Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ve Francii, která je momentálně hlavním centrem těchto veder, naměřili v několika městech historicky nejvyšší denní teploty. Země navíc zaznamenala nejteplejší noc od začátku měření v roce 1947, kdy teploty v přepočtu dosáhly 21.6 stupně Celsia. Vysoké teploty si již vyžádaly lidské životy. Francouzské úřady oznámily, že od 18. června utonulo v souvislosti s horky 40 lidí. Tři starší osoby zemřely kvůli vysokým teplotám nedaleko Bordeaux a dvě malé děti byly nalezeny bez známek života v rozpáleném autě na jihu země.
Ve Velké Británii se očekávají teploty blížící se k 38 stupňům Celsia. Britský meteorologický úřad vydal výjimečnou červenou výstrahu před extrémními vedry, která značí ohrožení života. Stovky škol kvůli situaci zavírají nebo zkracují vyučování a obyvatelé dostali doporučení, aby cestovali vlakem jen v nejnutnějších případech. Hrozí také vážné dopady na dodávky energie a vody. Dosavadní červnový britský rekord, který činí v přepočtu 35.6 stupně Celsia, bude podle předpovědí překonán možná až o více než 3 stupně Celsia. V jižním Španělsku, konkrétně v obci Andújar, už teploty přesáhly 45 stupňů Celsia. Výstrahy před horkem platí pro 23 evropských zemí, přičemž nejvyšší červený stupeň vyhlásilo Německo, Francie, Španělsko, Švýcarsko a Lucembursko.
Tyto teploty způsobuje takzvaný tepelný dóm, což je rozsáhlá oblast tlakové výše, která nad Evropou zadržuje horký vzduch. Podle klimatologů jsou tyto jevy zesilovány lidskou činností a spalováním fosilních paliv, což zvyšuje průměrné teploty a zintenzivňuje každou vlnu veder. Formující se fenomén El Niño v Pacifiku sice v budoucnu může extrémní horka ještě umocnit, na současnou situaci má však zatím minimální vliv. Rychlé oteplování Evropy souvisí také s tím, že část kontinentu zasahuje do Arktidy, kde tání sněhu a ledu odkrývá tmavší povrchy pohlcující více sluneční energie. K oteplování paradoxně přispívají i přísnější ekologické zákony, které vyčistily ovzduší od znečišťujících částic, jež dříve odrážely sluneční záření zpět do vesmíru. Změny v cirkulaci vzduchu navíc způsobují, že jsou tepelné dómy nad kontinentem častější a trvají déle.
Současný vývoj odpovídá dlouhodobým vědeckým simulacím, i když rozsah a brzký nástup veder v červnu odborníky překvapil. Evropa je vůči horku zranitelná i proto, že klimatizace je instalována pouze v přibližně 20 procentech domácností. Budovy v severní části kontinentu byly historicky stavěny tak, aby teplo spíše zadržovaly. Když pak v noci teploty neklesají, lidské tělo ztrácí schopnost se ochlazovat, což vede k vyčerpání nebo úpalu. Podle meteorologů budou nadprůměrně teplé i následující tři měsíce a lidstvo se musí přizpůsobit faktu, že stabilní klima, pro které byla veškerá infrastruktura vybudována, se rychle mění.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
