Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Nejvíce postiženým státem je zatím Itálie, kde úřady kvůli teplotám přesahujícím 38 °C vyhlásily nejvyšší červený stupeň výstrahy hned v sedmnácti městech, včetně Milána, Florencie a Říma. Některé regiony zakázaly venkovní fyzickou práci v odpoledních hodinách, přesto už si žár vyžádal několik obětí.
Jednou z nich je 47letý dělník Brahim Ait El Hajjam, který zkolaboval během lití betonu na parkovišti nedaleko Boloně. Město bylo právě pod červeným stupněm výstrahy. V Sardinii zemřeli dva starší muži na plážích, zatímco v Palermu podle médií podlehla žena se srdeční vadou poté, co zkolabovala v horku při chůzi po ulici.
Vedra mají silný dopad i na zdravotnický systém. Podle doktora Alessandra Riccardiho, předsedy italské společnosti pro urgentní medicínu, se v některých oblastech zvýšil počet přijatých pacientů na pohotovost o 10 až 20 %. Většina z nich trpí komplikacemi spojenými s extrémním teplem, jako jsou dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.
Odborníci varují, že vysoké teploty přetěžují srdce i ledviny, mohou vést k selhání orgánů a jsou smrtelně nebezpečné pro kardiaky či seniory. „Vlny veder jsou smrtící,“ varuje klimatolog Akshay Deoras z univerzity v Readingu. Podle něj bychom k nim měli přistupovat se stejnou vážností jako k bouřím či záplavám.
Ve Španělsku naměřili o víkendu v Huelvě až 46 °C. V Barceloně dosáhly teploty téměř 38 stupňů, přičemž úřady vyšetřují úmrtí pouličního zametače, ke kterému došlo právě během vedra. Další oběti jsou hlášeny z regionů Extremadura a Córdoba.
Ve Francii oznámilo ministerstvo energetiky dvě potvrzená úmrtí související s vedrem a hospitalizaci dalších 300 lidí. V Paříži, kde se očekává až 40 °C, zůstává uzavřená vrchní část Eiffelovy věže a stovky škol.
Také Německo hlásí extrémní teploty, v některých oblastech přesahující 40 °C. Východní spolkové země Brandenburg a Sasko čelí lesním požárům, zároveň se začínají zavádět omezení spotřeby vody.
Itálie rovněž hlásí výpadky elektřiny – například ve Florencii a Bergamu –, které jsou důsledkem přetížení sítě kvůli masivnímu využívání klimatizací. Zemědělci si stěžují na spálené plodiny, především ovoce a zeleninu, a výrazný pokles produkce mléka.
Znepokojivé je i to, že vlna veder začala už v červnu, zatímco podobné extrémy přicházejí obvykle až v červenci a srpnu. Podle expertky Samanthy Burgessové z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) vystavuje současná situace miliony Evropanů vysokému teplotnímu stresu.
„Klimatická změna způsobuje, že vlny veder jsou častější, intenzivnější a zasahují širší území,“ uvedla Burgessová. Vědci se shodují, že svět se od předindustriální éry oteplil v průměru o 1,3 °C a podle aktuálních trendů směřujeme k oteplení až o 3 °C do konce století.
Vlna veder v Evropě v roce 2022 si podle studie vyžádala 61 000 životů. Letos hrozí, že podobná čísla mohou být opět realitou, pokud se situace brzy nezlepší. Evropské země nyní čelí otázce, jak lépe chránit své obyvatelstvo před tímto neviditelným, ale stále smrtelnějším nepřítelem.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
