Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Zatímco kolem roku 2005 činila průměrná energetická nerovnováha zhruba 0,6 wattů na metr čtvereční, v posledních letech vzrostla na 1,3 W/m². To znamená, že Země každým rokem akumuluje více tepla, než ztrácí – a tato bilance se prudce zhoršuje.
Podobně jako u bankovního účtu, kde příjmy a výdaje určují zůstatek, u Země je „měnou“ energie. Pokud přichází více slunečního záření, než kolik planeta vyzařuje zpět do vesmíru, začíná se planeta ohřívat.
Příčinou tohoto nárůstu nerovnováhy je především rostoucí koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, které lidstvo do atmosféry uvolňuje spalováním uhlí, ropy a plynu. Tyto plyny fungují jako deka, která brání odchodu tepla.
Zatímco malá část tepla zahřívá půdu nebo taje led, až 90 % tohoto přebytku končí v oceánech – což má za následek jejich nevídané oteplování a rozsáhlé mořské vlny veder.
Vědci sledují energetickou bilanci Země dvěma způsoby: pomocí satelitních radiometrů, které měří příchozí a odchozí záření, a díky tisícům oceánských senzorů, které monitorují teploty v mořských hlubinách. Obě metody potvrdily prudký nárůst zachycené energie.
Problém je, že většina klimatických modelů takový vývoj nepředpověděla. Předpokládaly méně než polovinu toho, co dnes měření ukazují. Podle vědců by to mohlo znamenat, že citlivost klimatu na skleníkové plyny je vyšší, než jsme si dosud mysleli – což by vedlo k rychlejšímu a silnějšímu oteplování.
Zatím není jasné, co přesně zrychlení způsobilo, ale změny v oblačnosti hrají zřejmě klíčovou roli. Odráživé bílé mraky, které ochlazují planetu, ustupují méně účinným a rozptýleným typům oblaků. Tento trend mohl být posílen snížením obsahu síry v lodních palivech od roku 2020, protože znečištění paradoxně zvyšovalo jasnost oblaků. Změna ale začala ještě před tímto opatřením.
Možným faktorem jsou i přirozené klimatické oscilace, například tzv. Pacifická dekádová oscilace. Nejvíce však vědce znepokojuje možnost, že tyto změny jsou součástí samosilícího efektu globálního oteplování – tedy pozitivní zpětné vazby.
Podle autorů studie nejsou extrémně horké roky poslední dekády jen náhodné výkyvy. Jsou pravděpodobně předzvěstí dalšího zrychlování klimatické krize.
To znamená vyšší riziko vln veder, sucha, silných dešťů a intenzivních mořských vln veder, které devastují mořské ekosystémy. A do budoucna hrozí ještě vážnější následky, pokud se potvrdí, že se planeta skutečně ubírá směrem vyšší klimatické citlivosti.
Autoři studie zároveň varují, že americké rozpočtové škrty a změny politických priorit by mohly ohrozit satelitní programy, které jsou pro sledování energetické bilance klíčové.
„Satelity jsou naše předčasné varování. Umožňují nám vidět změny s desetiletým předstihem,“ upozorňují autoři.
Řešení je podle nich známo už dlouho: přestat spalovat fosilní paliva a omezit emise i odlesňování. Ale bez přesného a stabilního monitoringu nebude možné na změny včas reagovat.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
