Proč je takové vedro, i když je teprve červen? Vědci vysvětlili, co se děje s počasím

Ve Francii, která je momentálně hlavním centrem těchto veder, naměřili v několika městech historicky nejvyšší denní teploty. Země navíc zaznamenala nejteplejší noc od začátku měření v roce 1947, kdy teploty v přepočtu dosáhly 21.6 stupně Celsia. Vysoké teploty si již vyžádaly lidské životy. Francouzské úřady oznámily, že od 18. června utonulo v souvislosti s horky 40 lidí. Tři starší osoby zemřely kvůli vysokým teplotám nedaleko Bordeaux a dvě malé děti byly nalezeny bez známek života v rozpáleném autě na jihu země.

Ve Velké Británii se očekávají teploty blížící se k 38 stupňům Celsia. Britský meteorologický úřad vydal výjimečnou červenou výstrahu před extrémními vedry, která značí ohrožení života. Stovky škol kvůli situaci zavírají nebo zkracují vyučování a obyvatelé dostali doporučení, aby cestovali vlakem jen v nejnutnějších případech. Hrozí také vážné dopady na dodávky energie a vody. Dosavadní červnový britský rekord, který činí v přepočtu 35.6 stupně Celsia, bude podle předpovědí překonán možná až o více než 3 stupně Celsia. V jižním Španělsku, konkrétně v obci Andújar, už teploty přesáhly 45 stupňů Celsia. Výstrahy před horkem platí pro 23 evropských zemí, přičemž nejvyšší červený stupeň vyhlásilo Německo, Francie, Španělsko, Švýcarsko a Lucembursko.

Tyto teploty způsobuje takzvaný tepelný dóm, což je rozsáhlá oblast tlakové výše, která nad Evropou zadržuje horký vzduch. Podle klimatologů jsou tyto jevy zesilovány lidskou činností a spalováním fosilních paliv, což zvyšuje průměrné teploty a zintenzivňuje každou vlnu veder. Formující se fenomén El Niño v Pacifiku sice v budoucnu může extrémní horka ještě umocnit, na současnou situaci má však zatím minimální vliv. Rychlé oteplování Evropy souvisí také s tím, že část kontinentu zasahuje do Arktidy, kde tání sněhu a ledu odkrývá tmavší povrchy pohlcující více sluneční energie. K oteplování paradoxně přispívají i přísnější ekologické zákony, které vyčistily ovzduší od znečišťujících částic, jež dříve odrážely sluneční záření zpět do vesmíru. Změny v cirkulaci vzduchu navíc způsobují, že jsou tepelné dómy nad kontinentem častější a trvají déle.

Současný vývoj odpovídá dlouhodobým vědeckým simulacím, i když rozsah a brzký nástup veder v červnu odborníky překvapil. Evropa je vůči horku zranitelná i proto, že klimatizace je instalována pouze v přibližně 20 procentech domácností. Budovy v severní části kontinentu byly historicky stavěny tak, aby teplo spíše zadržovaly. Když pak v noci teploty neklesají, lidské tělo ztrácí schopnost se ochlazovat, což vede k vyčerpání nebo úpalu. Podle meteorologů budou nadprůměrně teplé i následující tři měsíce a lidstvo se musí přizpůsobit faktu, že stabilní klima, pro které byla veškerá infrastruktura vybudována, se rychle mění.