a vydat hledaného generála po dlouhá léta výrazně komplikovala vztahy Bělehradu s Evropskou unií a blokovala přístupová jednání.
Pátrání po Mladićovi skončilo v květnu 2011, kdy ho zásahová jednotka srbské policie zadržela v domě jeho příbuzného ve vesnici Lazarevo na severu Srbska. Hledaný muži nepoužíval žádný převlek, vystupoval pod falešným jménem Milorad Komadić a byl ve špatném zdravotním stavu po prodělaných mrtvicích. Po krátkém přezkoumání zdravotního stavu byl neprodleně vydán do Haagu.
Soudní proces před tribunálem v Haagu oficiálně začal v květnu 2012 a trval pět let. V listopadu 2017 byl Mladić uznán vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, které zahrnovaly genocidu v Srebrenici, zločiny proti lidskosti a porušení zákonů a obyčejů války. Soud mu vyměřil doživotní trest odnětí svobody.
Definitivní tečku za právními přemi dal červen 2021, kdy odvolací senát zamítl všechna Mladićova odvolání a potvrdil doživotní verdikt. Od té doby vykonával trest v haagském vězeňském zařízení, přičemž se jeho zdravotní stav soustavně zhoršoval.
Zdravotní potíže bývalého generála vyvrcholily v letech 2025 a 2026, kdy jeho obhájci opakovaně žádali o předčasné propuštění z humanitárních důvodů kvůli nevratnému chřadnutí a těžké kardiovaskulární poruše. Tyto žádosti však byly zamítnuty.
V osobním životě zasáhla Mladiće těžká tragédie v roce 1994, kdy jeho třiadvacetiletá dcera Ana spáchala sebevraždu jeho osobní pistolí. Podle některých historických pramenů tak učinila pod tlakem veřejné kritiky činů svého otce a po zprávě o smrti svého partnera v bosenské válce.
Ratko Mladić zanechal v dějinách Balkánu hlubokou a temnou stopu jako jedna z nejkontroverznějších a nejbrutálnějších postav válek při rozpadu Jugoslávie a pro oběti konfliktu zůstává symbolem masového vraždění a genocidy.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.