Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Když se v roce 2015 více než 190 zemí připojilo k Pařížské dohodě, hlavním cílem bylo omezit oteplení na hranici 1,5 °C. Naděje na splnění této ambice se však od té doby výrazně zmenšila. Přesto se podařilo dosáhnout jednoho klíčového posunu: zabránit nejhoršímu vývoji, ve kterém by bez kontroly pokračovalo spalování uhlí a prudce rostly emise skleníkových plynů.
Za tímto zlepšením stojí především rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, technologické inovace, rostoucí efektivita využívání energie a tlak veřejnosti na změnu. Ještě před několika lety by výhled na oteplení o 2,7 °C působil optimisticky – dnes se jeví jako reálný výsledek současného vývoje.
To ale neznamená, že svět je v bezpečí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V jeho průběhu čelily mnohé země rozsáhlým záplavám, extrémním vlnám horka i ničivým cyklónům. Dopady změny klimatu jsou už nyní patrné: ohrožují lidské zdraví, potravinovou bezpečnost, infrastrukturu i politickou stabilitu.
Klíčovým faktorem zůstávají globální emise oxidu uhličitého – nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Jejich hlavními zdroji jsou stále spalování uhlí, ropy a zemního plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynové infrastruktury. Ačkoli se tempo růstu emisí zpomaluje, k jejich skutečnému a dostatečně rychlému poklesu zatím nedochází.
Vědci v minulosti definovali čtyři scénáře budoucího vývoje – od extrémně optimistického (RCP 2.6), kde emise rychle klesají a oteplení zůstává pod 2 °C, po katastrofický (RCP 8.5), který počítá s pokračujícím růstem emisí. Současná trajektorie vývoje klimatu leží mezi scénáři RCP 2.6 a 4.5, což odpovídá právě očekávanému oteplení o 2,7 °C.
Vědecký tým v australském Sydney nedávno zveřejnil model One Earth Climate Model, který počítá s emisním rozpočtem jen 450 gigatun CO₂ pro dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je třeba do roku 2050 zcela přejít na čisté zdroje energie, ukončit spalování fosilních paliv a zastavit odlesňování. I při naplnění tohoto scénáře zůstává šance na udržení oteplení pod 1,5 °C jen o něco vyšší než 50 %.
Hlavní odpovědnost leží na třech klíčových hráčích – Spojených státech, Evropské unii a Číně. Ačkoliv tyto oblasti dohromady tvoří jen 28 % světové populace, jejich historický podíl na emisích dosahuje 56 %. Čína, která v současnosti produkuje asi 31 % emisí souvisejících s energií, nedávno poprvé zaznamenala pokles emisí, a to díky rekordním investicím do solární energie, elektromobilů a bateriových systémů.
V roce 2023 poklesly emise v EU o více než 8 %, zatímco ekonomika rostla. Austrálie snížila své emise téměř o 30 % oproti úrovni z roku 2005. Spojené státy jsou zhruba 20 % pod úrovní z roku 2004. Rok 2024 by se tak mohl stát přelomovým – rokem, kdy globální emise dosáhnou svého vrcholu a poté začnou výrazně klesat.
Navzdory geopolitickému napětí a opožděné akci některých států se svět skutečně vydal jiným směrem. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově dostupnější alternativou, solární panely zažívají nebývalý boom a technologie jako tepelná čerpadla se rychle rozvíjejí.
Otázka, zda je už příliš pozdě, má podle vědců jasnou odpověď: není. Dostupné technologie máme, a navíc jsou levnější než kdykoli předtím. Klíčem je rychlost – čím dříve emise začneme razantně snižovat, tím větší množství katastrof dokážeme odvrátit. Možná se nám nepodaří zůstat pod hranicí 1,5 °C, možná ani pod 2 °C, ale každá desetina stupně navíc zvyšuje rizika. A každá desetina, o kterou oteplení udržíme níže, znamená lepší šanci na důstojný život pro budoucí generace.
Evropská komise jako výkonný orgán Evropské unie navrhuje zmrazit dohodu o volném obchodu s Izraelem a uvalit sankce na dva ministry. Tyto kroky mají být reakcí na humanitární krizi v Gaze. Opatření představila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar návrhy označil za "morálně a politicky zkreslené" a doufá, že nebudou přijaty.
Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
Americký prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová jsou na historické druhé státní návštěvě ve Spojeném království. Král Karel III. a královna Camilla je přivítali na hradě Windsor. Jejich příjezd doprovázel průvod kočárů a čestná stráž, která se uskutečnila na jejich počest.
Ve exkluzivním rozhovoru pro stanici Sky News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volá po jasném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se týká sankčního balíčku pro Rusko a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jež by měly ukončit válku. V prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj řekl, že jediným způsobem, jak zastavit boje, je nejprve zavést pevné bezpečnostní záruky. Ty mohou přijít jen tehdy, pokud bude Trump odvážný.
Léto s extrémním počasím způsobilo v Evropě krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. To odpovídá 0,26 % celkového ekonomického výkonu EU za rok 2024. Odborníci očekávají, že do roku 2029 se tyto náklady zvýší na 126 miliard eur.
Hlavní podezřelý v případu zmizení Madeleine McCannové, Christian Brückner, byl propuštěn z německého vězení, kde si odpykával trest za nesouvisející trestný čin. Brückner byl převezen v černém autě se svým právníkem a policejním doprovodem. U vchodu do věznice Sehnde nedaleko Hannoveru čekaly na propuštění vozidla média. Brückner sice nebyl ve voze vidět, ale policie potvrdila, že věznici opustil. .
Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Donald Trump čelil protestům, které na něj křičely "Svobodu pro DC! Svobodu pro Palestinu! Trump je Hitler naší doby!". K protestu došlo ve washingtonské restauraci, kde prezident večeřel. Záběry zveřejněné online ukazují, že se prezident k protestujícím přiblížil, usmíval se a pokyvoval hlavou, aniž by cokoli řekl. Následně ale vyzval, aby byl prostor vyklizen.
Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
Donald Trump přiletěl do Spojeného království na svou druhou státní návštěvu. Prezident USA a první dáma Melania Trumpová přistáli v úterý večer na londýnském letišti Stansted. Během následujících dvou dnů je čeká bohatý program. Setkají se s králem Charlesem, čekají je vojenské přehlídky a možné přelety letounů Red Arrows spolu s britskými a americkými stíhačkami F-35.
