Zdražování pohonných hmot se podle průzkumu STEM z druhé poloviny dubna zatím dotklo přibližně poloviny české společnosti, přičemž dvě pětiny uvádí nutnost úspor a desetina již čelí výrazným finančním obtížím. Dopady růstu cen pohonných hmot jsou výrazně nerovnoměrné. Zatímco u dobře materiálně zajištěných domácností se zdražování často zatím neprojevilo (74 %), u špatně zajištěných se již významná část potýká se značnými obtížemi (28 %).
Intenzita dopadů se liší i podle typu využívaného vozidla, přičemž více zasaženy jsou domácnosti s dieselovými vozy (66 %), což odráží silnější růst cen nafty. V reakci na zdražování lidé nejčastěji vyhledávají levnější čerpací stanice, omezují jízdy autem a šetří i v dalších oblastech spotřeby. Postoje veřejnosti k vládním opatřením nejsou jednotné, třetina je považuje spíše za neúčinná, přibližně čtvrtina je hodnotí pozitivně a část veřejnosti jejich dopad nedokáže posoudit (29 %). Výrazně častěji vládní opatření hodnotí pozitivně uživatelé vozů s dieselovým pohonem. Veřejnost očekává pokračující růst cen zboží a služeb, přičemž více než polovina mírný růst a téměř třetina výrazný růst.
Necelé poloviny společnosti (48 %) se zdražování pohonných hmot zatím nijak nedotýká. Ovšem dvě pětiny (41 %) se již musely uskrovnit a desetina (11 %) se potýká se značnými či velkými obtížemi.
Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzínu do značné míry s materiálním zajištěním domácností. U dobře materiálně zajištěných se zdražování pohonných hmot zatím nedotklo až tří čtvrtin (74 %) a necelá čtvrtina (22 %) se musela uskrovnit. Naopak mezi špatně materiálně zajištěnými domácnostmi se uskrovnit musely již dvě pětiny z nich (39 %) a téměř tři desetiny (28 %) dokonce deklarují, že se potýkají se značnými či velkými obtížemi.
Dosud rapidně rostly hlavně ceny ropných produktů, přičemž zdražování se výrazněji dotklo nafty nežli benzínu. Lze tak přirozeně sledovat odlišný dopad na finanční situaci dle toho, jestli a jaký vůz domácnosti využívají. Mezi domácnostmi, které uvedly, že ve své domácnosti nevyužívají žádný vůz nebo vůz na jiný pohon, se zdražování pohonných hmot dotklo třetiny (34 %), u domácností s benzínovými vozy více než poloviny (55 %). Uživatelů dieselových vozidel se zdražení pohonných hmot dotklo nejvýrazněji, a to až dvou třetin z nich (66 %).
"Ovšem je potřeba brát v úvahu, že dotazování k této problematice proběhlo koncem dubna 2026, kdy se situace kolem růstu cen pohonných hmot nacházela v počáteční, dynamické fázi a její dopady se tak nemusely do finanční situace domácností zatím plně promítnout," upozorňuje analytik STEM Martin Kratochvíl.
Občané, kteří se v důsledku růstu cen pohonných hmot museli alespoň částečně uskrovnit, volí pro snížení finanční zátěže podobné strategie bez ohledu na to, zda jejich domácnost využívá vůz na benzín či naftu. Nejčastěji reagují vyhledáváním nejlevnějších čerpacích stanic, což uvádí téměř osm z deseti osob. Přibližně dvě třetiny zároveň omezují jízdy autem a tři pětiny se snaží šetřit i na jiných výdajích domácnosti, které nejsou přímo spojeny s užíváním jejich vozu.
Menší, avšak stále významná část osob častěji využívá veřejnou dopravu, a to téměř dvě pětiny z nich. Přibližně čtvrtina dotázaných zároveň uvádí, že kvůli růstu cen pohonných hmot musela sáhnout do svých finančních rezerv.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.