Po zdlouhavém přechodu se jaro konečně projevilo. V uplynulých dnech teploty výrazně vzrostly a v některých lokalitách padly rekordy. Co nás čeká dál?
Počasí v Česku ukázalo svou proměnlivou tvář. Ve středu 16. dubna padla letos poprvé hranice 25 °C, což z tohoto dne činí první letní den roku 2025. Nejvyšší teplotu meteorologové naměřili ve středočeské Tuhani, kde rtuť vystoupala až na 27,5 °C. Jen o den později následoval další teplotní rekord – v Karviné bylo ve čtvrtek dokonce 28,4 °C. Pro srovnání, v loňském roce se první letní den objevil výrazně dříve, už 1. dubna.
Zatímco uplynulý týden přinesl nadprůměrné teploty a slunečné počasí, proměna nastala už na Velikonoční pondělí. Meteorologové tehdy varovali před silnými bouřkami, které měly zasáhnout jižní Čechy, Českomoravskou vrchovinu a část Jihomoravského kraje. Doprovodné jevy, jako přívalové srážky, krupobití nebo silný vítr, mohly způsobit zatopení sklepů nebo rozvodnění menších toků.
Přesto zůstane počasí v první polovině týdne převážně slunečné, teploty se budou ještě držet nad hranicí 20 °C. Jak ale upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová, změna přijde už ve čtvrtek. „Od pátku se počasí pokazí a výrazně se ochladí. O víkendu už by maxima přes den neměla přesáhnout 15 stupňů Celsia. Nejnižší noční teploty mohou klesnout dokonce i pod nulu a na horách by mohlo i sněžit,“ uvedla pro Události247.
Ochladit se má výrazně i v příštím týdnu. Pondělí přinese proměnlivou oblačnost s ojedinělými přeháňkami, na horách i sněhovými. Noční teploty se budou pohybovat mezi 5 až 0 °C, denní maxima nepřekročí 10 až 15 °C. Dlouhodobá předpověď naznačuje, že chladnější ráz počasí vydrží i na přelomu dubna a května, kdy se teploty mají pohybovat pod dlouhodobým průměrem.
Podle klimatických dat z let 1991 až 2020 je průměrná teplota pro období od 14. dubna do 11. května 11,6 °C. V roce 2000 dosáhla dokonce 15,9 °C, zatímco nejchladnější byla tato část jara v roce 1941, kdy průměr činil jen 4,8 °C. Vývoj posledních let tak znovu potvrzuje trend postupného oteplování, který meteorologové dávají do souvislosti s klimatickými změnami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
