Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Když se v roce 2015 více než 190 zemí připojilo k Pařížské dohodě, hlavním cílem bylo omezit oteplení na hranici 1,5 °C. Naděje na splnění této ambice se však od té doby výrazně zmenšila. Přesto se podařilo dosáhnout jednoho klíčového posunu: zabránit nejhoršímu vývoji, ve kterém by bez kontroly pokračovalo spalování uhlí a prudce rostly emise skleníkových plynů.
Za tímto zlepšením stojí především rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, technologické inovace, rostoucí efektivita využívání energie a tlak veřejnosti na změnu. Ještě před několika lety by výhled na oteplení o 2,7 °C působil optimisticky – dnes se jeví jako reálný výsledek současného vývoje.
To ale neznamená, že svět je v bezpečí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V jeho průběhu čelily mnohé země rozsáhlým záplavám, extrémním vlnám horka i ničivým cyklónům. Dopady změny klimatu jsou už nyní patrné: ohrožují lidské zdraví, potravinovou bezpečnost, infrastrukturu i politickou stabilitu.
Klíčovým faktorem zůstávají globální emise oxidu uhličitého – nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Jejich hlavními zdroji jsou stále spalování uhlí, ropy a zemního plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynové infrastruktury. Ačkoli se tempo růstu emisí zpomaluje, k jejich skutečnému a dostatečně rychlému poklesu zatím nedochází.
Vědci v minulosti definovali čtyři scénáře budoucího vývoje – od extrémně optimistického (RCP 2.6), kde emise rychle klesají a oteplení zůstává pod 2 °C, po katastrofický (RCP 8.5), který počítá s pokračujícím růstem emisí. Současná trajektorie vývoje klimatu leží mezi scénáři RCP 2.6 a 4.5, což odpovídá právě očekávanému oteplení o 2,7 °C.
Vědecký tým v australském Sydney nedávno zveřejnil model One Earth Climate Model, který počítá s emisním rozpočtem jen 450 gigatun CO₂ pro dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je třeba do roku 2050 zcela přejít na čisté zdroje energie, ukončit spalování fosilních paliv a zastavit odlesňování. I při naplnění tohoto scénáře zůstává šance na udržení oteplení pod 1,5 °C jen o něco vyšší než 50 %.
Hlavní odpovědnost leží na třech klíčových hráčích – Spojených státech, Evropské unii a Číně. Ačkoliv tyto oblasti dohromady tvoří jen 28 % světové populace, jejich historický podíl na emisích dosahuje 56 %. Čína, která v současnosti produkuje asi 31 % emisí souvisejících s energií, nedávno poprvé zaznamenala pokles emisí, a to díky rekordním investicím do solární energie, elektromobilů a bateriových systémů.
V roce 2023 poklesly emise v EU o více než 8 %, zatímco ekonomika rostla. Austrálie snížila své emise téměř o 30 % oproti úrovni z roku 2005. Spojené státy jsou zhruba 20 % pod úrovní z roku 2004. Rok 2024 by se tak mohl stát přelomovým – rokem, kdy globální emise dosáhnou svého vrcholu a poté začnou výrazně klesat.
Navzdory geopolitickému napětí a opožděné akci některých států se svět skutečně vydal jiným směrem. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově dostupnější alternativou, solární panely zažívají nebývalý boom a technologie jako tepelná čerpadla se rychle rozvíjejí.
Otázka, zda je už příliš pozdě, má podle vědců jasnou odpověď: není. Dostupné technologie máme, a navíc jsou levnější než kdykoli předtím. Klíčem je rychlost – čím dříve emise začneme razantně snižovat, tím větší množství katastrof dokážeme odvrátit. Možná se nám nepodaří zůstat pod hranicí 1,5 °C, možná ani pod 2 °C, ale každá desetina stupně navíc zvyšuje rizika. A každá desetina, o kterou oteplení udržíme níže, znamená lepší šanci na důstojný život pro budoucí generace.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.