Po zdlouhavém přechodu se jaro konečně projevilo. V uplynulých dnech teploty výrazně vzrostly a v některých lokalitách padly rekordy. Co nás čeká dál?
Počasí v Česku ukázalo svou proměnlivou tvář. Ve středu 16. dubna padla letos poprvé hranice 25 °C, což z tohoto dne činí první letní den roku 2025. Nejvyšší teplotu meteorologové naměřili ve středočeské Tuhani, kde rtuť vystoupala až na 27,5 °C. Jen o den později následoval další teplotní rekord – v Karviné bylo ve čtvrtek dokonce 28,4 °C. Pro srovnání, v loňském roce se první letní den objevil výrazně dříve, už 1. dubna.
Zatímco uplynulý týden přinesl nadprůměrné teploty a slunečné počasí, proměna nastala už na Velikonoční pondělí. Meteorologové tehdy varovali před silnými bouřkami, které měly zasáhnout jižní Čechy, Českomoravskou vrchovinu a část Jihomoravského kraje. Doprovodné jevy, jako přívalové srážky, krupobití nebo silný vítr, mohly způsobit zatopení sklepů nebo rozvodnění menších toků.
Přesto zůstane počasí v první polovině týdne převážně slunečné, teploty se budou ještě držet nad hranicí 20 °C. Jak ale upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová, změna přijde už ve čtvrtek. „Od pátku se počasí pokazí a výrazně se ochladí. O víkendu už by maxima přes den neměla přesáhnout 15 stupňů Celsia. Nejnižší noční teploty mohou klesnout dokonce i pod nulu a na horách by mohlo i sněžit,“ uvedla pro Události247.
Ochladit se má výrazně i v příštím týdnu. Pondělí přinese proměnlivou oblačnost s ojedinělými přeháňkami, na horách i sněhovými. Noční teploty se budou pohybovat mezi 5 až 0 °C, denní maxima nepřekročí 10 až 15 °C. Dlouhodobá předpověď naznačuje, že chladnější ráz počasí vydrží i na přelomu dubna a května, kdy se teploty mají pohybovat pod dlouhodobým průměrem.
Podle klimatických dat z let 1991 až 2020 je průměrná teplota pro období od 14. dubna do 11. května 11,6 °C. V roce 2000 dosáhla dokonce 15,9 °C, zatímco nejchladnější byla tato část jara v roce 1941, kdy průměr činil jen 4,8 °C. Vývoj posledních let tak znovu potvrzuje trend postupného oteplování, který meteorologové dávají do souvislosti s klimatickými změnami.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
