Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Místní infrastruktura však na takto vysoké teploty není uzpůsobena, což se projevuje deformacemi železničních kolejí i poškozováním elektrického vedení. Tisíce obyvatel navíc přicházejí o život ve svých domovech, které se kvůli chybějícímu chlazení chovají jako pasti na teplo. Tyto extrémy nastaly již podruhé během pouhých dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou být pokořena ještě před koncem června.
Hlavním ohniskem těchto veder je v současnosti Francie, kde hned několik měst zaznamenalo své historicky nejvyšší denní teploty. Země má za sebou také nejteplejší noc od počátku měření v roce 1947, kdy průměrná noční teplota dosáhla 21,6 stupně Celsia.
Vedra si na francouzském území již vyžádala řadu obětí, přičemž od 18. června tam v souvislosti s horkým počasím utonulo na 40 osob. Nedaleko Bordeaux zemřeli kvůli vysokým teplotám tři starší lidé a na jihu země byla v rozpáleném automobilu nalezena dvě bezvládná batolata. Extrémní situace panuje také v jižním Španělsku, kde v obci Andújar rtuť teploměru vyšplhala nad 45 stupňů Celsia.
Velká Británie se peče v teplotách dosahujících 38 stupňů Celsia, kvůli čemuž tamní meteorologický úřad vyhlásil výjimečnou červenou výstrahu signalizující ohrožení lidských životů. Stovky britských škol z tohoto důvodu ruší nebo výrazně omezují výuku a úřady vyzývají občany, aby železniční dopravu využívali pouze v naprosto nezbytných případech.
Očekává se, že stávající červnový rekord, který činí 35,6 stupně Celsia, bude překonán možná o více než 3 stupně Celsia. Vedra ohrožují rovněž plynulost dodávek elektrické energie a vody. Varování před vysokými teplotami byla vydána celkem pro 23 evropských států, přičemž nejvyšší stupeň nebezpečí platí kromě Francie a Španělska také v Německu, Švýcarsku a Lucembursku.
Za tímto počasím stojí fenomén takzvaného tepelného dómu, což je rozsáhlá tlaková výše, která nad kontinentem uzamyká horký vzduch. Klimatologové zdůrazňují, že tyto situace zintenzivňuje lidská činnost spojená se spalováním fosilních paliv, což pohání růst průměrných teplot. Naopak rodící se jev El Niño v Tichém oceánu má na nynější evropskou situaci zatím jen zanedbatelný vliv, byť v budoucnu může horka ještě znásobit.
Nadprůměrně rychlé oteplování Evropy je způsobeno i tím, že její severní část zasahuje do Arktidy, kde ubývající sníh a led odkrývají tmavší plochy absorbující více solární energie. K růstu teplot paradoxně přispívají také přísnější ekologické normy, které vyčistily ovzduší od aerosolů, jež dříve část slunečního záření odrážely zpět do kosmu.
Změny v proudění vzduchu navíc vedou k tomu, že se tyto tepelné dómy nad Evropou usazují častěji a zůstávají zde po delší dobu. Aktuální vývoj sice odpovídá dlouhodobým vědeckým modelům, nicméně intenzita a časný červnový nástup vln veder odbornou veřejnost překvapil. Evropské obyvatelstvo je vůči horku zranitelné také proto, že funkční klimatizací disponuje pouze přibližně pětina zdejších domácností.
Domy v severnějších oblastech kontinentu byly historicky konstruovány tak, aby akumulovaly teplo, takže pokud teploty neklesnou ani v noci, lidský organismus se nedokáže ochladit a dochází k úpalům či celkovému vyčerpání. Podle meteorologických výhledů budou nadprůměrné teploty panovat i během následujících tří měsíců a lidstvo se musí vyrovnat s tím, že stabilní klima, na němž stojí stávající infrastruktura, se rapidně mění.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
