Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Tato vlna veder, vrcholící pod „tepelnou kopulí“ na konci června, výrazně omezila podmínky pro trénink i zápasy. Trenér Chelsea Enzo Maresca popsal situaci jako „nemožnou“ a záložník Enzo Fernández přiznal, že při semifinále musel kvůli únavě a závratím lehnout na zem. „Bylo to velmi nebezpečné,“ řekl po zápase.
Letos uspořádaný Club World Cup, rozprostřený do 12 amerických měst, byl brán jako menší generálka pro mistrovství světa, které v roce 2026 společně hostí USA, Kanada a Mexiko. Zároveň ale poukázal na to, jak extrémní počasí může ovlivnit zdraví hráčů a zda jsou organizátoři vůbec schopni zajistit adekvátní ochranu.
Podle profesorky sportovní ekologie Madeleine Orrové z Torontské univerzity může tělo při vysokých teplotách ztratit schopnost efektivně se ochlazovat, což vede k únavě, křečím, nevolnosti, a v krajních případech až k úpalu. Z historie přitom víme, že podobné situace mohou mít fatální následky – v roce 2020 například zemřel australský ragbista Keith Titmuss právě na následky přehřátí během tréninku.
FIFA čelí dlouhodobé kritice za přeplněný kalendář zápasů. Odborová organizace FIFPRO, která zastupuje přes 66 000 profesionálních fotbalistů, varuje, že tempo, kterým se turnaje organizují, je neudržitelné. Prezident FIFPRO Sergio Marchi zdůraznil, že FIFA organizuje akce výhradně podle ekonomické logiky, bez ohledu na zdraví sportovců.
Přestože FIFA tvrdí, že dosáhla dohody s hráči o minimálním odpočinku mezi zápasy (72 hodin a tři týdny volna mezi sezonami), FIFPRO nebyla k jednání přizvána. Organizace navíc upozorňuje, že u stolu seděli i funkcionáři dříve vyhození pro korupci.
Na papíře sice FIFA umožňuje jednu „chladicí přestávku“ za poločas při dosažení tzv. WBGT (Wet-Bulb Globe Temperature) 89,6°F (32°C), ale odborníci tvrdí, že tato hranice je nedostatečná. WBGT je sice komplexnější než běžná teplota, ale nezohledňuje fyzické nasazení hráčů. Na základě tlaku FIFPRO byla tato hranice na letošním turnaji snížena na 82,4°F (28°C), což odpovídá přístupu MLS a medicínských doporučení.
Například zápas Benficy proti Bayernu v Charlotte 24. června se odehrál za teploty 104°F (40°C). Hráč Benficy Andreas Schjelderup přiznal, že nikdy předtím v takovém vedru nehrál a považoval to za nezdravé. Podle lékaře FIFPRO Vincenta Gouttebarge, při dosažení tělesné teploty 104°F může dojít ke kolapsu, ztrátě vědomí či úplné ztrátě kontroly nad pohybem.
Změna rozpisu zápasů na večerní hodiny by mohla výrazně pomoci, ale naráží na zájmy vysílacích společností. FIFA má navíc letos o 50 % více zápasů než dříve (104 místo 64) a musí koordinovat miliony diváků z různých časových pásem. I přes dostupnost klimatizovaných stadionů (např. v Dallasu, Houstonu či Atlantě) se v nich odehraje jen 37,5 % všech utkání.
Týmy už nyní zkoušejí alternativní metody ochlazování – od ledových vest až po ochlazovací ventilátory. Real Madrid se dokonce připravoval v horkých stanech, aby hráči lépe zvládli teplotní šok. Chelsea zase využívala vodní mlžení během přestávek.
Podobné problémy zaznamenalo i MS 1986 v Mexiku, kde většina zápasů začínala v poledne při teplotách přes 38°C. Legendární Diego Maradona tehdy kritizoval pořadatele: „Bez nás hráčů není žádná show. Hraje se kvůli nám, ne kvůli tomu, kdy je největší horko.“
Dnes se podobná slova ozývají znovu – jen s tím rozdílem, že tentokrát jde i o klimatickou změnu. Odbory FIFPRO požadují, aby FIFA začala přizpůsobovat plánování realitě oteplujícího se světa. Generální tajemník Alex Phillips přiznal, že FIFA po zkušenostech z Club World Cupu pravděpodobně zváží větší flexibilitu rozpisu, ale zároveň dodal: „Nemáme žádnou sílu je k tomu donutit.“
Rok před startem mistrovství světa tak vyvstává klíčová otázka: Ochrání FIFA své hráče, nebo opět zvítězí byznys nad zdravím?
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
