V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Země, která produkuje 4,8 % celosvětových emisí CO₂ a je čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na světě, zůstává v oblasti klimatické politiky pasivní. Navzdory opakovaným prohlášením o důležitosti mezinárodní spolupráce v otázce klimatu Rusko podle odborníků fakticky nepodniká žádné kroky k nápravě. „Vypadá to, že jim současný stav vyhovuje,“ říká environmentální expertka Angelina Davydova.
Zásadním důvodem je hluboká provázanost ruské ekonomiky s ropným a plynárenským průmyslem. Právě prudký nárůst cen energií na počátku 21. století umožnil prezidentu Vladimiru Putinovi upevnit svou moc a vyvolat v obyvatelstvu pocit stability a národní hrdosti. Příjmy z fosilních paliv se staly páteří nejen ruské ekonomiky, ale i politické legitimity režimu.
Ačkoliv Moskva oficiálně splnila svůj závazek snížit emise pod úroveň z roku 1990, stalo se tak nikoli díky účinné klimatické politice, nýbrž kvůli ekonomickému kolapsu po rozpadu Sovětského svazu. V novějších strategických dokumentech, jako je energetická koncepce do roku 2035, klimatická témata zcela chybí a nová „klimatická doktrína“ z roku 2023 se fosilním palivům vyhýbá obloukem.
Na mezinárodním poli se Rusko často chová jako brzda klimatických iniciativ. V roce 2021 například vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla uznat klimatickou krizi jako hrozbu pro mezinárodní mír. Na summitu COP28 v Dubaji pak Moskva aktivně prosazovala oslabení závazků k úplnému ukončení používání fosilních paliv a pomohla dohodě prosadit „přechodná paliva“ – v podstatě přírodní plyn.
Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila. Klimatické škody způsobené ruskou invazí během prvních dvou let převýšily roční emise 175 zemí. Kromě přímých emisí z ničení infrastruktury a úniků plynu invaze zcela zastavila rozvoj alternativních zdrojů energie a přispěla ke kolapsu spolupráce mezi ruskými a západními výzkumníky. Podle Ruské akademie věd to může do poloviny století snížit schopnost země snižovat emise na polovinu.
Přesto někteří v Kremlu vidí v klimatických změnách příležitost. Například Kirill Dmitrijev, blízký Putinův spolupracovník, nedávno označil Severní mořskou cestu za „perspektivní projekt“ právě díky tání ledu, které podle něj usnadní přístup k dalším zásobám ropy, plynu a nerostných surovin. Arktida se mezitím stala bodem zájmu i v rozhovorech mezi Ruskem a Spojenými státy, které – za prezidenta Donalda Trumpa – rovněž projevují nízký zájem o klimatická témata.
Zatímco veřejné mínění v Rusku je dlouhodobě upozaděno, i v této oblasti došlo k posunu. Před invazí na Ukrajinu se otázka klimatu začala poprvé výrazněji dostávat do povědomí veřejnosti i podnikatelských kruhů. V současnosti ale podle průzkumu Levada Center z roku 2024 považuje většina Rusů klimatickou krizi za vzdálený problém a mezi prioritami ji řadí až na dvanácté místo – hluboko pod ekonomické otázky.
A ti, kteří přesto promluvili, čelí tvrdým represím. Vláda zakázala činnost WWF a Greenpeace v Rusku a řadu klimatických aktivistů poslala za mříže. Aršak Makičjan, přezdívaný „ruská Greta Thunberg“, přišel o občanství a byl nucen emigrovat. Podle něj v zemi neexistují žádné možnosti, jak veřejnost informovat o závažnosti klimatické krize. „Putinův režim jednou padne,“ říká Makičjan, „ale klimatická krize tu s námi zůstane.“
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
