Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Dlouhodobé sledování a výzkum ledového pokryvu v Grónsku umožňují odborníkům lépe pochopit aktuální dynamiku tání ledovců a ústupu ledové pokrývky. Klíčem k tomu je propojení současných změn s historickými klimatickými podmínkami, které sahají tisíce let do minulosti. Tyto informace jsou získávány z ledových vrtů, datování hornin přenesených dávnými ledovci nebo z analýz sedimentů, které se nahromadily v arktických jezerech.
Významnou roli v pochopení vývoje arktických ekosystémů hrají i oblasti, které dosud nebyly ovlivněny lidskou činností. Měření prováděná přímo v terénu poskytují údaje o tloušťce ledovců v různých časových obdobích a pomáhají rekonstruovat vývoj prostředí v reakci na měnící se klima.
Získaná data navíc neslouží jen k rekonstrukci minulosti, ale i k přesnějším prognózám budoucnosti. Kombinace terénních pozorování, dálkového průzkumu Země a modelování umožňuje vědcům předpovídat, jak se ekosystémy budou vyvíjet s rostoucími teplotami. Tyto poznatky jsou zásadní nejen pro plánování využití půdy v polárních oblastech, ale i pro globální adaptační strategie.
Pozoruhodným fenoménem je proměna grónského pobřeží. Mezi lety 2000 a 2020 došlo v důsledku tání ledovců k prodloužení arktického pobřeží o více než 2 500 kilometrů. Nejvíce nových ledem nepokrytých území se nachází právě v Grónsku. Vedle ústupu pevninských ledovců se zkracuje i doba pokrytí mořským ledem, což vede k intenzivnější erozi pobřeží – v některých oblastech až o 20 metrů ročně.
Tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, přitom uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Tento proces nejen urychluje globální oteplování, ale také zvyšuje zranitelnost pobřežních oblastí vůči bouřím a stoupající hladině oceánů.
Změny, které se v Arktidě odehrávají, mají zásadní dopad nejen na místní komunity a krajinu, ale i na celé klimatické systémy. Ovliňují severní Atlantik, přispívají ke zvyšování hladin moří, mění počasí a ovlivňují chování oceánských proudů.
Vedle přírodních dopadů, jako je ztráta pobřežních území či biodiverzity, se proměna Arktidy promítá i do sociálních a ekonomických struktur. Rostoucí náklady na ochranu obyvatelstva před častějšími a silnějšími bouřemi představují výzvu pro celé regiony – Grónsko nevyjímaje.
Na tyto výzvy reaguje i nový výzkumný projekt GRELARCTIC, který navazuje na předešlé expedice a zkoumá změny v grónské krajině po ústupu ledovců. Vědci se soustředí nejen na studium samotných ledovců, ale také na to, jak se krajina přizpůsobuje jejich zmizení – včetně kolonizace rostlinami, vývoje sněhové pokrývky nebo proměny říčních toků.
Tato data pomohou pochopit, jak rychle se arktické ekosystémy přizpůsobují změnám prostředí. Grónsko tak není jen obětí klimatické změny – je také laboratoří, která nám může napovědět, jak bude vypadat budoucnost celé planety.
Tchaj-wan dostal důrazné doporučení od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který strávil uplynulé dny na návštěvě Číny. Trump varoval politiky z ostrova před formálním vyhlášením nezávislosti na Pekingu. Panují totiž obavy z případné čínské reakce. Mohla by totiž vést k válce.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup už si snad ani nemohou přijít na jména. Justiční válka bývalých partnerů má už brzy pokračovat dalším sporem, potvrdila dcera herečky Veroniky Žilkové. Přiznala také strach o dceru.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
