Zdražování pohonných hmot se podle průzkumu STEM z druhé poloviny dubna zatím dotklo přibližně poloviny české společnosti, přičemž dvě pětiny uvádí nutnost úspor a desetina již čelí výrazným finančním obtížím. Dopady růstu cen pohonných hmot jsou výrazně nerovnoměrné. Zatímco u dobře materiálně zajištěných domácností se zdražování často zatím neprojevilo (74 %), u špatně zajištěných se již významná část potýká se značnými obtížemi (28 %).
Intenzita dopadů se liší i podle typu využívaného vozidla, přičemž více zasaženy jsou domácnosti s dieselovými vozy (66 %), což odráží silnější růst cen nafty. V reakci na zdražování lidé nejčastěji vyhledávají levnější čerpací stanice, omezují jízdy autem a šetří i v dalších oblastech spotřeby. Postoje veřejnosti k vládním opatřením nejsou jednotné, třetina je považuje spíše za neúčinná, přibližně čtvrtina je hodnotí pozitivně a část veřejnosti jejich dopad nedokáže posoudit (29 %). Výrazně častěji vládní opatření hodnotí pozitivně uživatelé vozů s dieselovým pohonem. Veřejnost očekává pokračující růst cen zboží a služeb, přičemž více než polovina mírný růst a téměř třetina výrazný růst.
Necelé poloviny společnosti (48 %) se zdražování pohonných hmot zatím nijak nedotýká. Ovšem dvě pětiny (41 %) se již musely uskrovnit a desetina (11 %) se potýká se značnými či velkými obtížemi.
Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzínu do značné míry s materiálním zajištěním domácností. U dobře materiálně zajištěných se zdražování pohonných hmot zatím nedotklo až tří čtvrtin (74 %) a necelá čtvrtina (22 %) se musela uskrovnit. Naopak mezi špatně materiálně zajištěnými domácnostmi se uskrovnit musely již dvě pětiny z nich (39 %) a téměř tři desetiny (28 %) dokonce deklarují, že se potýkají se značnými či velkými obtížemi.
Dosud rapidně rostly hlavně ceny ropných produktů, přičemž zdražování se výrazněji dotklo nafty nežli benzínu. Lze tak přirozeně sledovat odlišný dopad na finanční situaci dle toho, jestli a jaký vůz domácnosti využívají. Mezi domácnostmi, které uvedly, že ve své domácnosti nevyužívají žádný vůz nebo vůz na jiný pohon, se zdražování pohonných hmot dotklo třetiny (34 %), u domácností s benzínovými vozy více než poloviny (55 %). Uživatelů dieselových vozidel se zdražení pohonných hmot dotklo nejvýrazněji, a to až dvou třetin z nich (66 %).
"Ovšem je potřeba brát v úvahu, že dotazování k této problematice proběhlo koncem dubna 2026, kdy se situace kolem růstu cen pohonných hmot nacházela v počáteční, dynamické fázi a její dopady se tak nemusely do finanční situace domácností zatím plně promítnout," upozorňuje analytik STEM Martin Kratochvíl.
Občané, kteří se v důsledku růstu cen pohonných hmot museli alespoň částečně uskrovnit, volí pro snížení finanční zátěže podobné strategie bez ohledu na to, zda jejich domácnost využívá vůz na benzín či naftu. Nejčastěji reagují vyhledáváním nejlevnějších čerpacích stanic, což uvádí téměř osm z deseti osob. Přibližně dvě třetiny zároveň omezují jízdy autem a tři pětiny se snaží šetřit i na jiných výdajích domácnosti, které nejsou přímo spojeny s užíváním jejich vozu.
Menší, avšak stále významná část osob častěji využívá veřejnou dopravu, a to téměř dvě pětiny z nich. Přibližně čtvrtina dotázaných zároveň uvádí, že kvůli růstu cen pohonných hmot musela sáhnout do svých finančních rezerv.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.