Proč nás spaluje extrémní počasí, když je Země nejdál od Slunce? Odpověď překvapí

Na první pohled to zní nelogicky: pokud jsme dál od Slunce, proč je takové horko? Vysvětlení je ale poměrně jednoduché a netkví v samotné vzdálenosti, nýbrž v náklonu Země.

Naše planeta je totiž nakloněná přibližně o 23,5 stupně, což znamená, že v různých částech roku dopadá sluneční světlo na různé oblasti planety pod odlišnými úhly. V létě je severní polokoule nakloněná ke Slunci, což přináší delší dny, vyšší sluneční úhel a intenzivnější sluneční svit – tedy klasické letní vedro.

Rozdíl vzdálenosti mezi afeliem a periheliem je zhruba 5 milionů kilometrů, což při průměrné vzdálenosti Země od Slunce (asi 150 milionů kilometrů) představuje pouze 3,3% rozdíl. Taková změna ovlivní množství sluneční energie dopadající na Zemi zhruba o 7 %, což je ve srovnání s vlivem náklonu Země zanedbatelné.

V praxi to znamená, že například města jako Houston, New Orleans či Phoenix (okolo 30° severní šířky) dostávají v létě více než dvojnásobek sluneční energie oproti zimě. A ještě výraznější rozdíly zaznamenávají města dále na severu, jako je New York nebo Denver – tam se intenzita slunečního záření zvýší ze zhruba 145 na 430 wattů na metr čtvereční, tedy téměř trojnásobně.

Na výsledné teploty má tedy mnohem větší vliv to, jak je Země vůči Slunci nakloněna, než jak daleko od něj právě je. Jinými slovy: nehraje roli, jak daleko od Slunce jsme – důležité je, jak se k němu nakláníme.