Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Dlouhodobé sledování a výzkum ledového pokryvu v Grónsku umožňují odborníkům lépe pochopit aktuální dynamiku tání ledovců a ústupu ledové pokrývky. Klíčem k tomu je propojení současných změn s historickými klimatickými podmínkami, které sahají tisíce let do minulosti. Tyto informace jsou získávány z ledových vrtů, datování hornin přenesených dávnými ledovci nebo z analýz sedimentů, které se nahromadily v arktických jezerech.
Významnou roli v pochopení vývoje arktických ekosystémů hrají i oblasti, které dosud nebyly ovlivněny lidskou činností. Měření prováděná přímo v terénu poskytují údaje o tloušťce ledovců v různých časových obdobích a pomáhají rekonstruovat vývoj prostředí v reakci na měnící se klima.
Získaná data navíc neslouží jen k rekonstrukci minulosti, ale i k přesnějším prognózám budoucnosti. Kombinace terénních pozorování, dálkového průzkumu Země a modelování umožňuje vědcům předpovídat, jak se ekosystémy budou vyvíjet s rostoucími teplotami. Tyto poznatky jsou zásadní nejen pro plánování využití půdy v polárních oblastech, ale i pro globální adaptační strategie.
Pozoruhodným fenoménem je proměna grónského pobřeží. Mezi lety 2000 a 2020 došlo v důsledku tání ledovců k prodloužení arktického pobřeží o více než 2 500 kilometrů. Nejvíce nových ledem nepokrytých území se nachází právě v Grónsku. Vedle ústupu pevninských ledovců se zkracuje i doba pokrytí mořským ledem, což vede k intenzivnější erozi pobřeží – v některých oblastech až o 20 metrů ročně.
Tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, přitom uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Tento proces nejen urychluje globální oteplování, ale také zvyšuje zranitelnost pobřežních oblastí vůči bouřím a stoupající hladině oceánů.
Změny, které se v Arktidě odehrávají, mají zásadní dopad nejen na místní komunity a krajinu, ale i na celé klimatické systémy. Ovliňují severní Atlantik, přispívají ke zvyšování hladin moří, mění počasí a ovlivňují chování oceánských proudů.
Vedle přírodních dopadů, jako je ztráta pobřežních území či biodiverzity, se proměna Arktidy promítá i do sociálních a ekonomických struktur. Rostoucí náklady na ochranu obyvatelstva před častějšími a silnějšími bouřemi představují výzvu pro celé regiony – Grónsko nevyjímaje.
Na tyto výzvy reaguje i nový výzkumný projekt GRELARCTIC, který navazuje na předešlé expedice a zkoumá změny v grónské krajině po ústupu ledovců. Vědci se soustředí nejen na studium samotných ledovců, ale také na to, jak se krajina přizpůsobuje jejich zmizení – včetně kolonizace rostlinami, vývoje sněhové pokrývky nebo proměny říčních toků.
Tato data pomohou pochopit, jak rychle se arktické ekosystémy přizpůsobují změnám prostředí. Grónsko tak není jen obětí klimatické změny – je také laboratoří, která nám může napovědět, jak bude vypadat budoucnost celé planety.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.
