Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hrozí až 80% pravděpodobnost, že v příštích pěti letech bude zaznamenán nový roční teplotní rekord. Takové oteplení by výrazně zvýšilo riziko extrémního sucha, povodní a lesních požárů po celém světě.
Poprvé v historii dat rovněž existuje malá, ale znepokojivá pravděpodobnost, že do roku 2030 nastane rok, kdy bude průměrná globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře – což vědci považují za šokující zjištění.
Zpráva přichází po deseti nejteplejších letech v historii měření a představuje nejnovější střednědobou globální klimatickou aktualizaci. Dokument zdůrazňuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, národní ekonomiky a přírodní prostředí, pokud se svět rychle neodkloní od spalování ropy, uhlí, plynu a dřeva.
Autoři zprávy uvádějí 70% pravděpodobnost, že průměrné oteplení v období 2025–2029 překročí hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. To by znamenalo, že svět se nebezpečně přibližuje k prolomení ambiciózního cíle Pařížské klimatické dohody, která se ovšem opírá o dvacetiletý průměr.
Zatímco v roce 2020 byla pravděpodobnost překročení 1,5 °C v některém z následujících pěti let odhadována na 40 %, aktuální prognóza ji zvyšuje na 86 %. Právě rok 2024 poprvé tuto hranici překonal na roční úrovni – což bylo dříve považováno za nepravděpodobné.
Nejnovější modelová simulace, založená na datech z 220 výpočetních běhů 15 různých výzkumných institucí, včetně britského Met Office, Barcelonského superpočítačového centra, Kanadského centra pro klimatické modelování a německé meteorologické služby, navíc poprvé připouští možnost, že už před rokem 2030 může nastat rok s oteplením o 2 °C. Tato pravděpodobnost je zatím jen 1 %, ale ještě nedávno byla nulová.
„Je šokující, že 2 °C jsou už dnes vůbec představitelné,“ uvedl Adam Scaife z britského Met Office. „Zatím je to jen 1 %, ale s pokračujícím oteplováním se tato pravděpodobnost bude zvyšovat.“
Dopady klimatických změn přitom nezasáhnou všechny regiony stejně. Například zimy v Arktidě se mají oteplovat 3,5krát rychleji než globální průměr – částečně kvůli tomu, že tající mořský led už neodráží sluneční záření zpět do vesmíru. V Amazonii se očekávají častější sucha, zatímco jižní Asie, oblast Sahelu a severní Evropa – včetně Velké Británie – zažijí více dešťů.
Vedoucí zprávy Leon Hermanson z Met Office zároveň upozorňuje, že rok 2025 se velmi pravděpodobně zařadí mezi tři nejteplejší roky v historii měření. Chris Hewitt, ředitel klimatických služeb WMO, varuje před „znepokojivým obrazem“ budoucnosti, pokud jde o vlny veder a dopady na lidské zdraví. Zároveň však zdůrazňuje, že stále není pozdě změnit kurz.
„Musíme jednat,“ vyzval Hewitt. „Hranice 1,5 °C není nevyhnutelná.“
Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Federální odvolací soud dočasně pozastavil středeční verdikt Obchodního soudu Spojených států, který zrušil cla prezidenta Donalda Trumpa. Tím prezident znovu získal pravomoc zavádět cla, jak oznámil začátkem roku na základě mimořádných pravomocí. Obě strany nyní musí předložit soudu písemné vyjádření – termíny jsou stanoveny na začátek června.
Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Více než dva miliony uniklých dokumentů odhalily rozsah a tempo, jakým Vladimir Putin modernizuje ruskou jadernou infrastrukturu. Dokumenty zveřejněné nezávislým dánským médiem Danwatch přinášejí nebývalý pohled na síť raketových sil rozmístěných v jižním Rusku podél pohoří Ural.