Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hrozí až 80% pravděpodobnost, že v příštích pěti letech bude zaznamenán nový roční teplotní rekord. Takové oteplení by výrazně zvýšilo riziko extrémního sucha, povodní a lesních požárů po celém světě.
Poprvé v historii dat rovněž existuje malá, ale znepokojivá pravděpodobnost, že do roku 2030 nastane rok, kdy bude průměrná globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře – což vědci považují za šokující zjištění.
Zpráva přichází po deseti nejteplejších letech v historii měření a představuje nejnovější střednědobou globální klimatickou aktualizaci. Dokument zdůrazňuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, národní ekonomiky a přírodní prostředí, pokud se svět rychle neodkloní od spalování ropy, uhlí, plynu a dřeva.
Autoři zprávy uvádějí 70% pravděpodobnost, že průměrné oteplení v období 2025–2029 překročí hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. To by znamenalo, že svět se nebezpečně přibližuje k prolomení ambiciózního cíle Pařížské klimatické dohody, která se ovšem opírá o dvacetiletý průměr.
Zatímco v roce 2020 byla pravděpodobnost překročení 1,5 °C v některém z následujících pěti let odhadována na 40 %, aktuální prognóza ji zvyšuje na 86 %. Právě rok 2024 poprvé tuto hranici překonal na roční úrovni – což bylo dříve považováno za nepravděpodobné.
Nejnovější modelová simulace, založená na datech z 220 výpočetních běhů 15 různých výzkumných institucí, včetně britského Met Office, Barcelonského superpočítačového centra, Kanadského centra pro klimatické modelování a německé meteorologické služby, navíc poprvé připouští možnost, že už před rokem 2030 může nastat rok s oteplením o 2 °C. Tato pravděpodobnost je zatím jen 1 %, ale ještě nedávno byla nulová.
„Je šokující, že 2 °C jsou už dnes vůbec představitelné,“ uvedl Adam Scaife z britského Met Office. „Zatím je to jen 1 %, ale s pokračujícím oteplováním se tato pravděpodobnost bude zvyšovat.“
Dopady klimatických změn přitom nezasáhnou všechny regiony stejně. Například zimy v Arktidě se mají oteplovat 3,5krát rychleji než globální průměr – částečně kvůli tomu, že tající mořský led už neodráží sluneční záření zpět do vesmíru. V Amazonii se očekávají častější sucha, zatímco jižní Asie, oblast Sahelu a severní Evropa – včetně Velké Británie – zažijí více dešťů.
Vedoucí zprávy Leon Hermanson z Met Office zároveň upozorňuje, že rok 2025 se velmi pravděpodobně zařadí mezi tři nejteplejší roky v historii měření. Chris Hewitt, ředitel klimatických služeb WMO, varuje před „znepokojivým obrazem“ budoucnosti, pokud jde o vlny veder a dopady na lidské zdraví. Zároveň však zdůrazňuje, že stále není pozdě změnit kurz.
„Musíme jednat,“ vyzval Hewitt. „Hranice 1,5 °C není nevyhnutelná.“
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.