V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Země, která produkuje 4,8 % celosvětových emisí CO₂ a je čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na světě, zůstává v oblasti klimatické politiky pasivní. Navzdory opakovaným prohlášením o důležitosti mezinárodní spolupráce v otázce klimatu Rusko podle odborníků fakticky nepodniká žádné kroky k nápravě. „Vypadá to, že jim současný stav vyhovuje,“ říká environmentální expertka Angelina Davydova.
Zásadním důvodem je hluboká provázanost ruské ekonomiky s ropným a plynárenským průmyslem. Právě prudký nárůst cen energií na počátku 21. století umožnil prezidentu Vladimiru Putinovi upevnit svou moc a vyvolat v obyvatelstvu pocit stability a národní hrdosti. Příjmy z fosilních paliv se staly páteří nejen ruské ekonomiky, ale i politické legitimity režimu.
Ačkoliv Moskva oficiálně splnila svůj závazek snížit emise pod úroveň z roku 1990, stalo se tak nikoli díky účinné klimatické politice, nýbrž kvůli ekonomickému kolapsu po rozpadu Sovětského svazu. V novějších strategických dokumentech, jako je energetická koncepce do roku 2035, klimatická témata zcela chybí a nová „klimatická doktrína“ z roku 2023 se fosilním palivům vyhýbá obloukem.
Na mezinárodním poli se Rusko často chová jako brzda klimatických iniciativ. V roce 2021 například vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla uznat klimatickou krizi jako hrozbu pro mezinárodní mír. Na summitu COP28 v Dubaji pak Moskva aktivně prosazovala oslabení závazků k úplnému ukončení používání fosilních paliv a pomohla dohodě prosadit „přechodná paliva“ – v podstatě přírodní plyn.
Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila. Klimatické škody způsobené ruskou invazí během prvních dvou let převýšily roční emise 175 zemí. Kromě přímých emisí z ničení infrastruktury a úniků plynu invaze zcela zastavila rozvoj alternativních zdrojů energie a přispěla ke kolapsu spolupráce mezi ruskými a západními výzkumníky. Podle Ruské akademie věd to může do poloviny století snížit schopnost země snižovat emise na polovinu.
Přesto někteří v Kremlu vidí v klimatických změnách příležitost. Například Kirill Dmitrijev, blízký Putinův spolupracovník, nedávno označil Severní mořskou cestu za „perspektivní projekt“ právě díky tání ledu, které podle něj usnadní přístup k dalším zásobám ropy, plynu a nerostných surovin. Arktida se mezitím stala bodem zájmu i v rozhovorech mezi Ruskem a Spojenými státy, které – za prezidenta Donalda Trumpa – rovněž projevují nízký zájem o klimatická témata.
Zatímco veřejné mínění v Rusku je dlouhodobě upozaděno, i v této oblasti došlo k posunu. Před invazí na Ukrajinu se otázka klimatu začala poprvé výrazněji dostávat do povědomí veřejnosti i podnikatelských kruhů. V současnosti ale podle průzkumu Levada Center z roku 2024 považuje většina Rusů klimatickou krizi za vzdálený problém a mezi prioritami ji řadí až na dvanácté místo – hluboko pod ekonomické otázky.
A ti, kteří přesto promluvili, čelí tvrdým represím. Vláda zakázala činnost WWF a Greenpeace v Rusku a řadu klimatických aktivistů poslala za mříže. Aršak Makičjan, přezdívaný „ruská Greta Thunberg“, přišel o občanství a byl nucen emigrovat. Podle něj v zemi neexistují žádné možnosti, jak veřejnost informovat o závažnosti klimatické krize. „Putinův režim jednou padne,“ říká Makičjan, „ale klimatická krize tu s námi zůstane.“
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Bez nepřetržité dodávky moderních západních zbraní by se Ukrajině jen těžko dařilo bránit se ruské invazi. Od začátku války před více než třemi lety získal Kyjev vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, přičemž klíčovou roli v obranné strategii hrají především tři americké systémy: protitanková střela Javelin, protiraketový systém Patriot a taktická balistická střela ATACMS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev navrhl Moskvě nový termín pro mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit příští týden. Jedná se o pokus o oživení diplomatických jednání, která se zadrhla začátkem června.
