Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Když se v roce 2015 více než 190 zemí připojilo k Pařížské dohodě, hlavním cílem bylo omezit oteplení na hranici 1,5 °C. Naděje na splnění této ambice se však od té doby výrazně zmenšila. Přesto se podařilo dosáhnout jednoho klíčového posunu: zabránit nejhoršímu vývoji, ve kterém by bez kontroly pokračovalo spalování uhlí a prudce rostly emise skleníkových plynů.
Za tímto zlepšením stojí především rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, technologické inovace, rostoucí efektivita využívání energie a tlak veřejnosti na změnu. Ještě před několika lety by výhled na oteplení o 2,7 °C působil optimisticky – dnes se jeví jako reálný výsledek současného vývoje.
To ale neznamená, že svět je v bezpečí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V jeho průběhu čelily mnohé země rozsáhlým záplavám, extrémním vlnám horka i ničivým cyklónům. Dopady změny klimatu jsou už nyní patrné: ohrožují lidské zdraví, potravinovou bezpečnost, infrastrukturu i politickou stabilitu.
Klíčovým faktorem zůstávají globální emise oxidu uhličitého – nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Jejich hlavními zdroji jsou stále spalování uhlí, ropy a zemního plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynové infrastruktury. Ačkoli se tempo růstu emisí zpomaluje, k jejich skutečnému a dostatečně rychlému poklesu zatím nedochází.
Vědci v minulosti definovali čtyři scénáře budoucího vývoje – od extrémně optimistického (RCP 2.6), kde emise rychle klesají a oteplení zůstává pod 2 °C, po katastrofický (RCP 8.5), který počítá s pokračujícím růstem emisí. Současná trajektorie vývoje klimatu leží mezi scénáři RCP 2.6 a 4.5, což odpovídá právě očekávanému oteplení o 2,7 °C.
Vědecký tým v australském Sydney nedávno zveřejnil model One Earth Climate Model, který počítá s emisním rozpočtem jen 450 gigatun CO₂ pro dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je třeba do roku 2050 zcela přejít na čisté zdroje energie, ukončit spalování fosilních paliv a zastavit odlesňování. I při naplnění tohoto scénáře zůstává šance na udržení oteplení pod 1,5 °C jen o něco vyšší než 50 %.
Hlavní odpovědnost leží na třech klíčových hráčích – Spojených státech, Evropské unii a Číně. Ačkoliv tyto oblasti dohromady tvoří jen 28 % světové populace, jejich historický podíl na emisích dosahuje 56 %. Čína, která v současnosti produkuje asi 31 % emisí souvisejících s energií, nedávno poprvé zaznamenala pokles emisí, a to díky rekordním investicím do solární energie, elektromobilů a bateriových systémů.
V roce 2023 poklesly emise v EU o více než 8 %, zatímco ekonomika rostla. Austrálie snížila své emise téměř o 30 % oproti úrovni z roku 2005. Spojené státy jsou zhruba 20 % pod úrovní z roku 2004. Rok 2024 by se tak mohl stát přelomovým – rokem, kdy globální emise dosáhnou svého vrcholu a poté začnou výrazně klesat.
Navzdory geopolitickému napětí a opožděné akci některých států se svět skutečně vydal jiným směrem. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově dostupnější alternativou, solární panely zažívají nebývalý boom a technologie jako tepelná čerpadla se rychle rozvíjejí.
Otázka, zda je už příliš pozdě, má podle vědců jasnou odpověď: není. Dostupné technologie máme, a navíc jsou levnější než kdykoli předtím. Klíčem je rychlost – čím dříve emise začneme razantně snižovat, tím větší množství katastrof dokážeme odvrátit. Možná se nám nepodaří zůstat pod hranicí 1,5 °C, možná ani pod 2 °C, ale každá desetina stupně navíc zvyšuje rizika. A každá desetina, o kterou oteplení udržíme níže, znamená lepší šanci na důstojný život pro budoucí generace.
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
