Rekordní zápis, o který jsme nestáli! Experti odhalili pravdu o suchu v Česku

Experti zmínili, že důležitým faktorem s vlivem na dopady půdního sucha je délka a doba jeho výskytu, přičemž každoročně se vyskytnou alespoň jednotky dnů s nedostatkem půdní vláhy. "Rozdíl však spočívá v tom, kdy se tento nedostatek vyskytne – zda například na podzim, nebo na jaře – a také v délce jeho trvání. Může jít pouze o několik dnů, ale také o několik týdnů či, s několika přestávkami po srážkách, dokonce měsíců," upozornili na webu.

V roce 2026 je období s nedostatkem půdní vláhy rekordní. Na 30 procentech území republiky je evidován od začátku roku. Jde o oblast jižní a střední Moravy a závětrnou stranu Krušných hor, kde se jedná o dlouhodobý problém.

"Letos jsou ale dlouhodobým nedostatkem vláhy postiženy i další oblasti s vyšší nadmořskou výškou, např. Vysočina, a nedostatek vláhy také částečně zasahuje do horských oblastí," podotkli odborníci.

Půdní vláhy byl nedostatek i loni, mezi další více postižené roky patří roky 2003, 2015, 2017 až 2019 a 2022. Letos kleslo relativní nasycení půdy v půdním profilu pod 50 procent ve více než 220 dnech. 

Meteorologové dnes po půl šesté ráno uvedli, že v Čechách spadlo za uplynulých 24 hodin většinou 5 až 40 milimetrů srážek. Nejvydatnější byly deště v pásu od východní poloviny středních Čech a severozápadu Vysočiny až po Krkonoše, kde místy napršelo 60 až 90 mm srážek. "Nejvyšší úhrn byl zaznamenán na meteorologické stanici Nedrahovice, Rudolec ve středních Čechách 96,7 mm," uvedl hydrometeorologický ústav na facebooku. 

Na východě republiky se lidé deště v takové míře nedočkali. "Na Moravě a ve Slezsku to bylo jen 0 až 10 mm, ojediněle 15 až 20 mm na Jesenicku a Krnovsku," dodali meteorologové.