V Česku už zítra opět udeří bouřky, které mohou být silné a doprovázené přívalovými srážkami. Podle meteorologů, kteří před nimi varovali v nejnovější výstraze, navíc budou jiné než pondělní bouřky. Lišit se budou kvůli střihu větru.
"Ve čtvrtek očekáváme ve východní polovině území ve druhé polovině dne i silné bouřky zejména s přívalovými srážkami kolem 30 mm, v opakovaných bouřkách výjimečně i kolem 50 mm," uvedli meteorologové na sociální síti X. Varovali před rychlým povrchovým odtokem v zastavěných oblastech, horských oblastech s vyšším nasycením půdy a také ze zemědělských ploch bez výraznější vegetace.
Výstraha vstoupí v platnost ve čtvrtek v poledne a potrvá do 22 hodin. Týká se celého Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje a částí Královéhradeckého, Pardubického a Jihomoravského kraje.
Experti odpoledne vysvětlili, co je zásadní pro vznik a organizaci bouřek. Třemi ingrediencemi jsou instabilita, dostatek vlhkosti a spouštěcí faktor. Pro organizaci je pak zásadní střih větru. Pokud je dostatečný, vznikají bouřky organizovanější a dlouhotrvající, například rozsáhlejší konvektivní systémy (bouřková pásma) nebo supercely.
"To byl i případ bouřek, které se vyskytly v pondělí na Vysočině. Ty vznikly v prostředí s vysokým střihem větru. Výrazná bouřka - supercela, která vznikla k večeru v Rakousku, se pohybovala rychle a přešla dlouhou vzdálenost. Produkovala nárazy větru, intenzivní srážky a menší kroupy," zmínili meteorologové.
Čtvrteční bouřky podle nich budou z jiné kategorie, protože střih větru bude menší kvůli slabému proudění. Postup bouřek bude pomalý a chaotický, přesto se očekává intenzivní déšť s rizikem lokálních přívalových srážek.
"Hlavní vývoj bouřek začne zítra po poledni a odpoledne na linii sbíhavosti proudění (konvergence) v oblasti Moravy a večer budou rychle slábnout. Slabší bouřky - vnořené v rozsáhlejším pásmu deště - se mohou sice objevit už k ránu a ráno v oblasti Čech, ale neměly by přinést tak výrazné úhrny," dodal ústav.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
