Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření, kdy teploty dosáhly 36,1 stupně Celsia. Raná meteorologická data ukazují, že červnové teplotní rekordy padly na mnoha místech také ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku. Tato mimořádná situace navíc stále nekončí.
Tato vlna veder se neodehrává izolovaně, ale navazuje na globální teplotní extrémy, včetně rekordně vysokých teplot mořské hladiny. Meteorologové navíc vyhlásili aktivní jev El Niño, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost teplejšího a suššího roku v Asii, Austrálii a jižním Tichomoří. S vleklou a smrtící vlnou veder bojují již od dubna také Indie a Pákistán.
Vlna veder je obecně definována jako období, kdy průměrné teploty zůstávají neobvykle vysoké po dobu tří nebo více po sobě jdoucích dnů ve srovnání s historickými údaji pro danou lokalitu. Vědci jsou však současným vývojem v Evropě hluboce znepokojeni, a to především ze dvou hlavních důvodů.
Prvním důvodem je samotné načasování celé události. Nejteplejší období roku v Evropě obvykle nastává až v druhé polovině července, přibližně měsíc po letním slunovratu, ale intenzivní tepelný stres se nyní objevuje již v červnu. Od roku 1950 dorazila dříve než ta současná pouze jedna jediná významná vlna veder, takže nynější extrémy přicházejí týdny před obvyklým vrcholem léta.
Současné vědecké důkazy jasně potvrzují, že klimatické změny způsobují vyšší frekvenci a intenzitu těchto jevů. Například studie o vlně veder v jihovýchodní Anglii z června 2025 ukázala, že bez vlivu lidských emisí skleníkových plynů by k takové události došlo jednou za 50 let, zatímco kvůli oteplení o 1,3 stupně Celsia se riziko zvýšilo na jednou za pět let.
Druhým zásadním faktorem je mimořádná závažnost stávajících veder. Ve světě bez klimatických změn by takto extrémní situace nastala takto brzy v roce jen zcela výjimečně, pokud vůbec, a teplotní rekordy by nebyly překonávány o tak drastické hodnoty.
Francie zaznamenala celostátní průměrnou teplotu 29,9 stupně Celsia, což představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947. Celkem 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim a na 41 místních meteorologických stanicích byly naměřeny hodnoty přesahující 43 stupňů Celsia. Země navíc prošla svou nejteplejší nocí v historii s průměrnou teplotou 21,6 stupně Celsia.
Noční horko bylo natolik silné, že způsobilo ohřátí některých řek na úroveň, kdy je již nebylo možné bezpečně využívat k chlazení jaderných elektráren. Španělsko ve stejném týdnu rovněž zaznamenalo řadu denních i nočních rekordů, přičemž na jednom místě neklesla teplota po tři po sobě jdoucí noci pod 30 stupňů Celsia a v některých oblastech země teploty přesáhly 45 stupňů Celsia.
V západní Evropě měla vlna veder vyvrcholit v polovině týdne a nyní se přesunula směrem na východ. Podle předpovědí počasí zasáhne hlavní nápor těchto veder během nadcházejícího víkendu Polsko a Německo.
Na lokální úrovni jsou vlny veder způsobovány tlakovými výšemi, které se usadí nad konkrétní oblastí. Tyto systémy fungují jako pomyslná víka, která zachycují teplo a tlačí ho těsně k zemskému povrchu, přičemž zároveň rozpouštějí oblačnost a umožňují intenzivnější pronikání slunečního svitu.
V globálním měřítku pak klimatické změny vyvolané spalováním ropy, uhlí a plynu zásadním způsobem mění způsob a dobu formování těchto veder. Dodatečné teplo zachycené v atmosféře totiž proměňuje rozsáhlé povětrnostní vzorce, které se obvykle pohybují od východu na západ, což umožňuje častější vznik pomalu se pohybujících tlakových výší. Tímto mechanismem se dramaticky zvyšuje riziko vzniku samotných vln veder.
Historická data ukazují, že v pěti desetiletích mezi lety 1950 a 1999 zažila Evropa celkem pět intenzivních vln veder. Naproti tomu mezi lety 2000 a 2021 se jich vyskytlo již osmnáct. Když k tomuto počtu přičteme extrémní horka z let 2022, 2023 a 2025, vzroste tato statistika na více než dvacet závažných vln veder během pouhých 25 let.
Důkazy jsou tedy zcela jednoznačné a ukazují, že k těmto projevům dochází v Evropě mnohem častěji než v minulosti. Extrémní situace si již vyžádala desítky lidských životů ve Francii, kde se lidé utopili při snaze ochladit se v trestajících vedrech.
Evropské hodnocení klimatických rizik uvádí, že vlny veder již nyní představují kritické zdravotní riziko pro obyvatele celé jižní Evropy. V nadcházejících letech budou komunity v jižní a západní části střední Evropy vystaveny nejvyššímu nebezpečí onemocnění a úmrtí spojených s horkem.
Současná vlna veder je výjimečně závažná kvůli kombinaci extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, což se zcela liší od typických suchých letních období, která zažívá například jižní Austrálie. Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou děti a starší lidé. Jejich organismus má totiž sníženou schopnost odpařovat pot a efektivně regulovat vnitřní tělesnou teplotu, což může být v kombinaci s vysokou vlhkostí život ohrožující.
Z historického hlediska sice vlny veder v Evropě nijak nesouvisejí s tím, jak vypadá následné letní období na jižní polokouli. Klimatické změny však zvyšují riziko extrémních veder v jakémkoli daném roce na celém světě. V kombinaci s důsledky aktivního jevu El Niño se navíc očekává, že globální průměrné teploty dosáhnou v letech 2026 a 2027 téměř rekordních hodnot. V podmínkách měnícího se klimatu se tak riziko extrémních veder stalo celosvětovou realitou.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
