Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření, kdy teploty dosáhly 36,1 stupně Celsia. Raná meteorologická data ukazují, že červnové teplotní rekordy padly na mnoha místech také ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku. Tato mimořádná situace navíc stále nekončí.
Tato vlna veder se neodehrává izolovaně, ale navazuje na globální teplotní extrémy, včetně rekordně vysokých teplot mořské hladiny. Meteorologové navíc vyhlásili aktivní jev El Niño, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost teplejšího a suššího roku v Asii, Austrálii a jižním Tichomoří. S vleklou a smrtící vlnou veder bojují již od dubna také Indie a Pákistán.
Vlna veder je obecně definována jako období, kdy průměrné teploty zůstávají neobvykle vysoké po dobu tří nebo více po sobě jdoucích dnů ve srovnání s historickými údaji pro danou lokalitu. Vědci jsou však současným vývojem v Evropě hluboce znepokojeni, a to především ze dvou hlavních důvodů.
Prvním důvodem je samotné načasování celé události. Nejteplejší období roku v Evropě obvykle nastává až v druhé polovině července, přibližně měsíc po letním slunovratu, ale intenzivní tepelný stres se nyní objevuje již v červnu. Od roku 1950 dorazila dříve než ta současná pouze jedna jediná významná vlna veder, takže nynější extrémy přicházejí týdny před obvyklým vrcholem léta.
Současné vědecké důkazy jasně potvrzují, že klimatické změny způsobují vyšší frekvenci a intenzitu těchto jevů. Například studie o vlně veder v jihovýchodní Anglii z června 2025 ukázala, že bez vlivu lidských emisí skleníkových plynů by k takové události došlo jednou za 50 let, zatímco kvůli oteplení o 1,3 stupně Celsia se riziko zvýšilo na jednou za pět let.
Druhým zásadním faktorem je mimořádná závažnost stávajících veder. Ve světě bez klimatických změn by takto extrémní situace nastala takto brzy v roce jen zcela výjimečně, pokud vůbec, a teplotní rekordy by nebyly překonávány o tak drastické hodnoty.
Francie zaznamenala celostátní průměrnou teplotu 29,9 stupně Celsia, což představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947. Celkem 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim a na 41 místních meteorologických stanicích byly naměřeny hodnoty přesahující 43 stupňů Celsia. Země navíc prošla svou nejteplejší nocí v historii s průměrnou teplotou 21,6 stupně Celsia.
Noční horko bylo natolik silné, že způsobilo ohřátí některých řek na úroveň, kdy je již nebylo možné bezpečně využívat k chlazení jaderných elektráren. Španělsko ve stejném týdnu rovněž zaznamenalo řadu denních i nočních rekordů, přičemž na jednom místě neklesla teplota po tři po sobě jdoucí noci pod 30 stupňů Celsia a v některých oblastech země teploty přesáhly 45 stupňů Celsia.
V západní Evropě měla vlna veder vyvrcholit v polovině týdne a nyní se přesunula směrem na východ. Podle předpovědí počasí zasáhne hlavní nápor těchto veder během nadcházejícího víkendu Polsko a Německo.
Na lokální úrovni jsou vlny veder způsobovány tlakovými výšemi, které se usadí nad konkrétní oblastí. Tyto systémy fungují jako pomyslná víka, která zachycují teplo a tlačí ho těsně k zemskému povrchu, přičemž zároveň rozpouštějí oblačnost a umožňují intenzivnější pronikání slunečního svitu.
V globálním měřítku pak klimatické změny vyvolané spalováním ropy, uhlí a plynu zásadním způsobem mění způsob a dobu formování těchto veder. Dodatečné teplo zachycené v atmosféře totiž proměňuje rozsáhlé povětrnostní vzorce, které se obvykle pohybují od východu na západ, což umožňuje častější vznik pomalu se pohybujících tlakových výší. Tímto mechanismem se dramaticky zvyšuje riziko vzniku samotných vln veder.
Historická data ukazují, že v pěti desetiletích mezi lety 1950 a 1999 zažila Evropa celkem pět intenzivních vln veder. Naproti tomu mezi lety 2000 a 2021 se jich vyskytlo již osmnáct. Když k tomuto počtu přičteme extrémní horka z let 2022, 2023 a 2025, vzroste tato statistika na více než dvacet závažných vln veder během pouhých 25 let.
Důkazy jsou tedy zcela jednoznačné a ukazují, že k těmto projevům dochází v Evropě mnohem častěji než v minulosti. Extrémní situace si již vyžádala desítky lidských životů ve Francii, kde se lidé utopili při snaze ochladit se v trestajících vedrech.
Evropské hodnocení klimatických rizik uvádí, že vlny veder již nyní představují kritické zdravotní riziko pro obyvatele celé jižní Evropy. V nadcházejících letech budou komunity v jižní a západní části střední Evropy vystaveny nejvyššímu nebezpečí onemocnění a úmrtí spojených s horkem.
Současná vlna veder je výjimečně závažná kvůli kombinaci extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, což se zcela liší od typických suchých letních období, která zažívá například jižní Austrálie. Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou děti a starší lidé. Jejich organismus má totiž sníženou schopnost odpařovat pot a efektivně regulovat vnitřní tělesnou teplotu, což může být v kombinaci s vysokou vlhkostí život ohrožující.
Z historického hlediska sice vlny veder v Evropě nijak nesouvisejí s tím, jak vypadá následné letní období na jižní polokouli. Klimatické změny však zvyšují riziko extrémních veder v jakémkoli daném roce na celém světě. V kombinaci s důsledky aktivního jevu El Niño se navíc očekává, že globální průměrné teploty dosáhnou v letech 2026 a 2027 téměř rekordních hodnot. V podmínkách měnícího se klimatu se tak riziko extrémních veder stalo celosvětovou realitou.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
