V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Země, která produkuje 4,8 % celosvětových emisí CO₂ a je čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na světě, zůstává v oblasti klimatické politiky pasivní. Navzdory opakovaným prohlášením o důležitosti mezinárodní spolupráce v otázce klimatu Rusko podle odborníků fakticky nepodniká žádné kroky k nápravě. „Vypadá to, že jim současný stav vyhovuje,“ říká environmentální expertka Angelina Davydova.
Zásadním důvodem je hluboká provázanost ruské ekonomiky s ropným a plynárenským průmyslem. Právě prudký nárůst cen energií na počátku 21. století umožnil prezidentu Vladimiru Putinovi upevnit svou moc a vyvolat v obyvatelstvu pocit stability a národní hrdosti. Příjmy z fosilních paliv se staly páteří nejen ruské ekonomiky, ale i politické legitimity režimu.
Ačkoliv Moskva oficiálně splnila svůj závazek snížit emise pod úroveň z roku 1990, stalo se tak nikoli díky účinné klimatické politice, nýbrž kvůli ekonomickému kolapsu po rozpadu Sovětského svazu. V novějších strategických dokumentech, jako je energetická koncepce do roku 2035, klimatická témata zcela chybí a nová „klimatická doktrína“ z roku 2023 se fosilním palivům vyhýbá obloukem.
Na mezinárodním poli se Rusko často chová jako brzda klimatických iniciativ. V roce 2021 například vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla uznat klimatickou krizi jako hrozbu pro mezinárodní mír. Na summitu COP28 v Dubaji pak Moskva aktivně prosazovala oslabení závazků k úplnému ukončení používání fosilních paliv a pomohla dohodě prosadit „přechodná paliva“ – v podstatě přírodní plyn.
Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila. Klimatické škody způsobené ruskou invazí během prvních dvou let převýšily roční emise 175 zemí. Kromě přímých emisí z ničení infrastruktury a úniků plynu invaze zcela zastavila rozvoj alternativních zdrojů energie a přispěla ke kolapsu spolupráce mezi ruskými a západními výzkumníky. Podle Ruské akademie věd to může do poloviny století snížit schopnost země snižovat emise na polovinu.
Přesto někteří v Kremlu vidí v klimatických změnách příležitost. Například Kirill Dmitrijev, blízký Putinův spolupracovník, nedávno označil Severní mořskou cestu za „perspektivní projekt“ právě díky tání ledu, které podle něj usnadní přístup k dalším zásobám ropy, plynu a nerostných surovin. Arktida se mezitím stala bodem zájmu i v rozhovorech mezi Ruskem a Spojenými státy, které – za prezidenta Donalda Trumpa – rovněž projevují nízký zájem o klimatická témata.
Zatímco veřejné mínění v Rusku je dlouhodobě upozaděno, i v této oblasti došlo k posunu. Před invazí na Ukrajinu se otázka klimatu začala poprvé výrazněji dostávat do povědomí veřejnosti i podnikatelských kruhů. V současnosti ale podle průzkumu Levada Center z roku 2024 považuje většina Rusů klimatickou krizi za vzdálený problém a mezi prioritami ji řadí až na dvanácté místo – hluboko pod ekonomické otázky.
A ti, kteří přesto promluvili, čelí tvrdým represím. Vláda zakázala činnost WWF a Greenpeace v Rusku a řadu klimatických aktivistů poslala za mříže. Aršak Makičjan, přezdívaný „ruská Greta Thunberg“, přišel o občanství a byl nucen emigrovat. Podle něj v zemi neexistují žádné možnosti, jak veřejnost informovat o závažnosti klimatické krize. „Putinův režim jednou padne,“ říká Makičjan, „ale klimatická krize tu s námi zůstane.“
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
