Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Dlouhodobé sledování a výzkum ledového pokryvu v Grónsku umožňují odborníkům lépe pochopit aktuální dynamiku tání ledovců a ústupu ledové pokrývky. Klíčem k tomu je propojení současných změn s historickými klimatickými podmínkami, které sahají tisíce let do minulosti. Tyto informace jsou získávány z ledových vrtů, datování hornin přenesených dávnými ledovci nebo z analýz sedimentů, které se nahromadily v arktických jezerech.
Významnou roli v pochopení vývoje arktických ekosystémů hrají i oblasti, které dosud nebyly ovlivněny lidskou činností. Měření prováděná přímo v terénu poskytují údaje o tloušťce ledovců v různých časových obdobích a pomáhají rekonstruovat vývoj prostředí v reakci na měnící se klima.
Získaná data navíc neslouží jen k rekonstrukci minulosti, ale i k přesnějším prognózám budoucnosti. Kombinace terénních pozorování, dálkového průzkumu Země a modelování umožňuje vědcům předpovídat, jak se ekosystémy budou vyvíjet s rostoucími teplotami. Tyto poznatky jsou zásadní nejen pro plánování využití půdy v polárních oblastech, ale i pro globální adaptační strategie.
Pozoruhodným fenoménem je proměna grónského pobřeží. Mezi lety 2000 a 2020 došlo v důsledku tání ledovců k prodloužení arktického pobřeží o více než 2 500 kilometrů. Nejvíce nových ledem nepokrytých území se nachází právě v Grónsku. Vedle ústupu pevninských ledovců se zkracuje i doba pokrytí mořským ledem, což vede k intenzivnější erozi pobřeží – v některých oblastech až o 20 metrů ročně.
Tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, přitom uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Tento proces nejen urychluje globální oteplování, ale také zvyšuje zranitelnost pobřežních oblastí vůči bouřím a stoupající hladině oceánů.
Změny, které se v Arktidě odehrávají, mají zásadní dopad nejen na místní komunity a krajinu, ale i na celé klimatické systémy. Ovliňují severní Atlantik, přispívají ke zvyšování hladin moří, mění počasí a ovlivňují chování oceánských proudů.
Vedle přírodních dopadů, jako je ztráta pobřežních území či biodiverzity, se proměna Arktidy promítá i do sociálních a ekonomických struktur. Rostoucí náklady na ochranu obyvatelstva před častějšími a silnějšími bouřemi představují výzvu pro celé regiony – Grónsko nevyjímaje.
Na tyto výzvy reaguje i nový výzkumný projekt GRELARCTIC, který navazuje na předešlé expedice a zkoumá změny v grónské krajině po ústupu ledovců. Vědci se soustředí nejen na studium samotných ledovců, ale také na to, jak se krajina přizpůsobuje jejich zmizení – včetně kolonizace rostlinami, vývoje sněhové pokrývky nebo proměny říčních toků.
Tato data pomohou pochopit, jak rychle se arktické ekosystémy přizpůsobují změnám prostředí. Grónsko tak není jen obětí klimatické změny – je také laboratoří, která nám může napovědět, jak bude vypadat budoucnost celé planety.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
