Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Místní infrastruktura však na takto vysoké teploty není uzpůsobena, což se projevuje deformacemi železničních kolejí i poškozováním elektrického vedení. Tisíce obyvatel navíc přicházejí o život ve svých domovech, které se kvůli chybějícímu chlazení chovají jako pasti na teplo. Tyto extrémy nastaly již podruhé během pouhých dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou být pokořena ještě před koncem června.
Hlavním ohniskem těchto veder je v současnosti Francie, kde hned několik měst zaznamenalo své historicky nejvyšší denní teploty. Země má za sebou také nejteplejší noc od počátku měření v roce 1947, kdy průměrná noční teplota dosáhla 21,6 stupně Celsia.
Vedra si na francouzském území již vyžádala řadu obětí, přičemž od 18. června tam v souvislosti s horkým počasím utonulo na 40 osob. Nedaleko Bordeaux zemřeli kvůli vysokým teplotám tři starší lidé a na jihu země byla v rozpáleném automobilu nalezena dvě bezvládná batolata. Extrémní situace panuje také v jižním Španělsku, kde v obci Andújar rtuť teploměru vyšplhala nad 45 stupňů Celsia.
Velká Británie se peče v teplotách dosahujících 38 stupňů Celsia, kvůli čemuž tamní meteorologický úřad vyhlásil výjimečnou červenou výstrahu signalizující ohrožení lidských životů. Stovky britských škol z tohoto důvodu ruší nebo výrazně omezují výuku a úřady vyzývají občany, aby železniční dopravu využívali pouze v naprosto nezbytných případech.
Očekává se, že stávající červnový rekord, který činí 35,6 stupně Celsia, bude překonán možná o více než 3 stupně Celsia. Vedra ohrožují rovněž plynulost dodávek elektrické energie a vody. Varování před vysokými teplotami byla vydána celkem pro 23 evropských států, přičemž nejvyšší stupeň nebezpečí platí kromě Francie a Španělska také v Německu, Švýcarsku a Lucembursku.
Za tímto počasím stojí fenomén takzvaného tepelného dómu, což je rozsáhlá tlaková výše, která nad kontinentem uzamyká horký vzduch. Klimatologové zdůrazňují, že tyto situace zintenzivňuje lidská činnost spojená se spalováním fosilních paliv, což pohání růst průměrných teplot. Naopak rodící se jev El Niño v Tichém oceánu má na nynější evropskou situaci zatím jen zanedbatelný vliv, byť v budoucnu může horka ještě znásobit.
Nadprůměrně rychlé oteplování Evropy je způsobeno i tím, že její severní část zasahuje do Arktidy, kde ubývající sníh a led odkrývají tmavší plochy absorbující více solární energie. K růstu teplot paradoxně přispívají také přísnější ekologické normy, které vyčistily ovzduší od aerosolů, jež dříve část slunečního záření odrážely zpět do kosmu.
Změny v proudění vzduchu navíc vedou k tomu, že se tyto tepelné dómy nad Evropou usazují častěji a zůstávají zde po delší dobu. Aktuální vývoj sice odpovídá dlouhodobým vědeckým modelům, nicméně intenzita a časný červnový nástup vln veder odbornou veřejnost překvapil. Evropské obyvatelstvo je vůči horku zranitelné také proto, že funkční klimatizací disponuje pouze přibližně pětina zdejších domácností.
Domy v severnějších oblastech kontinentu byly historicky konstruovány tak, aby akumulovaly teplo, takže pokud teploty neklesnou ani v noci, lidský organismus se nedokáže ochladit a dochází k úpalům či celkovému vyčerpání. Podle meteorologických výhledů budou nadprůměrné teploty panovat i během následujících tří měsíců a lidstvo se musí vyrovnat s tím, že stabilní klima, na němž stojí stávající infrastruktura, se rapidně mění.
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které dnes vstoupilo v platnost, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
