Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
"Potom, co jsme si do pěti pracovních dnů od voleb rozdělili resorty, máme domluvenou koaliční smlouvu, úplně stejnou jako v minulosti, takže ji budou podepisovat všichni poslanci, i když je nějaká velká kritika, že to není demokratické. A domluvili jsme se na programovém prohlášení vlády," spustil Babiš v neděli ráno.
Předseda hnutí ANO zmínil, že už po volbách byl u prezidenta Petra Pavla a odprezentoval mu zahraniční politiku příštího kabinetu. "Byl spokojen. A slíbil jsem mu, že když to bude všechno domluveno, že mu to pošlu. To jsem udělal v pátek," konstatoval.
Vyjádřil se také ke kritice formy poskytnutí vládního programu Pražskému hradu. "Novináři začali křičet, co jsem si to dovolil, že jsem to poslal datovkou. Jak jsem to měl poslat? Poštovním holubem? Nebo jsem měl jít osobně na podatelnu a žádat štempl?" podivil se Babiš a podotkl, že programové prohlášení se běžně schvaluje až po vzniku vlády. "Takže to, co my děláme, je absolutně nadstandard," prohlásil.
"My máme splněno a příští týden se mají schvalovat orgány Sněmovny. Já můžu jenom říct, že ta koalice se domlouvá v pohodě, že máme shodu. Pevně doufám, že příští týden zvolíme orgány," dodal Babiš.
Prezidentská kancelář v pátek potvrdila, že návrh programového prohlášení "netradičně" přišel do datové schránky. "S textem se detailně prezident seznámí v nejbližší době. Očekává však, že bližší komentář k dokumentu a další souvislosti dohody o vznikající podobě vlády dostane ještě od předsedy hnutí ANO na společné schůzce," napsala kancelář.
Podle informací webu iDnes.cz bude programové prohlášení kabinetu, v jehož čele by měl stanout předseda hnutí ANO Andrej Babiš, obsahovat znovuzavedení EET či slev na jízdném pro studenty a seniory. Počítá se také se zastropováním důchodového věku na 65 letech.
Příští česká vláda v dokumentu pojmenovala i strategické cíle. Občanům i firmám slibuje přijatelné ceny energií, k prioritám má patřit i zajištění bezplatného a dostupného zdravotnictví s kratšími čekacími lhůtami na vyšetření a operace. Jedním z cílů bude i zrychlení stavebního řízení.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.