Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Mladić se narodil v březnu 1943 v obci Božanovići na území tehdejšího Nezávislého státu Chorvatsko. Jeho otec padl za druhé světové války jako partyzán při útoku na rodnou vesnici fašistického vůdce Anteho Paveliće. Mladić po vyučení v Sarajevu vystudoval vojenskou akademii a v roce 1965 zahájil svou kariéru v Jugoslávské lidové armádě, kde vstoupil do Svazu komunistů.
Během své vojenské kariéry prošel řadou velitelských funkcí v Skopje, Štipu i Prištině a získal pověst schopného důstojníka. Na počátku rozpadu Jugoslávie v roce 1991 převzal velení 9. sboru a vedl operace proti chorvatským jednotkám v oblasti Kninu. Následně povýšil do hodnosti generálmajora a aktivně se zapojil do bojů během chorvatské války za nezávislost.
Klíčový obrat v jeho působení nastal v květnu 1992 po vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny. Mladić byl jmenován velitelem Hlavního štábu nově vzniklé Armády Republiky srbské. Krátce nato jeho jednotky neprodyšně uzavřely Sarajevo, čímž zahájily nejdelší obležení města v moderních dějinách vojenství, doprovázené masivním ostřelováním a ostřelovačskou kampaní proti civilistům.
V červenci 1995 velitel vedl operaci proti chráněné zóně Organizace spojených národů v Srebrenici a Žepě. V Srebrenici jeho jednotky vyhnaly přes 40 tisíc Bosňanů a na jeho přímo vydaný rozkaz zavraždily přibližně 8 300 muslimských mužů a chlapců. Kvůli této masivní brutální akci získal v mezinárodních médiích přezdívku „Řezník z Bosny“.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu obvinil Mladiće z genocidy a válečných zločinů již v červenci a listopadu 1995. Po skončení války a odvolání z funkce v roce 1996 však generál spravedlnosti unikal téměř šestnáct let. Zezačátku žil poměrně otevřeně v Bělehradě a využíval ochrany srbských i bosenskosrbských bezpečnostních složek.
Po zatčení Slobodana Miloševiće v roce 2001 se Mladić stáhl do ustraní a přešel do hluboké ilegality. Spojené státy i srbská vláda vypsaly na jeho dopadení odměnu ve výši několika milionů eur. Neschopnost Srbska zatknout a vydat hledaného generála po dlouhá léta výrazně komplikovala vztahy Bělehradu s Evropskou unií a blokovala přístupová jednání.
Pátrání po Mladićovi skončilo v květnu 2011, kdy ho zásahová jednotka srbské policie zadržela v domě jeho příbuzného ve vesnici Lazarevo na severu Srbska. Hledaný muži nepoužíval žádný převlek, vystupoval pod falešným jménem Milorad Komadić a byl ve špatném zdravotním stavu po prodělaných mrtvicích. Po krátkém přezkoumání zdravotního stavu byl neprodleně vydán do Haagu.
Soudní proces před tribunálem v Haagu oficiálně začal v květnu 2012 a trval pět let. V listopadu 2017 byl Mladić uznán vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, které zahrnovaly genocidu v Srebrenici, zločiny proti lidskosti a porušení zákonů a obyčejů války. Soud mu vyměřil doživotní trest odnětí svobody.
Definitivní tečku za právními přemi dal červen 2021, kdy odvolací senát zamítl všechna Mladićova odvolání a potvrdil doživotní verdikt. Od té doby vykonával trest v haagském vězeňském zařízení, přičemž se jeho zdravotní stav soustavně zhoršoval.
Zdravotní potíže bývalého generála vyvrcholily v letech 2025 a 2026, kdy jeho obhájci opakovaně žádali o předčasné propuštění z humanitárních důvodů kvůli nevratnému chřadnutí a těžké kardiovaskulární poruše. Tyto žádosti však byly zamítnuty.
V osobním životě zasáhla Mladiće těžká tragédie v roce 1994, kdy jeho třiadvacetiletá dcera Ana spáchala sebevraždu jeho osobní pistolí. Podle některých historických pramenů tak učinila pod tlakem veřejné kritiky činů svého otce a po zprávě o smrti svého partnera v bosenské válce.
Ratko Mladić zanechal v dějinách Balkánu hlubokou a temnou stopu jako jedna z nejkontroverznějších a nejbrutálnějších postav válek při rozpadu Jugoslávie a pro oběti konfliktu zůstává symbolem masového vraždění a genocidy.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
