Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Místní infrastruktura však na takto vysoké teploty není uzpůsobena, což se projevuje deformacemi železničních kolejí i poškozováním elektrického vedení. Tisíce obyvatel navíc přicházejí o život ve svých domovech, které se kvůli chybějícímu chlazení chovají jako pasti na teplo. Tyto extrémy nastaly již podruhé během pouhých dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou být pokořena ještě před koncem června.
Hlavním ohniskem těchto veder je v současnosti Francie, kde hned několik měst zaznamenalo své historicky nejvyšší denní teploty. Země má za sebou také nejteplejší noc od počátku měření v roce 1947, kdy průměrná noční teplota dosáhla 21,6 stupně Celsia.
Vedra si na francouzském území již vyžádala řadu obětí, přičemž od 18. června tam v souvislosti s horkým počasím utonulo na 40 osob. Nedaleko Bordeaux zemřeli kvůli vysokým teplotám tři starší lidé a na jihu země byla v rozpáleném automobilu nalezena dvě bezvládná batolata. Extrémní situace panuje také v jižním Španělsku, kde v obci Andújar rtuť teploměru vyšplhala nad 45 stupňů Celsia.
Velká Británie se peče v teplotách dosahujících 38 stupňů Celsia, kvůli čemuž tamní meteorologický úřad vyhlásil výjimečnou červenou výstrahu signalizující ohrožení lidských životů. Stovky britských škol z tohoto důvodu ruší nebo výrazně omezují výuku a úřady vyzývají občany, aby železniční dopravu využívali pouze v naprosto nezbytných případech.
Očekává se, že stávající červnový rekord, který činí 35,6 stupně Celsia, bude překonán možná o více než 3 stupně Celsia. Vedra ohrožují rovněž plynulost dodávek elektrické energie a vody. Varování před vysokými teplotami byla vydána celkem pro 23 evropských států, přičemž nejvyšší stupeň nebezpečí platí kromě Francie a Španělska také v Německu, Švýcarsku a Lucembursku.
Za tímto počasím stojí fenomén takzvaného tepelného dómu, což je rozsáhlá tlaková výše, která nad kontinentem uzamyká horký vzduch. Klimatologové zdůrazňují, že tyto situace zintenzivňuje lidská činnost spojená se spalováním fosilních paliv, což pohání růst průměrných teplot. Naopak rodící se jev El Niño v Tichém oceánu má na nynější evropskou situaci zatím jen zanedbatelný vliv, byť v budoucnu může horka ještě znásobit.
Nadprůměrně rychlé oteplování Evropy je způsobeno i tím, že její severní část zasahuje do Arktidy, kde ubývající sníh a led odkrývají tmavší plochy absorbující více solární energie. K růstu teplot paradoxně přispívají také přísnější ekologické normy, které vyčistily ovzduší od aerosolů, jež dříve část slunečního záření odrážely zpět do kosmu.
Změny v proudění vzduchu navíc vedou k tomu, že se tyto tepelné dómy nad Evropou usazují častěji a zůstávají zde po delší dobu. Aktuální vývoj sice odpovídá dlouhodobým vědeckým modelům, nicméně intenzita a časný červnový nástup vln veder odbornou veřejnost překvapil. Evropské obyvatelstvo je vůči horku zranitelné také proto, že funkční klimatizací disponuje pouze přibližně pětina zdejších domácností.
Domy v severnějších oblastech kontinentu byly historicky konstruovány tak, aby akumulovaly teplo, takže pokud teploty neklesnou ani v noci, lidský organismus se nedokáže ochladit a dochází k úpalům či celkovému vyčerpání. Podle meteorologických výhledů budou nadprůměrné teploty panovat i během následujících tří měsíců a lidstvo se musí vyrovnat s tím, že stabilní klima, na němž stojí stávající infrastruktura, se rapidně mění.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
