Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Zatímco kolem roku 2005 činila průměrná energetická nerovnováha zhruba 0,6 wattů na metr čtvereční, v posledních letech vzrostla na 1,3 W/m². To znamená, že Země každým rokem akumuluje více tepla, než ztrácí – a tato bilance se prudce zhoršuje.
Podobně jako u bankovního účtu, kde příjmy a výdaje určují zůstatek, u Země je „měnou“ energie. Pokud přichází více slunečního záření, než kolik planeta vyzařuje zpět do vesmíru, začíná se planeta ohřívat.
Příčinou tohoto nárůstu nerovnováhy je především rostoucí koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, které lidstvo do atmosféry uvolňuje spalováním uhlí, ropy a plynu. Tyto plyny fungují jako deka, která brání odchodu tepla.
Zatímco malá část tepla zahřívá půdu nebo taje led, až 90 % tohoto přebytku končí v oceánech – což má za následek jejich nevídané oteplování a rozsáhlé mořské vlny veder.
Vědci sledují energetickou bilanci Země dvěma způsoby: pomocí satelitních radiometrů, které měří příchozí a odchozí záření, a díky tisícům oceánských senzorů, které monitorují teploty v mořských hlubinách. Obě metody potvrdily prudký nárůst zachycené energie.
Problém je, že většina klimatických modelů takový vývoj nepředpověděla. Předpokládaly méně než polovinu toho, co dnes měření ukazují. Podle vědců by to mohlo znamenat, že citlivost klimatu na skleníkové plyny je vyšší, než jsme si dosud mysleli – což by vedlo k rychlejšímu a silnějšímu oteplování.
Zatím není jasné, co přesně zrychlení způsobilo, ale změny v oblačnosti hrají zřejmě klíčovou roli. Odráživé bílé mraky, které ochlazují planetu, ustupují méně účinným a rozptýleným typům oblaků. Tento trend mohl být posílen snížením obsahu síry v lodních palivech od roku 2020, protože znečištění paradoxně zvyšovalo jasnost oblaků. Změna ale začala ještě před tímto opatřením.
Možným faktorem jsou i přirozené klimatické oscilace, například tzv. Pacifická dekádová oscilace. Nejvíce však vědce znepokojuje možnost, že tyto změny jsou součástí samosilícího efektu globálního oteplování – tedy pozitivní zpětné vazby.
Podle autorů studie nejsou extrémně horké roky poslední dekády jen náhodné výkyvy. Jsou pravděpodobně předzvěstí dalšího zrychlování klimatické krize.
To znamená vyšší riziko vln veder, sucha, silných dešťů a intenzivních mořských vln veder, které devastují mořské ekosystémy. A do budoucna hrozí ještě vážnější následky, pokud se potvrdí, že se planeta skutečně ubírá směrem vyšší klimatické citlivosti.
Autoři studie zároveň varují, že americké rozpočtové škrty a změny politických priorit by mohly ohrozit satelitní programy, které jsou pro sledování energetické bilance klíčové.
„Satelity jsou naše předčasné varování. Umožňují nám vidět změny s desetiletým předstihem,“ upozorňují autoři.
Řešení je podle nich známo už dlouho: přestat spalovat fosilní paliva a omezit emise i odlesňování. Ale bez přesného a stabilního monitoringu nebude možné na změny včas reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
