V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Země, která produkuje 4,8 % celosvětových emisí CO₂ a je čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na světě, zůstává v oblasti klimatické politiky pasivní. Navzdory opakovaným prohlášením o důležitosti mezinárodní spolupráce v otázce klimatu Rusko podle odborníků fakticky nepodniká žádné kroky k nápravě. „Vypadá to, že jim současný stav vyhovuje,“ říká environmentální expertka Angelina Davydova.
Zásadním důvodem je hluboká provázanost ruské ekonomiky s ropným a plynárenským průmyslem. Právě prudký nárůst cen energií na počátku 21. století umožnil prezidentu Vladimiru Putinovi upevnit svou moc a vyvolat v obyvatelstvu pocit stability a národní hrdosti. Příjmy z fosilních paliv se staly páteří nejen ruské ekonomiky, ale i politické legitimity režimu.
Ačkoliv Moskva oficiálně splnila svůj závazek snížit emise pod úroveň z roku 1990, stalo se tak nikoli díky účinné klimatické politice, nýbrž kvůli ekonomickému kolapsu po rozpadu Sovětského svazu. V novějších strategických dokumentech, jako je energetická koncepce do roku 2035, klimatická témata zcela chybí a nová „klimatická doktrína“ z roku 2023 se fosilním palivům vyhýbá obloukem.
Na mezinárodním poli se Rusko často chová jako brzda klimatických iniciativ. V roce 2021 například vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla uznat klimatickou krizi jako hrozbu pro mezinárodní mír. Na summitu COP28 v Dubaji pak Moskva aktivně prosazovala oslabení závazků k úplnému ukončení používání fosilních paliv a pomohla dohodě prosadit „přechodná paliva“ – v podstatě přírodní plyn.
Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila. Klimatické škody způsobené ruskou invazí během prvních dvou let převýšily roční emise 175 zemí. Kromě přímých emisí z ničení infrastruktury a úniků plynu invaze zcela zastavila rozvoj alternativních zdrojů energie a přispěla ke kolapsu spolupráce mezi ruskými a západními výzkumníky. Podle Ruské akademie věd to může do poloviny století snížit schopnost země snižovat emise na polovinu.
Přesto někteří v Kremlu vidí v klimatických změnách příležitost. Například Kirill Dmitrijev, blízký Putinův spolupracovník, nedávno označil Severní mořskou cestu za „perspektivní projekt“ právě díky tání ledu, které podle něj usnadní přístup k dalším zásobám ropy, plynu a nerostných surovin. Arktida se mezitím stala bodem zájmu i v rozhovorech mezi Ruskem a Spojenými státy, které – za prezidenta Donalda Trumpa – rovněž projevují nízký zájem o klimatická témata.
Zatímco veřejné mínění v Rusku je dlouhodobě upozaděno, i v této oblasti došlo k posunu. Před invazí na Ukrajinu se otázka klimatu začala poprvé výrazněji dostávat do povědomí veřejnosti i podnikatelských kruhů. V současnosti ale podle průzkumu Levada Center z roku 2024 považuje většina Rusů klimatickou krizi za vzdálený problém a mezi prioritami ji řadí až na dvanácté místo – hluboko pod ekonomické otázky.
A ti, kteří přesto promluvili, čelí tvrdým represím. Vláda zakázala činnost WWF a Greenpeace v Rusku a řadu klimatických aktivistů poslala za mříže. Aršak Makičjan, přezdívaný „ruská Greta Thunberg“, přišel o občanství a byl nucen emigrovat. Podle něj v zemi neexistují žádné možnosti, jak veřejnost informovat o závažnosti klimatické krize. „Putinův režim jednou padne,“ říká Makičjan, „ale klimatická krize tu s námi zůstane.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
