Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Nejvíce postiženým státem je zatím Itálie, kde úřady kvůli teplotám přesahujícím 38 °C vyhlásily nejvyšší červený stupeň výstrahy hned v sedmnácti městech, včetně Milána, Florencie a Říma. Některé regiony zakázaly venkovní fyzickou práci v odpoledních hodinách, přesto už si žár vyžádal několik obětí.
Jednou z nich je 47letý dělník Brahim Ait El Hajjam, který zkolaboval během lití betonu na parkovišti nedaleko Boloně. Město bylo právě pod červeným stupněm výstrahy. V Sardinii zemřeli dva starší muži na plážích, zatímco v Palermu podle médií podlehla žena se srdeční vadou poté, co zkolabovala v horku při chůzi po ulici.
Vedra mají silný dopad i na zdravotnický systém. Podle doktora Alessandra Riccardiho, předsedy italské společnosti pro urgentní medicínu, se v některých oblastech zvýšil počet přijatých pacientů na pohotovost o 10 až 20 %. Většina z nich trpí komplikacemi spojenými s extrémním teplem, jako jsou dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.
Odborníci varují, že vysoké teploty přetěžují srdce i ledviny, mohou vést k selhání orgánů a jsou smrtelně nebezpečné pro kardiaky či seniory. „Vlny veder jsou smrtící,“ varuje klimatolog Akshay Deoras z univerzity v Readingu. Podle něj bychom k nim měli přistupovat se stejnou vážností jako k bouřím či záplavám.
Ve Španělsku naměřili o víkendu v Huelvě až 46 °C. V Barceloně dosáhly teploty téměř 38 stupňů, přičemž úřady vyšetřují úmrtí pouličního zametače, ke kterému došlo právě během vedra. Další oběti jsou hlášeny z regionů Extremadura a Córdoba.
Ve Francii oznámilo ministerstvo energetiky dvě potvrzená úmrtí související s vedrem a hospitalizaci dalších 300 lidí. V Paříži, kde se očekává až 40 °C, zůstává uzavřená vrchní část Eiffelovy věže a stovky škol.
Také Německo hlásí extrémní teploty, v některých oblastech přesahující 40 °C. Východní spolkové země Brandenburg a Sasko čelí lesním požárům, zároveň se začínají zavádět omezení spotřeby vody.
Itálie rovněž hlásí výpadky elektřiny – například ve Florencii a Bergamu –, které jsou důsledkem přetížení sítě kvůli masivnímu využívání klimatizací. Zemědělci si stěžují na spálené plodiny, především ovoce a zeleninu, a výrazný pokles produkce mléka.
Znepokojivé je i to, že vlna veder začala už v červnu, zatímco podobné extrémy přicházejí obvykle až v červenci a srpnu. Podle expertky Samanthy Burgessové z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) vystavuje současná situace miliony Evropanů vysokému teplotnímu stresu.
„Klimatická změna způsobuje, že vlny veder jsou častější, intenzivnější a zasahují širší území,“ uvedla Burgessová. Vědci se shodují, že svět se od předindustriální éry oteplil v průměru o 1,3 °C a podle aktuálních trendů směřujeme k oteplení až o 3 °C do konce století.
Vlna veder v Evropě v roce 2022 si podle studie vyžádala 61 000 životů. Letos hrozí, že podobná čísla mohou být opět realitou, pokud se situace brzy nezlepší. Evropské země nyní čelí otázce, jak lépe chránit své obyvatelstvo před tímto neviditelným, ale stále smrtelnějším nepřítelem.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
