Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hrozí až 80% pravděpodobnost, že v příštích pěti letech bude zaznamenán nový roční teplotní rekord. Takové oteplení by výrazně zvýšilo riziko extrémního sucha, povodní a lesních požárů po celém světě.
Poprvé v historii dat rovněž existuje malá, ale znepokojivá pravděpodobnost, že do roku 2030 nastane rok, kdy bude průměrná globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře – což vědci považují za šokující zjištění.
Zpráva přichází po deseti nejteplejších letech v historii měření a představuje nejnovější střednědobou globální klimatickou aktualizaci. Dokument zdůrazňuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, národní ekonomiky a přírodní prostředí, pokud se svět rychle neodkloní od spalování ropy, uhlí, plynu a dřeva.
Autoři zprávy uvádějí 70% pravděpodobnost, že průměrné oteplení v období 2025–2029 překročí hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. To by znamenalo, že svět se nebezpečně přibližuje k prolomení ambiciózního cíle Pařížské klimatické dohody, která se ovšem opírá o dvacetiletý průměr.
Zatímco v roce 2020 byla pravděpodobnost překročení 1,5 °C v některém z následujících pěti let odhadována na 40 %, aktuální prognóza ji zvyšuje na 86 %. Právě rok 2024 poprvé tuto hranici překonal na roční úrovni – což bylo dříve považováno za nepravděpodobné.
Nejnovější modelová simulace, založená na datech z 220 výpočetních běhů 15 různých výzkumných institucí, včetně britského Met Office, Barcelonského superpočítačového centra, Kanadského centra pro klimatické modelování a německé meteorologické služby, navíc poprvé připouští možnost, že už před rokem 2030 může nastat rok s oteplením o 2 °C. Tato pravděpodobnost je zatím jen 1 %, ale ještě nedávno byla nulová.
„Je šokující, že 2 °C jsou už dnes vůbec představitelné,“ uvedl Adam Scaife z britského Met Office. „Zatím je to jen 1 %, ale s pokračujícím oteplováním se tato pravděpodobnost bude zvyšovat.“
Dopady klimatických změn přitom nezasáhnou všechny regiony stejně. Například zimy v Arktidě se mají oteplovat 3,5krát rychleji než globální průměr – částečně kvůli tomu, že tající mořský led už neodráží sluneční záření zpět do vesmíru. V Amazonii se očekávají častější sucha, zatímco jižní Asie, oblast Sahelu a severní Evropa – včetně Velké Británie – zažijí více dešťů.
Vedoucí zprávy Leon Hermanson z Met Office zároveň upozorňuje, že rok 2025 se velmi pravděpodobně zařadí mezi tři nejteplejší roky v historii měření. Chris Hewitt, ředitel klimatických služeb WMO, varuje před „znepokojivým obrazem“ budoucnosti, pokud jde o vlny veder a dopady na lidské zdraví. Zároveň však zdůrazňuje, že stále není pozdě změnit kurz.
„Musíme jednat,“ vyzval Hewitt. „Hranice 1,5 °C není nevyhnutelná.“
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.