V Česku už zítra opět udeří bouřky, které mohou být silné a doprovázené přívalovými srážkami. Podle meteorologů, kteří před nimi varovali v nejnovější výstraze, navíc budou jiné než pondělní bouřky. Lišit se budou kvůli střihu větru.
"Ve čtvrtek očekáváme ve východní polovině území ve druhé polovině dne i silné bouřky zejména s přívalovými srážkami kolem 30 mm, v opakovaných bouřkách výjimečně i kolem 50 mm," uvedli meteorologové na sociální síti X. Varovali před rychlým povrchovým odtokem v zastavěných oblastech, horských oblastech s vyšším nasycením půdy a také ze zemědělských ploch bez výraznější vegetace.
Výstraha vstoupí v platnost ve čtvrtek v poledne a potrvá do 22 hodin. Týká se celého Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje a částí Královéhradeckého, Pardubického a Jihomoravského kraje.
Experti odpoledne vysvětlili, co je zásadní pro vznik a organizaci bouřek. Třemi ingrediencemi jsou instabilita, dostatek vlhkosti a spouštěcí faktor. Pro organizaci je pak zásadní střih větru. Pokud je dostatečný, vznikají bouřky organizovanější a dlouhotrvající, například rozsáhlejší konvektivní systémy (bouřková pásma) nebo supercely.
"To byl i případ bouřek, které se vyskytly v pondělí na Vysočině. Ty vznikly v prostředí s vysokým střihem větru. Výrazná bouřka - supercela, která vznikla k večeru v Rakousku, se pohybovala rychle a přešla dlouhou vzdálenost. Produkovala nárazy větru, intenzivní srážky a menší kroupy," zmínili meteorologové.
Čtvrteční bouřky podle nich budou z jiné kategorie, protože střih větru bude menší kvůli slabému proudění. Postup bouřek bude pomalý a chaotický, přesto se očekává intenzivní déšť s rizikem lokálních přívalových srážek.
"Hlavní vývoj bouřek začne zítra po poledni a odpoledne na linii sbíhavosti proudění (konvergence) v oblasti Moravy a večer budou rychle slábnout. Slabší bouřky - vnořené v rozsáhlejším pásmu deště - se mohou sice objevit už k ránu a ráno v oblasti Čech, ale neměly by přinést tak výrazné úhrny," dodal ústav.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
