Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte popsal NATO 3.0 jako přechod od pouhého sdílení zátěže k jejímu skutečnému přesunu na evropská ramena. Podle jeho vyjádření se aliance stává evropštější právě proto, aby si udržela svůj transatlantický charakter. Součástí probíhající revize je dotazník, který americké ministerstvo obrany zaslalo jednotlivým spojeneckým zemím. Otázky se vedle obranných výdajů a vojenských kapacit zaměřují také na podporu zahraničněpolitických priorit Washingtonu nebo přístup k základnám.
Snaha přimět Evropu k převzetí většího dílu odpovědnosti za vlastní bezpečnost navazuje na historické precedenty z doby prezidenta Dwighta Eisenhowera. Eisenhower sice počítal s tím, že evropské jednotky vytvoří první linii obrany, odsun amerických sil však opakovaně odkládal z obav z narušení odstrašujícího účinku. V současnosti evropské státy zvyšují výdaje na obranu a přebírají rozsáhlejší úkoly na východním křídle aliance. Příkladem tohoto trendu je rozmístění německé brigády v Litvě nebo vůdčí role Francie v nadnárodním uskupení v Rumunsku.
Finanční prostředky vyčleněné na obranu se však nepřetaví v připravené jednotky, protivzdušné systémy či zásoby munice ze dne na den. Zásadním rizikem celého přechodu je možnost, že stažení amerických sil proběhne rychleji, než evropské armády dokážou chybějící kapacity nahradit. Případná špatná koordinace či nevhodný signál by mohly vytvořit dočasné okno zranitelnosti, které by Rusko mohlo využít. Moskva v současnosti stupňuje nepřátelské aktivity pod prahem otevřeného konvenčního konfliktu a testuje odhodlání aliance.
Podle odborníků webu National Interest není hlavním měřítkem úspěchu revize samotný počet stažených amerických vojáků, ale struktura zbývajících kapacit. Klíčové je zejména to, zda omezení zasáhne protivzdušnou obranu, zpravodajské služby, velení nebo logistickou infrastrukturu. Velitel amerických sil v Evropě a nejvyšší spolkový velitel aliance Alexus Grynkewich uvedl, že USA budou i nadále poskytovat kritické, byť omezenější schopnosti. Rozhodnutí o zachování amerických rotačních sil v Pobaltí zároveň ukazuje, že redukce nebude znamenat plošný odchod ze všech oblastí.
Dlouhodobá přítomnost amerických jednotek v Evropě vytváří úzkou vazbu mezi armádami skrze společné plánování a cvičení. S posunem pozornosti Washingtonu k Tichému oceánu a rozvojem moderních technologií však hrozí operativní vzdálení obou břehů Atlantiku. Nástup umělé inteligence, autonomních systémů a rozptýlených operací vyžaduje hlubokou doktrinální a koncepční provázanost. Pokud by se tyto architektury vyvíjely odděleně, mohla by být operační součinnost amerických a evropských sil výrazně oslabena.
Konvenční obrana Evropy je úzce propojena s americkým systémem jaderného odstrašení. Bývalá představitelka amerického ministerstva obrany Celeste Wallanderová v této souvislosti zdůraznila, že jaderné záruky nemohou plně nahradit fyzickou přítomnost amerických vojsk. Přítomnost jednotek USA přímým způsobem propojovala Washington s obranou evropského území od prvních okamžiků případného střetu. Vznik mezery mezi evropskou konvenční obranou a americkou jadernou garancí by pro protivníka představoval prostor k provokacím.
Evropa zároveň slouží jako klíčová platforma pro projekci americké vojenské síly do dalších částí světa. Americká základnová a logistická síť na evropském území podporuje operace směřující do Středomoří, Afriky nebo na Blízký východ. Využitelnost evropských zařízení se jasně projevila například během nedávného konfliktu s Íránem. Zdroje alokované v Evropě tak nelze vnímat jako výhradně určené pro tento region, neboť plní globální úlohu.
Úspěch nového modelu NATO 3.0 závisí na funkční rovnováze mezi evropskou bojovou silou, pokračujícím zapojením USA a jaderným odstrašením. Autorka analýzy Tsiporah Friedová z Hudsonova institutu upozorňuje, že Evropa se musí stát konvenčním páteřním prvkem své vlastní obrany. Výsledná americká přítomnost může být menší, pružnější a více zaměřená na klíčové podpůrné kapacity. Hlavním kritériem pro hodnocení celé transformace zůstává schopnost aliance spolehlivě odstrašit případnou agresi.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.