Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Nejvíce postiženým státem je zatím Itálie, kde úřady kvůli teplotám přesahujícím 38 °C vyhlásily nejvyšší červený stupeň výstrahy hned v sedmnácti městech, včetně Milána, Florencie a Říma. Některé regiony zakázaly venkovní fyzickou práci v odpoledních hodinách, přesto už si žár vyžádal několik obětí.
Jednou z nich je 47letý dělník Brahim Ait El Hajjam, který zkolaboval během lití betonu na parkovišti nedaleko Boloně. Město bylo právě pod červeným stupněm výstrahy. V Sardinii zemřeli dva starší muži na plážích, zatímco v Palermu podle médií podlehla žena se srdeční vadou poté, co zkolabovala v horku při chůzi po ulici.
Vedra mají silný dopad i na zdravotnický systém. Podle doktora Alessandra Riccardiho, předsedy italské společnosti pro urgentní medicínu, se v některých oblastech zvýšil počet přijatých pacientů na pohotovost o 10 až 20 %. Většina z nich trpí komplikacemi spojenými s extrémním teplem, jako jsou dehydratace, vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.
Odborníci varují, že vysoké teploty přetěžují srdce i ledviny, mohou vést k selhání orgánů a jsou smrtelně nebezpečné pro kardiaky či seniory. „Vlny veder jsou smrtící,“ varuje klimatolog Akshay Deoras z univerzity v Readingu. Podle něj bychom k nim měli přistupovat se stejnou vážností jako k bouřím či záplavám.
Ve Španělsku naměřili o víkendu v Huelvě až 46 °C. V Barceloně dosáhly teploty téměř 38 stupňů, přičemž úřady vyšetřují úmrtí pouličního zametače, ke kterému došlo právě během vedra. Další oběti jsou hlášeny z regionů Extremadura a Córdoba.
Ve Francii oznámilo ministerstvo energetiky dvě potvrzená úmrtí související s vedrem a hospitalizaci dalších 300 lidí. V Paříži, kde se očekává až 40 °C, zůstává uzavřená vrchní část Eiffelovy věže a stovky škol.
Také Německo hlásí extrémní teploty, v některých oblastech přesahující 40 °C. Východní spolkové země Brandenburg a Sasko čelí lesním požárům, zároveň se začínají zavádět omezení spotřeby vody.
Itálie rovněž hlásí výpadky elektřiny – například ve Florencii a Bergamu –, které jsou důsledkem přetížení sítě kvůli masivnímu využívání klimatizací. Zemědělci si stěžují na spálené plodiny, především ovoce a zeleninu, a výrazný pokles produkce mléka.
Znepokojivé je i to, že vlna veder začala už v červnu, zatímco podobné extrémy přicházejí obvykle až v červenci a srpnu. Podle expertky Samanthy Burgessové z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) vystavuje současná situace miliony Evropanů vysokému teplotnímu stresu.
„Klimatická změna způsobuje, že vlny veder jsou častější, intenzivnější a zasahují širší území,“ uvedla Burgessová. Vědci se shodují, že svět se od předindustriální éry oteplil v průměru o 1,3 °C a podle aktuálních trendů směřujeme k oteplení až o 3 °C do konce století.
Vlna veder v Evropě v roce 2022 si podle studie vyžádala 61 000 životů. Letos hrozí, že podobná čísla mohou být opět realitou, pokud se situace brzy nezlepší. Evropské země nyní čelí otázce, jak lépe chránit své obyvatelstvo před tímto neviditelným, ale stále smrtelnějším nepřítelem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
