Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Tato vlna veder, vrcholící pod „tepelnou kopulí“ na konci června, výrazně omezila podmínky pro trénink i zápasy. Trenér Chelsea Enzo Maresca popsal situaci jako „nemožnou“ a záložník Enzo Fernández přiznal, že při semifinále musel kvůli únavě a závratím lehnout na zem. „Bylo to velmi nebezpečné,“ řekl po zápase.
Letos uspořádaný Club World Cup, rozprostřený do 12 amerických měst, byl brán jako menší generálka pro mistrovství světa, které v roce 2026 společně hostí USA, Kanada a Mexiko. Zároveň ale poukázal na to, jak extrémní počasí může ovlivnit zdraví hráčů a zda jsou organizátoři vůbec schopni zajistit adekvátní ochranu.
Podle profesorky sportovní ekologie Madeleine Orrové z Torontské univerzity může tělo při vysokých teplotách ztratit schopnost efektivně se ochlazovat, což vede k únavě, křečím, nevolnosti, a v krajních případech až k úpalu. Z historie přitom víme, že podobné situace mohou mít fatální následky – v roce 2020 například zemřel australský ragbista Keith Titmuss právě na následky přehřátí během tréninku.
FIFA čelí dlouhodobé kritice za přeplněný kalendář zápasů. Odborová organizace FIFPRO, která zastupuje přes 66 000 profesionálních fotbalistů, varuje, že tempo, kterým se turnaje organizují, je neudržitelné. Prezident FIFPRO Sergio Marchi zdůraznil, že FIFA organizuje akce výhradně podle ekonomické logiky, bez ohledu na zdraví sportovců.
Přestože FIFA tvrdí, že dosáhla dohody s hráči o minimálním odpočinku mezi zápasy (72 hodin a tři týdny volna mezi sezonami), FIFPRO nebyla k jednání přizvána. Organizace navíc upozorňuje, že u stolu seděli i funkcionáři dříve vyhození pro korupci.
Na papíře sice FIFA umožňuje jednu „chladicí přestávku“ za poločas při dosažení tzv. WBGT (Wet-Bulb Globe Temperature) 89,6°F (32°C), ale odborníci tvrdí, že tato hranice je nedostatečná. WBGT je sice komplexnější než běžná teplota, ale nezohledňuje fyzické nasazení hráčů. Na základě tlaku FIFPRO byla tato hranice na letošním turnaji snížena na 82,4°F (28°C), což odpovídá přístupu MLS a medicínských doporučení.
Například zápas Benficy proti Bayernu v Charlotte 24. června se odehrál za teploty 104°F (40°C). Hráč Benficy Andreas Schjelderup přiznal, že nikdy předtím v takovém vedru nehrál a považoval to za nezdravé. Podle lékaře FIFPRO Vincenta Gouttebarge, při dosažení tělesné teploty 104°F může dojít ke kolapsu, ztrátě vědomí či úplné ztrátě kontroly nad pohybem.
Změna rozpisu zápasů na večerní hodiny by mohla výrazně pomoci, ale naráží na zájmy vysílacích společností. FIFA má navíc letos o 50 % více zápasů než dříve (104 místo 64) a musí koordinovat miliony diváků z různých časových pásem. I přes dostupnost klimatizovaných stadionů (např. v Dallasu, Houstonu či Atlantě) se v nich odehraje jen 37,5 % všech utkání.
Týmy už nyní zkoušejí alternativní metody ochlazování – od ledových vest až po ochlazovací ventilátory. Real Madrid se dokonce připravoval v horkých stanech, aby hráči lépe zvládli teplotní šok. Chelsea zase využívala vodní mlžení během přestávek.
Podobné problémy zaznamenalo i MS 1986 v Mexiku, kde většina zápasů začínala v poledne při teplotách přes 38°C. Legendární Diego Maradona tehdy kritizoval pořadatele: „Bez nás hráčů není žádná show. Hraje se kvůli nám, ne kvůli tomu, kdy je největší horko.“
Dnes se podobná slova ozývají znovu – jen s tím rozdílem, že tentokrát jde i o klimatickou změnu. Odbory FIFPRO požadují, aby FIFA začala přizpůsobovat plánování realitě oteplujícího se světa. Generální tajemník Alex Phillips přiznal, že FIFA po zkušenostech z Club World Cupu pravděpodobně zváží větší flexibilitu rozpisu, ale zároveň dodal: „Nemáme žádnou sílu je k tomu donutit.“
Rok před startem mistrovství světa tak vyvstává klíčová otázka: Ochrání FIFA své hráče, nebo opět zvítězí byznys nad zdravím?
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
