Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Zatímco kolem roku 2005 činila průměrná energetická nerovnováha zhruba 0,6 wattů na metr čtvereční, v posledních letech vzrostla na 1,3 W/m². To znamená, že Země každým rokem akumuluje více tepla, než ztrácí – a tato bilance se prudce zhoršuje.
Podobně jako u bankovního účtu, kde příjmy a výdaje určují zůstatek, u Země je „měnou“ energie. Pokud přichází více slunečního záření, než kolik planeta vyzařuje zpět do vesmíru, začíná se planeta ohřívat.
Příčinou tohoto nárůstu nerovnováhy je především rostoucí koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, které lidstvo do atmosféry uvolňuje spalováním uhlí, ropy a plynu. Tyto plyny fungují jako deka, která brání odchodu tepla.
Zatímco malá část tepla zahřívá půdu nebo taje led, až 90 % tohoto přebytku končí v oceánech – což má za následek jejich nevídané oteplování a rozsáhlé mořské vlny veder.
Vědci sledují energetickou bilanci Země dvěma způsoby: pomocí satelitních radiometrů, které měří příchozí a odchozí záření, a díky tisícům oceánských senzorů, které monitorují teploty v mořských hlubinách. Obě metody potvrdily prudký nárůst zachycené energie.
Problém je, že většina klimatických modelů takový vývoj nepředpověděla. Předpokládaly méně než polovinu toho, co dnes měření ukazují. Podle vědců by to mohlo znamenat, že citlivost klimatu na skleníkové plyny je vyšší, než jsme si dosud mysleli – což by vedlo k rychlejšímu a silnějšímu oteplování.
Zatím není jasné, co přesně zrychlení způsobilo, ale změny v oblačnosti hrají zřejmě klíčovou roli. Odráživé bílé mraky, které ochlazují planetu, ustupují méně účinným a rozptýleným typům oblaků. Tento trend mohl být posílen snížením obsahu síry v lodních palivech od roku 2020, protože znečištění paradoxně zvyšovalo jasnost oblaků. Změna ale začala ještě před tímto opatřením.
Možným faktorem jsou i přirozené klimatické oscilace, například tzv. Pacifická dekádová oscilace. Nejvíce však vědce znepokojuje možnost, že tyto změny jsou součástí samosilícího efektu globálního oteplování – tedy pozitivní zpětné vazby.
Podle autorů studie nejsou extrémně horké roky poslední dekády jen náhodné výkyvy. Jsou pravděpodobně předzvěstí dalšího zrychlování klimatické krize.
To znamená vyšší riziko vln veder, sucha, silných dešťů a intenzivních mořských vln veder, které devastují mořské ekosystémy. A do budoucna hrozí ještě vážnější následky, pokud se potvrdí, že se planeta skutečně ubírá směrem vyšší klimatické citlivosti.
Autoři studie zároveň varují, že americké rozpočtové škrty a změny politických priorit by mohly ohrozit satelitní programy, které jsou pro sledování energetické bilance klíčové.
„Satelity jsou naše předčasné varování. Umožňují nám vidět změny s desetiletým předstihem,“ upozorňují autoři.
Řešení je podle nich známo už dlouho: přestat spalovat fosilní paliva a omezit emise i odlesňování. Ale bez přesného a stabilního monitoringu nebude možné na změny včas reagovat.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
Pozítří začne červenec, tedy měsíc, v němž si posledních několik připomínáme Karla Gotta. Spadají do něj totiž jeho nedožité narozeniny. Na podzim totiž uplyne již šest let od odchodu nejslavnějšího českého zpěváka na věčnost. Pokud si ale myslíte, že o Mistrovi již bylo řečeno všechno, jste na omylu.
Letošní ročník Formule 1 pokračoval v neděli závodem na Red Bull Ringu u našich sousedů v Rakousku. Domácí stáji se tentokrát hrubě nevydařil. Max Verstappen projel jen několik zatáček, Yuki Tsunoda dokončil na posledním místě. Nejlépe se vedlo jezdcům McLarenu. Vítězem se stal Lando Norris, který ustál útoky dotírajícího stájového kolegy Oscara Piastriho.
