Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Nejvíce postiženým státem je zatím Itálie, kde úřady kvůli teplotám přesahujícím 38 °C vyhlásily nejvyšší červený stupeň výstrahy hned v sedmnácti městech, včetně Milána, Florencie a Říma. Některé regiony zakázaly venkovní fyzickou práci v odpoledních hodinách, přesto už si žár vyžádal několik obětí.
Jednou z nich je 47letý dělník Brahim Ait El Hajjam, který zkolaboval během lití betonu na parkovišti nedaleko Boloně. Město bylo právě pod červeným stupněm výstrahy. V Sardinii zemřeli dva starší muži na plážích, zatímco v Palermu podle médií podlehla žena se srdeční vadou poté, co zkolabovala v horku při chůzi po ulici.
Vedra mají silný dopad i na zdravotnický systém. Podle doktora Alessandra Riccardiho, předsedy italské společnosti pro urgentní medicínu, se v některých oblastech zvýšil počet přijatých pacientů na pohotovost o 10 až 20 %. Většina z nich trpí komplikacemi spojenými s extrémním teplem, jako jsou dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.
Odborníci varují, že vysoké teploty přetěžují srdce i ledviny, mohou vést k selhání orgánů a jsou smrtelně nebezpečné pro kardiaky či seniory. „Vlny veder jsou smrtící,“ varuje klimatolog Akshay Deoras z univerzity v Readingu. Podle něj bychom k nim měli přistupovat se stejnou vážností jako k bouřím či záplavám.
Ve Španělsku naměřili o víkendu v Huelvě až 46 °C. V Barceloně dosáhly teploty téměř 38 stupňů, přičemž úřady vyšetřují úmrtí pouličního zametače, ke kterému došlo právě během vedra. Další oběti jsou hlášeny z regionů Extremadura a Córdoba.
Ve Francii oznámilo ministerstvo energetiky dvě potvrzená úmrtí související s vedrem a hospitalizaci dalších 300 lidí. V Paříži, kde se očekává až 40 °C, zůstává uzavřená vrchní část Eiffelovy věže a stovky škol.
Také Německo hlásí extrémní teploty, v některých oblastech přesahující 40 °C. Východní spolkové země Brandenburg a Sasko čelí lesním požárům, zároveň se začínají zavádět omezení spotřeby vody.
Itálie rovněž hlásí výpadky elektřiny – například ve Florencii a Bergamu –, které jsou důsledkem přetížení sítě kvůli masivnímu využívání klimatizací. Zemědělci si stěžují na spálené plodiny, především ovoce a zeleninu, a výrazný pokles produkce mléka.
Znepokojivé je i to, že vlna veder začala už v červnu, zatímco podobné extrémy přicházejí obvykle až v červenci a srpnu. Podle expertky Samanthy Burgessové z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) vystavuje současná situace miliony Evropanů vysokému teplotnímu stresu.
„Klimatická změna způsobuje, že vlny veder jsou častější, intenzivnější a zasahují širší území,“ uvedla Burgessová. Vědci se shodují, že svět se od předindustriální éry oteplil v průměru o 1,3 °C a podle aktuálních trendů směřujeme k oteplení až o 3 °C do konce století.
Vlna veder v Evropě v roce 2022 si podle studie vyžádala 61 000 životů. Letos hrozí, že podobná čísla mohou být opět realitou, pokud se situace brzy nezlepší. Evropské země nyní čelí otázce, jak lépe chránit své obyvatelstvo před tímto neviditelným, ale stále smrtelnějším nepřítelem.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
