Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Dlouhodobé sledování a výzkum ledového pokryvu v Grónsku umožňují odborníkům lépe pochopit aktuální dynamiku tání ledovců a ústupu ledové pokrývky. Klíčem k tomu je propojení současných změn s historickými klimatickými podmínkami, které sahají tisíce let do minulosti. Tyto informace jsou získávány z ledových vrtů, datování hornin přenesených dávnými ledovci nebo z analýz sedimentů, které se nahromadily v arktických jezerech.
Významnou roli v pochopení vývoje arktických ekosystémů hrají i oblasti, které dosud nebyly ovlivněny lidskou činností. Měření prováděná přímo v terénu poskytují údaje o tloušťce ledovců v různých časových obdobích a pomáhají rekonstruovat vývoj prostředí v reakci na měnící se klima.
Získaná data navíc neslouží jen k rekonstrukci minulosti, ale i k přesnějším prognózám budoucnosti. Kombinace terénních pozorování, dálkového průzkumu Země a modelování umožňuje vědcům předpovídat, jak se ekosystémy budou vyvíjet s rostoucími teplotami. Tyto poznatky jsou zásadní nejen pro plánování využití půdy v polárních oblastech, ale i pro globální adaptační strategie.
Pozoruhodným fenoménem je proměna grónského pobřeží. Mezi lety 2000 a 2020 došlo v důsledku tání ledovců k prodloužení arktického pobřeží o více než 2 500 kilometrů. Nejvíce nových ledem nepokrytých území se nachází právě v Grónsku. Vedle ústupu pevninských ledovců se zkracuje i doba pokrytí mořským ledem, což vede k intenzivnější erozi pobřeží – v některých oblastech až o 20 metrů ročně.
Tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, přitom uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Tento proces nejen urychluje globální oteplování, ale také zvyšuje zranitelnost pobřežních oblastí vůči bouřím a stoupající hladině oceánů.
Změny, které se v Arktidě odehrávají, mají zásadní dopad nejen na místní komunity a krajinu, ale i na celé klimatické systémy. Ovliňují severní Atlantik, přispívají ke zvyšování hladin moří, mění počasí a ovlivňují chování oceánských proudů.
Vedle přírodních dopadů, jako je ztráta pobřežních území či biodiverzity, se proměna Arktidy promítá i do sociálních a ekonomických struktur. Rostoucí náklady na ochranu obyvatelstva před častějšími a silnějšími bouřemi představují výzvu pro celé regiony – Grónsko nevyjímaje.
Na tyto výzvy reaguje i nový výzkumný projekt GRELARCTIC, který navazuje na předešlé expedice a zkoumá změny v grónské krajině po ústupu ledovců. Vědci se soustředí nejen na studium samotných ledovců, ale také na to, jak se krajina přizpůsobuje jejich zmizení – včetně kolonizace rostlinami, vývoje sněhové pokrývky nebo proměny říčních toků.
Tato data pomohou pochopit, jak rychle se arktické ekosystémy přizpůsobují změnám prostředí. Grónsko tak není jen obětí klimatické změny – je také laboratoří, která nám může napovědět, jak bude vypadat budoucnost celé planety.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
