Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Tato vlna veder, vrcholící pod „tepelnou kopulí“ na konci června, výrazně omezila podmínky pro trénink i zápasy. Trenér Chelsea Enzo Maresca popsal situaci jako „nemožnou“ a záložník Enzo Fernández přiznal, že při semifinále musel kvůli únavě a závratím lehnout na zem. „Bylo to velmi nebezpečné,“ řekl po zápase.
Letos uspořádaný Club World Cup, rozprostřený do 12 amerických měst, byl brán jako menší generálka pro mistrovství světa, které v roce 2026 společně hostí USA, Kanada a Mexiko. Zároveň ale poukázal na to, jak extrémní počasí může ovlivnit zdraví hráčů a zda jsou organizátoři vůbec schopni zajistit adekvátní ochranu.
Podle profesorky sportovní ekologie Madeleine Orrové z Torontské univerzity může tělo při vysokých teplotách ztratit schopnost efektivně se ochlazovat, což vede k únavě, křečím, nevolnosti, a v krajních případech až k úpalu. Z historie přitom víme, že podobné situace mohou mít fatální následky – v roce 2020 například zemřel australský ragbista Keith Titmuss právě na následky přehřátí během tréninku.
FIFA čelí dlouhodobé kritice za přeplněný kalendář zápasů. Odborová organizace FIFPRO, která zastupuje přes 66 000 profesionálních fotbalistů, varuje, že tempo, kterým se turnaje organizují, je neudržitelné. Prezident FIFPRO Sergio Marchi zdůraznil, že FIFA organizuje akce výhradně podle ekonomické logiky, bez ohledu na zdraví sportovců.
Přestože FIFA tvrdí, že dosáhla dohody s hráči o minimálním odpočinku mezi zápasy (72 hodin a tři týdny volna mezi sezonami), FIFPRO nebyla k jednání přizvána. Organizace navíc upozorňuje, že u stolu seděli i funkcionáři dříve vyhození pro korupci.
Na papíře sice FIFA umožňuje jednu „chladicí přestávku“ za poločas při dosažení tzv. WBGT (Wet-Bulb Globe Temperature) 89,6°F (32°C), ale odborníci tvrdí, že tato hranice je nedostatečná. WBGT je sice komplexnější než běžná teplota, ale nezohledňuje fyzické nasazení hráčů. Na základě tlaku FIFPRO byla tato hranice na letošním turnaji snížena na 82,4°F (28°C), což odpovídá přístupu MLS a medicínských doporučení.
Například zápas Benficy proti Bayernu v Charlotte 24. června se odehrál za teploty 104°F (40°C). Hráč Benficy Andreas Schjelderup přiznal, že nikdy předtím v takovém vedru nehrál a považoval to za nezdravé. Podle lékaře FIFPRO Vincenta Gouttebarge, při dosažení tělesné teploty 104°F může dojít ke kolapsu, ztrátě vědomí či úplné ztrátě kontroly nad pohybem.
Změna rozpisu zápasů na večerní hodiny by mohla výrazně pomoci, ale naráží na zájmy vysílacích společností. FIFA má navíc letos o 50 % více zápasů než dříve (104 místo 64) a musí koordinovat miliony diváků z různých časových pásem. I přes dostupnost klimatizovaných stadionů (např. v Dallasu, Houstonu či Atlantě) se v nich odehraje jen 37,5 % všech utkání.
Týmy už nyní zkoušejí alternativní metody ochlazování – od ledových vest až po ochlazovací ventilátory. Real Madrid se dokonce připravoval v horkých stanech, aby hráči lépe zvládli teplotní šok. Chelsea zase využívala vodní mlžení během přestávek.
Podobné problémy zaznamenalo i MS 1986 v Mexiku, kde většina zápasů začínala v poledne při teplotách přes 38°C. Legendární Diego Maradona tehdy kritizoval pořadatele: „Bez nás hráčů není žádná show. Hraje se kvůli nám, ne kvůli tomu, kdy je největší horko.“
Dnes se podobná slova ozývají znovu – jen s tím rozdílem, že tentokrát jde i o klimatickou změnu. Odbory FIFPRO požadují, aby FIFA začala přizpůsobovat plánování realitě oteplujícího se světa. Generální tajemník Alex Phillips přiznal, že FIFA po zkušenostech z Club World Cupu pravděpodobně zváží větší flexibilitu rozpisu, ale zároveň dodal: „Nemáme žádnou sílu je k tomu donutit.“
Rok před startem mistrovství světa tak vyvstává klíčová otázka: Ochrání FIFA své hráče, nebo opět zvítězí byznys nad zdravím?
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
