Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Dlouhodobé sledování a výzkum ledového pokryvu v Grónsku umožňují odborníkům lépe pochopit aktuální dynamiku tání ledovců a ústupu ledové pokrývky. Klíčem k tomu je propojení současných změn s historickými klimatickými podmínkami, které sahají tisíce let do minulosti. Tyto informace jsou získávány z ledových vrtů, datování hornin přenesených dávnými ledovci nebo z analýz sedimentů, které se nahromadily v arktických jezerech.
Významnou roli v pochopení vývoje arktických ekosystémů hrají i oblasti, které dosud nebyly ovlivněny lidskou činností. Měření prováděná přímo v terénu poskytují údaje o tloušťce ledovců v různých časových obdobích a pomáhají rekonstruovat vývoj prostředí v reakci na měnící se klima.
Získaná data navíc neslouží jen k rekonstrukci minulosti, ale i k přesnějším prognózám budoucnosti. Kombinace terénních pozorování, dálkového průzkumu Země a modelování umožňuje vědcům předpovídat, jak se ekosystémy budou vyvíjet s rostoucími teplotami. Tyto poznatky jsou zásadní nejen pro plánování využití půdy v polárních oblastech, ale i pro globální adaptační strategie.
Pozoruhodným fenoménem je proměna grónského pobřeží. Mezi lety 2000 a 2020 došlo v důsledku tání ledovců k prodloužení arktického pobřeží o více než 2 500 kilometrů. Nejvíce nových ledem nepokrytých území se nachází právě v Grónsku. Vedle ústupu pevninských ledovců se zkracuje i doba pokrytí mořským ledem, což vede k intenzivnější erozi pobřeží – v některých oblastech až o 20 metrů ročně.
Tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, přitom uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Tento proces nejen urychluje globální oteplování, ale také zvyšuje zranitelnost pobřežních oblastí vůči bouřím a stoupající hladině oceánů.
Změny, které se v Arktidě odehrávají, mají zásadní dopad nejen na místní komunity a krajinu, ale i na celé klimatické systémy. Ovliňují severní Atlantik, přispívají ke zvyšování hladin moří, mění počasí a ovlivňují chování oceánských proudů.
Vedle přírodních dopadů, jako je ztráta pobřežních území či biodiverzity, se proměna Arktidy promítá i do sociálních a ekonomických struktur. Rostoucí náklady na ochranu obyvatelstva před častějšími a silnějšími bouřemi představují výzvu pro celé regiony – Grónsko nevyjímaje.
Na tyto výzvy reaguje i nový výzkumný projekt GRELARCTIC, který navazuje na předešlé expedice a zkoumá změny v grónské krajině po ústupu ledovců. Vědci se soustředí nejen na studium samotných ledovců, ale také na to, jak se krajina přizpůsobuje jejich zmizení – včetně kolonizace rostlinami, vývoje sněhové pokrývky nebo proměny říčních toků.
Tato data pomohou pochopit, jak rychle se arktické ekosystémy přizpůsobují změnám prostředí. Grónsko tak není jen obětí klimatické změny – je také laboratoří, která nám může napovědět, jak bude vypadat budoucnost celé planety.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
