Končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podrobil důchodové sliby hnutí ANO kritice. Domnívá se, že i Andrej Babiš se svými spolupracovníky dobře ví, že český stát reálně nemá na vyšší důchody peníze. ANO přitom slibovalo lidem úpravu valorizací.
"Dejme tomu ještě pár týdnů a hnutí ANO začne tvrdit, že nikdy ani změnu valorizací neslíbilo," reagoval Jurečka na povolební vyjádření poslance Aleše Juchelky. Ten je v některých kruzích považován za pravděpodobného kandidáta na post ministra práce a sociálních věcí v nové vládě.
Podle volebního programu ANO by mělo v dalších letech dojít k zásadním úpravám valorizací, pokud na tom tedy hnutí najde shodu s koaličními partnery, jimiž pravděpodobně budou SPD a Motoristé. "Zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovíme spravedlivý valorizační vzorec, který zohlední růst životních nákladů rodin důchodců a polovinu růstu reálných mezd," sliboval Andrej Babiš před říjnovými sněmovními volbami.
Juchelka nicméně upozornil, že nadcházející lednovou valorizaci se upravit nepovede. "Udělat to už od roku 2026 nejde, nedá se to fyzicky zvládnout," řekl Deníku a zdůraznil, že to není možnost zařídit ani ex post. "Retroaktivně ty valorizace vyplatit zpátky nelze," dodal.
"Když na chvíli odhlédneme od jejich populismu a vezmeme to zcela vážně. Vědí, že na ještě vyšší důchody prostě nemáme. Nemusí se nám to líbit, ale je to fakt. Proto to odsouvají v čase, aby dluhy za jejich slib spadly na hlavu až další vládě. Prostě jejich tradiční přístup 'po nás potopa'," konstatoval končící ministr Jurečka ve čtvrtek.
ANO chce podle programu rovněž zavést věkové valorizace. Od 80 let by důchodci dostávali pětistovku navíc, u lidí od 85 let by zůstalo zachováno navýšení o tisícovku, penzisté od 90 let by si polepšili o 1500 korun. Osobám starším 95 let slibuje hnutí až 2000 korun měsíčně navíc. Babiš přislíbil také úpravy legislativy, aby lidé vykonávající náročnější profese mohli odcházet dříve do důchodu, který bude "adekvátní a spravedlivý".
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.