Končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podrobil důchodové sliby hnutí ANO kritice. Domnívá se, že i Andrej Babiš se svými spolupracovníky dobře ví, že český stát reálně nemá na vyšší důchody peníze. ANO přitom slibovalo lidem úpravu valorizací.
"Dejme tomu ještě pár týdnů a hnutí ANO začne tvrdit, že nikdy ani změnu valorizací neslíbilo," reagoval Jurečka na povolební vyjádření poslance Aleše Juchelky. Ten je v některých kruzích považován za pravděpodobného kandidáta na post ministra práce a sociálních věcí v nové vládě.
Podle volebního programu ANO by mělo v dalších letech dojít k zásadním úpravám valorizací, pokud na tom tedy hnutí najde shodu s koaličními partnery, jimiž pravděpodobně budou SPD a Motoristé. "Zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovíme spravedlivý valorizační vzorec, který zohlední růst životních nákladů rodin důchodců a polovinu růstu reálných mezd," sliboval Andrej Babiš před říjnovými sněmovními volbami.
Juchelka nicméně upozornil, že nadcházející lednovou valorizaci se upravit nepovede. "Udělat to už od roku 2026 nejde, nedá se to fyzicky zvládnout," řekl Deníku a zdůraznil, že to není možnost zařídit ani ex post. "Retroaktivně ty valorizace vyplatit zpátky nelze," dodal.
"Když na chvíli odhlédneme od jejich populismu a vezmeme to zcela vážně. Vědí, že na ještě vyšší důchody prostě nemáme. Nemusí se nám to líbit, ale je to fakt. Proto to odsouvají v čase, aby dluhy za jejich slib spadly na hlavu až další vládě. Prostě jejich tradiční přístup 'po nás potopa'," konstatoval končící ministr Jurečka ve čtvrtek.
ANO chce podle programu rovněž zavést věkové valorizace. Od 80 let by důchodci dostávali pětistovku navíc, u lidí od 85 let by zůstalo zachováno navýšení o tisícovku, penzisté od 90 let by si polepšili o 1500 korun. Osobám starším 95 let slibuje hnutí až 2000 korun měsíčně navíc. Babiš přislíbil také úpravy legislativy, aby lidé vykonávající náročnější profese mohli odcházet dříve do důchodu, který bude "adekvátní a spravedlivý".
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
