Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ve Francii, která je momentálně hlavním centrem těchto veder, naměřili v několika městech historicky nejvyšší denní teploty. Země navíc zaznamenala nejteplejší noc od začátku měření v roce 1947, kdy teploty v přepočtu dosáhly 21.6 stupně Celsia. Vysoké teploty si již vyžádaly lidské životy. Francouzské úřady oznámily, že od 18. června utonulo v souvislosti s horky 40 lidí. Tři starší osoby zemřely kvůli vysokým teplotám nedaleko Bordeaux a dvě malé děti byly nalezeny bez známek života v rozpáleném autě na jihu země.
Ve Velké Británii se očekávají teploty blížící se k 38 stupňům Celsia. Britský meteorologický úřad vydal výjimečnou červenou výstrahu před extrémními vedry, která značí ohrožení života. Stovky škol kvůli situaci zavírají nebo zkracují vyučování a obyvatelé dostali doporučení, aby cestovali vlakem jen v nejnutnějších případech. Hrozí také vážné dopady na dodávky energie a vody. Dosavadní červnový britský rekord, který činí v přepočtu 35.6 stupně Celsia, bude podle předpovědí překonán možná až o více než 3 stupně Celsia. V jižním Španělsku, konkrétně v obci Andújar, už teploty přesáhly 45 stupňů Celsia. Výstrahy před horkem platí pro 23 evropských zemí, přičemž nejvyšší červený stupeň vyhlásilo Německo, Francie, Španělsko, Švýcarsko a Lucembursko.
Tyto teploty způsobuje takzvaný tepelný dóm, což je rozsáhlá oblast tlakové výše, která nad Evropou zadržuje horký vzduch. Podle klimatologů jsou tyto jevy zesilovány lidskou činností a spalováním fosilních paliv, což zvyšuje průměrné teploty a zintenzivňuje každou vlnu veder. Formující se fenomén El Niño v Pacifiku sice v budoucnu může extrémní horka ještě umocnit, na současnou situaci má však zatím minimální vliv. Rychlé oteplování Evropy souvisí také s tím, že část kontinentu zasahuje do Arktidy, kde tání sněhu a ledu odkrývá tmavší povrchy pohlcující více sluneční energie. K oteplování paradoxně přispívají i přísnější ekologické zákony, které vyčistily ovzduší od znečišťujících částic, jež dříve odrážely sluneční záření zpět do vesmíru. Změny v cirkulaci vzduchu navíc způsobují, že jsou tepelné dómy nad kontinentem častější a trvají déle.
Současný vývoj odpovídá dlouhodobým vědeckým simulacím, i když rozsah a brzký nástup veder v červnu odborníky překvapil. Evropa je vůči horku zranitelná i proto, že klimatizace je instalována pouze v přibližně 20 procentech domácností. Budovy v severní části kontinentu byly historicky stavěny tak, aby teplo spíše zadržovaly. Když pak v noci teploty neklesají, lidské tělo ztrácí schopnost se ochlazovat, což vede k vyčerpání nebo úpalu. Podle meteorologů budou nadprůměrně teplé i následující tři měsíce a lidstvo se musí přizpůsobit faktu, že stabilní klima, pro které byla veškerá infrastruktura vybudována, se rychle mění.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
