Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte popsal NATO 3.0 jako přechod od pouhého sdílení zátěže k jejímu skutečnému přesunu na evropská ramena. Podle jeho vyjádření se aliance stává evropštější právě proto, aby si udržela svůj transatlantický charakter. Součástí probíhající revize je dotazník, který americké ministerstvo obrany zaslalo jednotlivým spojeneckým zemím. Otázky se vedle obranných výdajů a vojenských kapacit zaměřují také na podporu zahraničněpolitických priorit Washingtonu nebo přístup k základnám.
Snaha přimět Evropu k převzetí většího dílu odpovědnosti za vlastní bezpečnost navazuje na historické precedenty z doby prezidenta Dwighta Eisenhowera. Eisenhower sice počítal s tím, že evropské jednotky vytvoří první linii obrany, odsun amerických sil však opakovaně odkládal z obav z narušení odstrašujícího účinku. V současnosti evropské státy zvyšují výdaje na obranu a přebírají rozsáhlejší úkoly na východním křídle aliance. Příkladem tohoto trendu je rozmístění německé brigády v Litvě nebo vůdčí role Francie v nadnárodním uskupení v Rumunsku.
Finanční prostředky vyčleněné na obranu se však nepřetaví v připravené jednotky, protivzdušné systémy či zásoby munice ze dne na den. Zásadním rizikem celého přechodu je možnost, že stažení amerických sil proběhne rychleji, než evropské armády dokážou chybějící kapacity nahradit. Případná špatná koordinace či nevhodný signál by mohly vytvořit dočasné okno zranitelnosti, které by Rusko mohlo využít. Moskva v současnosti stupňuje nepřátelské aktivity pod prahem otevřeného konvenčního konfliktu a testuje odhodlání aliance.
Podle odborníků webu National Interest není hlavním měřítkem úspěchu revize samotný počet stažených amerických vojáků, ale struktura zbývajících kapacit. Klíčové je zejména to, zda omezení zasáhne protivzdušnou obranu, zpravodajské služby, velení nebo logistickou infrastrukturu. Velitel amerických sil v Evropě a nejvyšší spolkový velitel aliance Alexus Grynkewich uvedl, že USA budou i nadále poskytovat kritické, byť omezenější schopnosti. Rozhodnutí o zachování amerických rotačních sil v Pobaltí zároveň ukazuje, že redukce nebude znamenat plošný odchod ze všech oblastí.
Dlouhodobá přítomnost amerických jednotek v Evropě vytváří úzkou vazbu mezi armádami skrze společné plánování a cvičení. S posunem pozornosti Washingtonu k Tichému oceánu a rozvojem moderních technologií však hrozí operativní vzdálení obou břehů Atlantiku. Nástup umělé inteligence, autonomních systémů a rozptýlených operací vyžaduje hlubokou doktrinální a koncepční provázanost. Pokud by se tyto architektury vyvíjely odděleně, mohla by být operační součinnost amerických a evropských sil výrazně oslabena.
Konvenční obrana Evropy je úzce propojena s americkým systémem jaderného odstrašení. Bývalá představitelka amerického ministerstva obrany Celeste Wallanderová v této souvislosti zdůraznila, že jaderné záruky nemohou plně nahradit fyzickou přítomnost amerických vojsk. Přítomnost jednotek USA přímým způsobem propojovala Washington s obranou evropského území od prvních okamžiků případného střetu. Vznik mezery mezi evropskou konvenční obranou a americkou jadernou garancí by pro protivníka představoval prostor k provokacím.
Evropa zároveň slouží jako klíčová platforma pro projekci americké vojenské síly do dalších částí světa. Americká základnová a logistická síť na evropském území podporuje operace směřující do Středomoří, Afriky nebo na Blízký východ. Využitelnost evropských zařízení se jasně projevila například během nedávného konfliktu s Íránem. Zdroje alokované v Evropě tak nelze vnímat jako výhradně určené pro tento region, neboť plní globální úlohu.
Úspěch nového modelu NATO 3.0 závisí na funkční rovnováze mezi evropskou bojovou silou, pokračujícím zapojením USA a jaderným odstrašením. Autorka analýzy Tsiporah Friedová z Hudsonova institutu upozorňuje, že Evropa se musí stát konvenčním páteřním prvkem své vlastní obrany. Výsledná americká přítomnost může být menší, pružnější a více zaměřená na klíčové podpůrné kapacity. Hlavním kritériem pro hodnocení celé transformace zůstává schopnost aliance spolehlivě odstrašit případnou agresi.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
