Smrtící počasí dál zabíjí. Evropa hlásí už devět mrtvých

Nejvíce postiženým státem je zatím Itálie, kde úřady kvůli teplotám přesahujícím 38 °C vyhlásily nejvyšší červený stupeň výstrahy hned v sedmnácti městech, včetně Milána, Florencie a Říma. Některé regiony zakázaly venkovní fyzickou práci v odpoledních hodinách, přesto už si žár vyžádal několik obětí.

Jednou z nich je 47letý dělník Brahim Ait El Hajjam, který zkolaboval během lití betonu na parkovišti nedaleko Boloně. Město bylo právě pod červeným stupněm výstrahy. V Sardinii zemřeli dva starší muži na plážích, zatímco v Palermu podle médií podlehla žena se srdeční vadou poté, co zkolabovala v horku při chůzi po ulici.

Vedra mají silný dopad i na zdravotnický systém. Podle doktora Alessandra Riccardiho, předsedy italské společnosti pro urgentní medicínu, se v některých oblastech zvýšil počet přijatých pacientů na pohotovost o 10 až 20 %. Většina z nich trpí komplikacemi spojenými s extrémním teplem, jako jsou dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.

Odborníci varují, že vysoké teploty přetěžují srdce i ledviny, mohou vést k selhání orgánů a jsou smrtelně nebezpečné pro kardiaky či seniory. „Vlny veder jsou smrtící,“ varuje klimatolog Akshay Deoras z univerzity v Readingu. Podle něj bychom k nim měli přistupovat se stejnou vážností jako k bouřím či záplavám.

Ve Španělsku naměřili o víkendu v Huelvě až 46 °C. V Barceloně dosáhly teploty téměř 38 stupňů, přičemž úřady vyšetřují úmrtí pouličního zametače, ke kterému došlo právě během vedra. Další oběti jsou hlášeny z regionů Extremadura a Córdoba.

Ve Francii oznámilo ministerstvo energetiky dvě potvrzená úmrtí související s vedrem a hospitalizaci dalších 300 lidí. V Paříži, kde se očekává až 40 °C, zůstává uzavřená vrchní část Eiffelovy věže a stovky škol.

Také Německo hlásí extrémní teploty, v některých oblastech přesahující 40 °C. Východní spolkové země Brandenburg a Sasko čelí lesním požárům, zároveň se začínají zavádět omezení spotřeby vody.

Itálie rovněž hlásí výpadky elektřiny – například ve Florencii a Bergamu –, které jsou důsledkem přetížení sítě kvůli masivnímu využívání klimatizací. Zemědělci si stěžují na spálené plodiny, především ovoce a zeleninu, a výrazný pokles produkce mléka.

Znepokojivé je i to, že vlna veder začala už v červnu, zatímco podobné extrémy přicházejí obvykle až v červenci a srpnu. Podle expertky Samanthy Burgessové z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) vystavuje současná situace miliony Evropanů vysokému teplotnímu stresu.

„Klimatická změna způsobuje, že vlny veder jsou častější, intenzivnější a zasahují širší území,“ uvedla Burgessová. Vědci se shodují, že svět se od předindustriální éry oteplil v průměru o 1,3 °C a podle aktuálních trendů směřujeme k oteplení až o 3 °C do konce století.

Vlna veder v Evropě v roce 2022 si podle studie vyžádala 61 000 životů. Letos hrozí, že podobná čísla mohou být opět realitou, pokud se situace brzy nezlepší. Evropské země nyní čelí otázce, jak lépe chránit své obyvatelstvo před tímto neviditelným, ale stále smrtelnějším nepřítelem.