Po zdlouhavém přechodu se jaro konečně projevilo. V uplynulých dnech teploty výrazně vzrostly a v některých lokalitách padly rekordy. Co nás čeká dál?
Počasí v Česku ukázalo svou proměnlivou tvář. Ve středu 16. dubna padla letos poprvé hranice 25 °C, což z tohoto dne činí první letní den roku 2025. Nejvyšší teplotu meteorologové naměřili ve středočeské Tuhani, kde rtuť vystoupala až na 27,5 °C. Jen o den později následoval další teplotní rekord – v Karviné bylo ve čtvrtek dokonce 28,4 °C. Pro srovnání, v loňském roce se první letní den objevil výrazně dříve, už 1. dubna.
Zatímco uplynulý týden přinesl nadprůměrné teploty a slunečné počasí, proměna nastala už na Velikonoční pondělí. Meteorologové tehdy varovali před silnými bouřkami, které měly zasáhnout jižní Čechy, Českomoravskou vrchovinu a část Jihomoravského kraje. Doprovodné jevy, jako přívalové srážky, krupobití nebo silný vítr, mohly způsobit zatopení sklepů nebo rozvodnění menších toků.
Přesto zůstane počasí v první polovině týdne převážně slunečné, teploty se budou ještě držet nad hranicí 20 °C. Jak ale upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová, změna přijde už ve čtvrtek. „Od pátku se počasí pokazí a výrazně se ochladí. O víkendu už by maxima přes den neměla přesáhnout 15 stupňů Celsia. Nejnižší noční teploty mohou klesnout dokonce i pod nulu a na horách by mohlo i sněžit,“ uvedla pro Události247.
Ochladit se má výrazně i v příštím týdnu. Pondělí přinese proměnlivou oblačnost s ojedinělými přeháňkami, na horách i sněhovými. Noční teploty se budou pohybovat mezi 5 až 0 °C, denní maxima nepřekročí 10 až 15 °C. Dlouhodobá předpověď naznačuje, že chladnější ráz počasí vydrží i na přelomu dubna a května, kdy se teploty mají pohybovat pod dlouhodobým průměrem.
Podle klimatických dat z let 1991 až 2020 je průměrná teplota pro období od 14. dubna do 11. května 11,6 °C. V roce 2000 dosáhla dokonce 15,9 °C, zatímco nejchladnější byla tato část jara v roce 1941, kdy průměr činil jen 4,8 °C. Vývoj posledních let tak znovu potvrzuje trend postupného oteplování, který meteorologové dávají do souvislosti s klimatickými změnami.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
