V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Země, která produkuje 4,8 % celosvětových emisí CO₂ a je čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na světě, zůstává v oblasti klimatické politiky pasivní. Navzdory opakovaným prohlášením o důležitosti mezinárodní spolupráce v otázce klimatu Rusko podle odborníků fakticky nepodniká žádné kroky k nápravě. „Vypadá to, že jim současný stav vyhovuje,“ říká environmentální expertka Angelina Davydova.
Zásadním důvodem je hluboká provázanost ruské ekonomiky s ropným a plynárenským průmyslem. Právě prudký nárůst cen energií na počátku 21. století umožnil prezidentu Vladimiru Putinovi upevnit svou moc a vyvolat v obyvatelstvu pocit stability a národní hrdosti. Příjmy z fosilních paliv se staly páteří nejen ruské ekonomiky, ale i politické legitimity režimu.
Ačkoliv Moskva oficiálně splnila svůj závazek snížit emise pod úroveň z roku 1990, stalo se tak nikoli díky účinné klimatické politice, nýbrž kvůli ekonomickému kolapsu po rozpadu Sovětského svazu. V novějších strategických dokumentech, jako je energetická koncepce do roku 2035, klimatická témata zcela chybí a nová „klimatická doktrína“ z roku 2023 se fosilním palivům vyhýbá obloukem.
Na mezinárodním poli se Rusko často chová jako brzda klimatických iniciativ. V roce 2021 například vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla uznat klimatickou krizi jako hrozbu pro mezinárodní mír. Na summitu COP28 v Dubaji pak Moskva aktivně prosazovala oslabení závazků k úplnému ukončení používání fosilních paliv a pomohla dohodě prosadit „přechodná paliva“ – v podstatě přírodní plyn.
Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila. Klimatické škody způsobené ruskou invazí během prvních dvou let převýšily roční emise 175 zemí. Kromě přímých emisí z ničení infrastruktury a úniků plynu invaze zcela zastavila rozvoj alternativních zdrojů energie a přispěla ke kolapsu spolupráce mezi ruskými a západními výzkumníky. Podle Ruské akademie věd to může do poloviny století snížit schopnost země snižovat emise na polovinu.
Přesto někteří v Kremlu vidí v klimatických změnách příležitost. Například Kirill Dmitrijev, blízký Putinův spolupracovník, nedávno označil Severní mořskou cestu za „perspektivní projekt“ právě díky tání ledu, které podle něj usnadní přístup k dalším zásobám ropy, plynu a nerostných surovin. Arktida se mezitím stala bodem zájmu i v rozhovorech mezi Ruskem a Spojenými státy, které – za prezidenta Donalda Trumpa – rovněž projevují nízký zájem o klimatická témata.
Zatímco veřejné mínění v Rusku je dlouhodobě upozaděno, i v této oblasti došlo k posunu. Před invazí na Ukrajinu se otázka klimatu začala poprvé výrazněji dostávat do povědomí veřejnosti i podnikatelských kruhů. V současnosti ale podle průzkumu Levada Center z roku 2024 považuje většina Rusů klimatickou krizi za vzdálený problém a mezi prioritami ji řadí až na dvanácté místo – hluboko pod ekonomické otázky.
A ti, kteří přesto promluvili, čelí tvrdým represím. Vláda zakázala činnost WWF a Greenpeace v Rusku a řadu klimatických aktivistů poslala za mříže. Aršak Makičjan, přezdívaný „ruská Greta Thunberg“, přišel o občanství a byl nucen emigrovat. Podle něj v zemi neexistují žádné možnosti, jak veřejnost informovat o závažnosti klimatické krize. „Putinův režim jednou padne,“ říká Makičjan, „ale klimatická krize tu s námi zůstane.“
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
