Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Zatímco kolem roku 2005 činila průměrná energetická nerovnováha zhruba 0,6 wattů na metr čtvereční, v posledních letech vzrostla na 1,3 W/m². To znamená, že Země každým rokem akumuluje více tepla, než ztrácí – a tato bilance se prudce zhoršuje.
Podobně jako u bankovního účtu, kde příjmy a výdaje určují zůstatek, u Země je „měnou“ energie. Pokud přichází více slunečního záření, než kolik planeta vyzařuje zpět do vesmíru, začíná se planeta ohřívat.
Příčinou tohoto nárůstu nerovnováhy je především rostoucí koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, které lidstvo do atmosféry uvolňuje spalováním uhlí, ropy a plynu. Tyto plyny fungují jako deka, která brání odchodu tepla.
Zatímco malá část tepla zahřívá půdu nebo taje led, až 90 % tohoto přebytku končí v oceánech – což má za následek jejich nevídané oteplování a rozsáhlé mořské vlny veder.
Vědci sledují energetickou bilanci Země dvěma způsoby: pomocí satelitních radiometrů, které měří příchozí a odchozí záření, a díky tisícům oceánských senzorů, které monitorují teploty v mořských hlubinách. Obě metody potvrdily prudký nárůst zachycené energie.
Problém je, že většina klimatických modelů takový vývoj nepředpověděla. Předpokládaly méně než polovinu toho, co dnes měření ukazují. Podle vědců by to mohlo znamenat, že citlivost klimatu na skleníkové plyny je vyšší, než jsme si dosud mysleli – což by vedlo k rychlejšímu a silnějšímu oteplování.
Zatím není jasné, co přesně zrychlení způsobilo, ale změny v oblačnosti hrají zřejmě klíčovou roli. Odráživé bílé mraky, které ochlazují planetu, ustupují méně účinným a rozptýleným typům oblaků. Tento trend mohl být posílen snížením obsahu síry v lodních palivech od roku 2020, protože znečištění paradoxně zvyšovalo jasnost oblaků. Změna ale začala ještě před tímto opatřením.
Možným faktorem jsou i přirozené klimatické oscilace, například tzv. Pacifická dekádová oscilace. Nejvíce však vědce znepokojuje možnost, že tyto změny jsou součástí samosilícího efektu globálního oteplování – tedy pozitivní zpětné vazby.
Podle autorů studie nejsou extrémně horké roky poslední dekády jen náhodné výkyvy. Jsou pravděpodobně předzvěstí dalšího zrychlování klimatické krize.
To znamená vyšší riziko vln veder, sucha, silných dešťů a intenzivních mořských vln veder, které devastují mořské ekosystémy. A do budoucna hrozí ještě vážnější následky, pokud se potvrdí, že se planeta skutečně ubírá směrem vyšší klimatické citlivosti.
Autoři studie zároveň varují, že americké rozpočtové škrty a změny politických priorit by mohly ohrozit satelitní programy, které jsou pro sledování energetické bilance klíčové.
„Satelity jsou naše předčasné varování. Umožňují nám vidět změny s desetiletým předstihem,“ upozorňují autoři.
Řešení je podle nich známo už dlouho: přestat spalovat fosilní paliva a omezit emise i odlesňování. Ale bez přesného a stabilního monitoringu nebude možné na změny včas reagovat.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
