Zdražování pohonných hmot se podle průzkumu STEM z druhé poloviny dubna zatím dotklo přibližně poloviny české společnosti, přičemž dvě pětiny uvádí nutnost úspor a desetina již čelí výrazným finančním obtížím. Dopady růstu cen pohonných hmot jsou výrazně nerovnoměrné. Zatímco u dobře materiálně zajištěných domácností se zdražování často zatím neprojevilo (74 %), u špatně zajištěných se již významná část potýká se značnými obtížemi (28 %).
Intenzita dopadů se liší i podle typu využívaného vozidla, přičemž více zasaženy jsou domácnosti s dieselovými vozy (66 %), což odráží silnější růst cen nafty. V reakci na zdražování lidé nejčastěji vyhledávají levnější čerpací stanice, omezují jízdy autem a šetří i v dalších oblastech spotřeby. Postoje veřejnosti k vládním opatřením nejsou jednotné, třetina je považuje spíše za neúčinná, přibližně čtvrtina je hodnotí pozitivně a část veřejnosti jejich dopad nedokáže posoudit (29 %). Výrazně častěji vládní opatření hodnotí pozitivně uživatelé vozů s dieselovým pohonem. Veřejnost očekává pokračující růst cen zboží a služeb, přičemž více než polovina mírný růst a téměř třetina výrazný růst.
Necelé poloviny společnosti (48 %) se zdražování pohonných hmot zatím nijak nedotýká. Ovšem dvě pětiny (41 %) se již musely uskrovnit a desetina (11 %) se potýká se značnými či velkými obtížemi.
Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzínu do značné míry s materiálním zajištěním domácností. U dobře materiálně zajištěných se zdražování pohonných hmot zatím nedotklo až tří čtvrtin (74 %) a necelá čtvrtina (22 %) se musela uskrovnit. Naopak mezi špatně materiálně zajištěnými domácnostmi se uskrovnit musely již dvě pětiny z nich (39 %) a téměř tři desetiny (28 %) dokonce deklarují, že se potýkají se značnými či velkými obtížemi.
Dosud rapidně rostly hlavně ceny ropných produktů, přičemž zdražování se výrazněji dotklo nafty nežli benzínu. Lze tak přirozeně sledovat odlišný dopad na finanční situaci dle toho, jestli a jaký vůz domácnosti využívají. Mezi domácnostmi, které uvedly, že ve své domácnosti nevyužívají žádný vůz nebo vůz na jiný pohon, se zdražování pohonných hmot dotklo třetiny (34 %), u domácností s benzínovými vozy více než poloviny (55 %). Uživatelů dieselových vozidel se zdražení pohonných hmot dotklo nejvýrazněji, a to až dvou třetin z nich (66 %).
"Ovšem je potřeba brát v úvahu, že dotazování k této problematice proběhlo koncem dubna 2026, kdy se situace kolem růstu cen pohonných hmot nacházela v počáteční, dynamické fázi a její dopady se tak nemusely do finanční situace domácností zatím plně promítnout," upozorňuje analytik STEM Martin Kratochvíl.
Občané, kteří se v důsledku růstu cen pohonných hmot museli alespoň částečně uskrovnit, volí pro snížení finanční zátěže podobné strategie bez ohledu na to, zda jejich domácnost využívá vůz na benzín či naftu. Nejčastěji reagují vyhledáváním nejlevnějších čerpacích stanic, což uvádí téměř osm z deseti osob. Přibližně dvě třetiny zároveň omezují jízdy autem a tři pětiny se snaží šetřit i na jiných výdajích domácnosti, které nejsou přímo spojeny s užíváním jejich vozu.
Menší, avšak stále významná část osob častěji využívá veřejnou dopravu, a to téměř dvě pětiny z nich. Přibližně čtvrtina dotázaných zároveň uvádí, že kvůli růstu cen pohonných hmot musela sáhnout do svých finančních rezerv.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.