Proč se Evropa potýká s tak extrémním počasím? Na vině je souběh několika faktorů

Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření, kdy teploty dosáhly 36,1 stupně Celsia. Raná meteorologická data ukazují, že červnové teplotní rekordy padly na mnoha místech také ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku. Tato mimořádná situace navíc stále nekončí.

Tato vlna veder se neodehrává izolovaně, ale navazuje na globální teplotní extrémy, včetně rekordně vysokých teplot mořské hladiny. Meteorologové navíc vyhlásili aktivní jev El Niño, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost teplejšího a suššího roku v Asii, Austrálii a jižním Tichomoří. S vleklou a smrtící vlnou veder bojují již od dubna také Indie a Pákistán.

Vlna veder je obecně definována jako období, kdy průměrné teploty zůstávají neobvykle vysoké po dobu tří nebo více po sobě jdoucích dnů ve srovnání s historickými údaji pro danou lokalitu. Vědci jsou však současným vývojem v Evropě hluboce znepokojeni, a to především ze dvou hlavních důvodů.

Prvním důvodem je samotné načasování celé události. Nejteplejší období roku v Evropě obvykle nastává až v druhé polovině července, přibližně měsíc po letním slunovratu, ale intenzivní tepelný stres se nyní objevuje již v červnu. Od roku 1950 dorazila dříve než ta současná pouze jedna jediná významná vlna veder, takže nynější extrémy přicházejí týdny před obvyklým vrcholem léta.

Současné vědecké důkazy jasně potvrzují, že klimatické změny způsobují vyšší frekvenci a intenzitu těchto jevů. Například studie o vlně veder v jihovýchodní Anglii z června 2025 ukázala, že bez vlivu lidských emisí skleníkových plynů by k takové události došlo jednou za 50 let, zatímco kvůli oteplení o 1,3 stupně Celsia se riziko zvýšilo na jednou za pět let.

Druhým zásadním faktorem je mimořádná závažnost stávajících veder. Ve světě bez klimatických změn by takto extrémní situace nastala takto brzy v roce jen zcela výjimečně, pokud vůbec, a teplotní rekordy by nebyly překonávány o tak drastické hodnoty.

Francie zaznamenala celostátní průměrnou teplotu 29,9 stupně Celsia, což představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947. Celkem 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim a na 41 místních meteorologických stanicích byly naměřeny hodnoty přesahující 43 stupňů Celsia. Země navíc prošla svou nejteplejší nocí v historii s průměrnou teplotou 21,6 stupně Celsia.

Noční horko bylo natolik silné, že způsobilo ohřátí některých řek na úroveň, kdy je již nebylo možné bezpečně využívat k chlazení jaderných elektráren. Španělsko ve stejném týdnu rovněž zaznamenalo řadu denních i nočních rekordů, přičemž na jednom místě neklesla teplota po tři po sobě jdoucí noci pod 30 stupňů Celsia a v některých oblastech země teploty přesáhly 45 stupňů Celsia.

V západní Evropě měla vlna veder vyvrcholit v polovině týdne a nyní se přesunula směrem na východ. Podle předpovědí počasí zasáhne hlavní nápor těchto veder během nadcházejícího víkendu Polsko a Německo.

Na lokální úrovni jsou vlny veder způsobovány tlakovými výšemi, které se usadí nad konkrétní oblastí. Tyto systémy fungují jako pomyslná víka, která zachycují teplo a tlačí ho těsně k zemskému povrchu, přičemž zároveň rozpouštějí oblačnost a umožňují intenzivnější pronikání slunečního svitu.

V globálním měřítku pak klimatické změny vyvolané spalováním ropy, uhlí a plynu zásadním způsobem mění způsob a dobu formování těchto veder. Dodatečné teplo zachycené v atmosféře totiž proměňuje rozsáhlé povětrnostní vzorce, které se obvykle pohybují od východu na západ, což umožňuje častější vznik pomalu se pohybujících tlakových výší. Tímto mechanismem se dramaticky zvyšuje riziko vzniku samotných vln veder.

Historická data ukazují, že v pěti desetiletích mezi lety 1950 a 1999 zažila Evropa celkem pět intenzivních vln veder. Naproti tomu mezi lety 2000 a 2021 se jich vyskytlo již osmnáct. Když k tomuto počtu přičteme extrémní horka z let 2022, 2023 a 2025, vzroste tato statistika na více než dvacet závažných vln veder během pouhých 25 let.

Důkazy jsou tedy zcela jednoznačné a ukazují, že k těmto projevům dochází v Evropě mnohem častěji než v minulosti. Extrémní situace si již vyžádala desítky lidských životů ve Francii, kde se lidé utopili při snaze ochladit se v trestajících vedrech.

Evropské hodnocení klimatických rizik uvádí, že vlny veder již nyní představují kritické zdravotní riziko pro obyvatele celé jižní Evropy. V nadcházejících letech budou komunity v jižní a západní části střední Evropy vystaveny nejvyššímu nebezpečí onemocnění a úmrtí spojených s horkem.

Současná vlna veder je výjimečně závažná kvůli kombinaci extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, což se zcela liší od typických suchých letních období, která zažívá například jižní Austrálie. Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou děti a starší lidé. Jejich organismus má totiž sníženou schopnost odpařovat pot a efektivně regulovat vnitřní tělesnou teplotu, což může být v kombinaci s vysokou vlhkostí život ohrožující.

Z historického hlediska sice vlny veder v Evropě nijak nesouvisejí s tím, jak vypadá následné letní období na jižní polokouli. Klimatické změny však zvyšují riziko extrémních veder v jakémkoli daném roce na celém světě. V kombinaci s důsledky aktivního jevu El Niño se navíc očekává, že globální průměrné teploty dosáhnou v letech 2026 a 2027 téměř rekordních hodnot. V podmínkách měnícího se klimatu se tak riziko extrémních veder stalo celosvětovou realitou.