Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ve Francii, která je momentálně hlavním centrem těchto veder, naměřili v několika městech historicky nejvyšší denní teploty. Země navíc zaznamenala nejteplejší noc od začátku měření v roce 1947, kdy teploty v přepočtu dosáhly 21.6 stupně Celsia. Vysoké teploty si již vyžádaly lidské životy. Francouzské úřady oznámily, že od 18. června utonulo v souvislosti s horky 40 lidí. Tři starší osoby zemřely kvůli vysokým teplotám nedaleko Bordeaux a dvě malé děti byly nalezeny bez známek života v rozpáleném autě na jihu země.
Ve Velké Británii se očekávají teploty blížící se k 38 stupňům Celsia. Britský meteorologický úřad vydal výjimečnou červenou výstrahu před extrémními vedry, která značí ohrožení života. Stovky škol kvůli situaci zavírají nebo zkracují vyučování a obyvatelé dostali doporučení, aby cestovali vlakem jen v nejnutnějších případech. Hrozí také vážné dopady na dodávky energie a vody. Dosavadní červnový britský rekord, který činí v přepočtu 35.6 stupně Celsia, bude podle předpovědí překonán možná až o více než 3 stupně Celsia. V jižním Španělsku, konkrétně v obci Andújar, už teploty přesáhly 45 stupňů Celsia. Výstrahy před horkem platí pro 23 evropských zemí, přičemž nejvyšší červený stupeň vyhlásilo Německo, Francie, Španělsko, Švýcarsko a Lucembursko.
Tyto teploty způsobuje takzvaný tepelný dóm, což je rozsáhlá oblast tlakové výše, která nad Evropou zadržuje horký vzduch. Podle klimatologů jsou tyto jevy zesilovány lidskou činností a spalováním fosilních paliv, což zvyšuje průměrné teploty a zintenzivňuje každou vlnu veder. Formující se fenomén El Niño v Pacifiku sice v budoucnu může extrémní horka ještě umocnit, na současnou situaci má však zatím minimální vliv. Rychlé oteplování Evropy souvisí také s tím, že část kontinentu zasahuje do Arktidy, kde tání sněhu a ledu odkrývá tmavší povrchy pohlcující více sluneční energie. K oteplování paradoxně přispívají i přísnější ekologické zákony, které vyčistily ovzduší od znečišťujících částic, jež dříve odrážely sluneční záření zpět do vesmíru. Změny v cirkulaci vzduchu navíc způsobují, že jsou tepelné dómy nad kontinentem častější a trvají déle.
Současný vývoj odpovídá dlouhodobým vědeckým simulacím, i když rozsah a brzký nástup veder v červnu odborníky překvapil. Evropa je vůči horku zranitelná i proto, že klimatizace je instalována pouze v přibližně 20 procentech domácností. Budovy v severní části kontinentu byly historicky stavěny tak, aby teplo spíše zadržovaly. Když pak v noci teploty neklesají, lidské tělo ztrácí schopnost se ochlazovat, což vede k vyčerpání nebo úpalu. Podle meteorologů budou nadprůměrně teplé i následující tři měsíce a lidstvo se musí přizpůsobit faktu, že stabilní klima, pro které byla veškerá infrastruktura vybudována, se rychle mění.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
