Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hrozí až 80% pravděpodobnost, že v příštích pěti letech bude zaznamenán nový roční teplotní rekord. Takové oteplení by výrazně zvýšilo riziko extrémního sucha, povodní a lesních požárů po celém světě.
Poprvé v historii dat rovněž existuje malá, ale znepokojivá pravděpodobnost, že do roku 2030 nastane rok, kdy bude průměrná globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře – což vědci považují za šokující zjištění.
Zpráva přichází po deseti nejteplejších letech v historii měření a představuje nejnovější střednědobou globální klimatickou aktualizaci. Dokument zdůrazňuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, národní ekonomiky a přírodní prostředí, pokud se svět rychle neodkloní od spalování ropy, uhlí, plynu a dřeva.
Autoři zprávy uvádějí 70% pravděpodobnost, že průměrné oteplení v období 2025–2029 překročí hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. To by znamenalo, že svět se nebezpečně přibližuje k prolomení ambiciózního cíle Pařížské klimatické dohody, která se ovšem opírá o dvacetiletý průměr.
Zatímco v roce 2020 byla pravděpodobnost překročení 1,5 °C v některém z následujících pěti let odhadována na 40 %, aktuální prognóza ji zvyšuje na 86 %. Právě rok 2024 poprvé tuto hranici překonal na roční úrovni – což bylo dříve považováno za nepravděpodobné.
Nejnovější modelová simulace, založená na datech z 220 výpočetních běhů 15 různých výzkumných institucí, včetně britského Met Office, Barcelonského superpočítačového centra, Kanadského centra pro klimatické modelování a německé meteorologické služby, navíc poprvé připouští možnost, že už před rokem 2030 může nastat rok s oteplením o 2 °C. Tato pravděpodobnost je zatím jen 1 %, ale ještě nedávno byla nulová.
„Je šokující, že 2 °C jsou už dnes vůbec představitelné,“ uvedl Adam Scaife z britského Met Office. „Zatím je to jen 1 %, ale s pokračujícím oteplováním se tato pravděpodobnost bude zvyšovat.“
Dopady klimatických změn přitom nezasáhnou všechny regiony stejně. Například zimy v Arktidě se mají oteplovat 3,5krát rychleji než globální průměr – částečně kvůli tomu, že tající mořský led už neodráží sluneční záření zpět do vesmíru. V Amazonii se očekávají častější sucha, zatímco jižní Asie, oblast Sahelu a severní Evropa – včetně Velké Británie – zažijí více dešťů.
Vedoucí zprávy Leon Hermanson z Met Office zároveň upozorňuje, že rok 2025 se velmi pravděpodobně zařadí mezi tři nejteplejší roky v historii měření. Chris Hewitt, ředitel klimatických služeb WMO, varuje před „znepokojivým obrazem“ budoucnosti, pokud jde o vlny veder a dopady na lidské zdraví. Zároveň však zdůrazňuje, že stále není pozdě změnit kurz.
„Musíme jednat,“ vyzval Hewitt. „Hranice 1,5 °C není nevyhnutelná.“
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.