Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Tato vlna veder, vrcholící pod „tepelnou kopulí“ na konci června, výrazně omezila podmínky pro trénink i zápasy. Trenér Chelsea Enzo Maresca popsal situaci jako „nemožnou“ a záložník Enzo Fernández přiznal, že při semifinále musel kvůli únavě a závratím lehnout na zem. „Bylo to velmi nebezpečné,“ řekl po zápase.
Letos uspořádaný Club World Cup, rozprostřený do 12 amerických měst, byl brán jako menší generálka pro mistrovství světa, které v roce 2026 společně hostí USA, Kanada a Mexiko. Zároveň ale poukázal na to, jak extrémní počasí může ovlivnit zdraví hráčů a zda jsou organizátoři vůbec schopni zajistit adekvátní ochranu.
Podle profesorky sportovní ekologie Madeleine Orrové z Torontské univerzity může tělo při vysokých teplotách ztratit schopnost efektivně se ochlazovat, což vede k únavě, křečím, nevolnosti, a v krajních případech až k úpalu. Z historie přitom víme, že podobné situace mohou mít fatální následky – v roce 2020 například zemřel australský ragbista Keith Titmuss právě na následky přehřátí během tréninku.
FIFA čelí dlouhodobé kritice za přeplněný kalendář zápasů. Odborová organizace FIFPRO, která zastupuje přes 66 000 profesionálních fotbalistů, varuje, že tempo, kterým se turnaje organizují, je neudržitelné. Prezident FIFPRO Sergio Marchi zdůraznil, že FIFA organizuje akce výhradně podle ekonomické logiky, bez ohledu na zdraví sportovců.
Přestože FIFA tvrdí, že dosáhla dohody s hráči o minimálním odpočinku mezi zápasy (72 hodin a tři týdny volna mezi sezonami), FIFPRO nebyla k jednání přizvána. Organizace navíc upozorňuje, že u stolu seděli i funkcionáři dříve vyhození pro korupci.
Na papíře sice FIFA umožňuje jednu „chladicí přestávku“ za poločas při dosažení tzv. WBGT (Wet-Bulb Globe Temperature) 89,6°F (32°C), ale odborníci tvrdí, že tato hranice je nedostatečná. WBGT je sice komplexnější než běžná teplota, ale nezohledňuje fyzické nasazení hráčů. Na základě tlaku FIFPRO byla tato hranice na letošním turnaji snížena na 82,4°F (28°C), což odpovídá přístupu MLS a medicínských doporučení.
Například zápas Benficy proti Bayernu v Charlotte 24. června se odehrál za teploty 104°F (40°C). Hráč Benficy Andreas Schjelderup přiznal, že nikdy předtím v takovém vedru nehrál a považoval to za nezdravé. Podle lékaře FIFPRO Vincenta Gouttebarge, při dosažení tělesné teploty 104°F může dojít ke kolapsu, ztrátě vědomí či úplné ztrátě kontroly nad pohybem.
Změna rozpisu zápasů na večerní hodiny by mohla výrazně pomoci, ale naráží na zájmy vysílacích společností. FIFA má navíc letos o 50 % více zápasů než dříve (104 místo 64) a musí koordinovat miliony diváků z různých časových pásem. I přes dostupnost klimatizovaných stadionů (např. v Dallasu, Houstonu či Atlantě) se v nich odehraje jen 37,5 % všech utkání.
Týmy už nyní zkoušejí alternativní metody ochlazování – od ledových vest až po ochlazovací ventilátory. Real Madrid se dokonce připravoval v horkých stanech, aby hráči lépe zvládli teplotní šok. Chelsea zase využívala vodní mlžení během přestávek.
Podobné problémy zaznamenalo i MS 1986 v Mexiku, kde většina zápasů začínala v poledne při teplotách přes 38°C. Legendární Diego Maradona tehdy kritizoval pořadatele: „Bez nás hráčů není žádná show. Hraje se kvůli nám, ne kvůli tomu, kdy je největší horko.“
Dnes se podobná slova ozývají znovu – jen s tím rozdílem, že tentokrát jde i o klimatickou změnu. Odbory FIFPRO požadují, aby FIFA začala přizpůsobovat plánování realitě oteplujícího se světa. Generální tajemník Alex Phillips přiznal, že FIFA po zkušenostech z Club World Cupu pravděpodobně zváží větší flexibilitu rozpisu, ale zároveň dodal: „Nemáme žádnou sílu je k tomu donutit.“
Rok před startem mistrovství světa tak vyvstává klíčová otázka: Ochrání FIFA své hráče, nebo opět zvítězí byznys nad zdravím?
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
