Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) hrozí až 80% pravděpodobnost, že v příštích pěti letech bude zaznamenán nový roční teplotní rekord. Takové oteplení by výrazně zvýšilo riziko extrémního sucha, povodní a lesních požárů po celém světě.
Poprvé v historii dat rovněž existuje malá, ale znepokojivá pravděpodobnost, že do roku 2030 nastane rok, kdy bude průměrná globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře – což vědci považují za šokující zjištění.
Zpráva přichází po deseti nejteplejších letech v historii měření a představuje nejnovější střednědobou globální klimatickou aktualizaci. Dokument zdůrazňuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, národní ekonomiky a přírodní prostředí, pokud se svět rychle neodkloní od spalování ropy, uhlí, plynu a dřeva.
Autoři zprávy uvádějí 70% pravděpodobnost, že průměrné oteplení v období 2025–2029 překročí hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. To by znamenalo, že svět se nebezpečně přibližuje k prolomení ambiciózního cíle Pařížské klimatické dohody, která se ovšem opírá o dvacetiletý průměr.
Zatímco v roce 2020 byla pravděpodobnost překročení 1,5 °C v některém z následujících pěti let odhadována na 40 %, aktuální prognóza ji zvyšuje na 86 %. Právě rok 2024 poprvé tuto hranici překonal na roční úrovni – což bylo dříve považováno za nepravděpodobné.
Nejnovější modelová simulace, založená na datech z 220 výpočetních běhů 15 různých výzkumných institucí, včetně britského Met Office, Barcelonského superpočítačového centra, Kanadského centra pro klimatické modelování a německé meteorologické služby, navíc poprvé připouští možnost, že už před rokem 2030 může nastat rok s oteplením o 2 °C. Tato pravděpodobnost je zatím jen 1 %, ale ještě nedávno byla nulová.
„Je šokující, že 2 °C jsou už dnes vůbec představitelné,“ uvedl Adam Scaife z britského Met Office. „Zatím je to jen 1 %, ale s pokračujícím oteplováním se tato pravděpodobnost bude zvyšovat.“
Dopady klimatických změn přitom nezasáhnou všechny regiony stejně. Například zimy v Arktidě se mají oteplovat 3,5krát rychleji než globální průměr – částečně kvůli tomu, že tající mořský led už neodráží sluneční záření zpět do vesmíru. V Amazonii se očekávají častější sucha, zatímco jižní Asie, oblast Sahelu a severní Evropa – včetně Velké Británie – zažijí více dešťů.
Vedoucí zprávy Leon Hermanson z Met Office zároveň upozorňuje, že rok 2025 se velmi pravděpodobně zařadí mezi tři nejteplejší roky v historii měření. Chris Hewitt, ředitel klimatických služeb WMO, varuje před „znepokojivým obrazem“ budoucnosti, pokud jde o vlny veder a dopady na lidské zdraví. Zároveň však zdůrazňuje, že stále není pozdě změnit kurz.
„Musíme jednat,“ vyzval Hewitt. „Hranice 1,5 °C není nevyhnutelná.“
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.