Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Tato vlna veder, vrcholící pod „tepelnou kopulí“ na konci června, výrazně omezila podmínky pro trénink i zápasy. Trenér Chelsea Enzo Maresca popsal situaci jako „nemožnou“ a záložník Enzo Fernández přiznal, že při semifinále musel kvůli únavě a závratím lehnout na zem. „Bylo to velmi nebezpečné,“ řekl po zápase.
Letos uspořádaný Club World Cup, rozprostřený do 12 amerických měst, byl brán jako menší generálka pro mistrovství světa, které v roce 2026 společně hostí USA, Kanada a Mexiko. Zároveň ale poukázal na to, jak extrémní počasí může ovlivnit zdraví hráčů a zda jsou organizátoři vůbec schopni zajistit adekvátní ochranu.
Podle profesorky sportovní ekologie Madeleine Orrové z Torontské univerzity může tělo při vysokých teplotách ztratit schopnost efektivně se ochlazovat, což vede k únavě, křečím, nevolnosti, a v krajních případech až k úpalu. Z historie přitom víme, že podobné situace mohou mít fatální následky – v roce 2020 například zemřel australský ragbista Keith Titmuss právě na následky přehřátí během tréninku.
FIFA čelí dlouhodobé kritice za přeplněný kalendář zápasů. Odborová organizace FIFPRO, která zastupuje přes 66 000 profesionálních fotbalistů, varuje, že tempo, kterým se turnaje organizují, je neudržitelné. Prezident FIFPRO Sergio Marchi zdůraznil, že FIFA organizuje akce výhradně podle ekonomické logiky, bez ohledu na zdraví sportovců.
Přestože FIFA tvrdí, že dosáhla dohody s hráči o minimálním odpočinku mezi zápasy (72 hodin a tři týdny volna mezi sezonami), FIFPRO nebyla k jednání přizvána. Organizace navíc upozorňuje, že u stolu seděli i funkcionáři dříve vyhození pro korupci.
Na papíře sice FIFA umožňuje jednu „chladicí přestávku“ za poločas při dosažení tzv. WBGT (Wet-Bulb Globe Temperature) 89,6°F (32°C), ale odborníci tvrdí, že tato hranice je nedostatečná. WBGT je sice komplexnější než běžná teplota, ale nezohledňuje fyzické nasazení hráčů. Na základě tlaku FIFPRO byla tato hranice na letošním turnaji snížena na 82,4°F (28°C), což odpovídá přístupu MLS a medicínských doporučení.
Například zápas Benficy proti Bayernu v Charlotte 24. června se odehrál za teploty 104°F (40°C). Hráč Benficy Andreas Schjelderup přiznal, že nikdy předtím v takovém vedru nehrál a považoval to za nezdravé. Podle lékaře FIFPRO Vincenta Gouttebarge, při dosažení tělesné teploty 104°F může dojít ke kolapsu, ztrátě vědomí či úplné ztrátě kontroly nad pohybem.
Změna rozpisu zápasů na večerní hodiny by mohla výrazně pomoci, ale naráží na zájmy vysílacích společností. FIFA má navíc letos o 50 % více zápasů než dříve (104 místo 64) a musí koordinovat miliony diváků z různých časových pásem. I přes dostupnost klimatizovaných stadionů (např. v Dallasu, Houstonu či Atlantě) se v nich odehraje jen 37,5 % všech utkání.
Týmy už nyní zkoušejí alternativní metody ochlazování – od ledových vest až po ochlazovací ventilátory. Real Madrid se dokonce připravoval v horkých stanech, aby hráči lépe zvládli teplotní šok. Chelsea zase využívala vodní mlžení během přestávek.
Podobné problémy zaznamenalo i MS 1986 v Mexiku, kde většina zápasů začínala v poledne při teplotách přes 38°C. Legendární Diego Maradona tehdy kritizoval pořadatele: „Bez nás hráčů není žádná show. Hraje se kvůli nám, ne kvůli tomu, kdy je největší horko.“
Dnes se podobná slova ozývají znovu – jen s tím rozdílem, že tentokrát jde i o klimatickou změnu. Odbory FIFPRO požadují, aby FIFA začala přizpůsobovat plánování realitě oteplujícího se světa. Generální tajemník Alex Phillips přiznal, že FIFA po zkušenostech z Club World Cupu pravděpodobně zváží větší flexibilitu rozpisu, ale zároveň dodal: „Nemáme žádnou sílu je k tomu donutit.“
Rok před startem mistrovství světa tak vyvstává klíčová otázka: Ochrání FIFA své hráče, nebo opět zvítězí byznys nad zdravím?
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Bez nepřetržité dodávky moderních západních zbraní by se Ukrajině jen těžko dařilo bránit se ruské invazi. Od začátku války před více než třemi lety získal Kyjev vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, přičemž klíčovou roli v obranné strategii hrají především tři americké systémy: protitanková střela Javelin, protiraketový systém Patriot a taktická balistická střela ATACMS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev navrhl Moskvě nový termín pro mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit příští týden. Jedná se o pokus o oživení diplomatických jednání, která se zadrhla začátkem června.
Otřesná tragédie se odehrála v dětské nemocnici Jeanne-de-Flandre při CHR v Lille, známé svou špičkovou péčí o komplikovaná těhotenství. Pět dní stará, předčasně narozená holčička jménem Zayneb-Cassandra, zemřela poté, co s ní neopatrně manipuloval šestiletý chlapec, který se volně pohyboval po nemocničních chodbách.
Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
