V Česku už zítra opět udeří bouřky, které mohou být silné a doprovázené přívalovými srážkami. Podle meteorologů, kteří před nimi varovali v nejnovější výstraze, navíc budou jiné než pondělní bouřky. Lišit se budou kvůli střihu větru.
"Ve čtvrtek očekáváme ve východní polovině území ve druhé polovině dne i silné bouřky zejména s přívalovými srážkami kolem 30 mm, v opakovaných bouřkách výjimečně i kolem 50 mm," uvedli meteorologové na sociální síti X. Varovali před rychlým povrchovým odtokem v zastavěných oblastech, horských oblastech s vyšším nasycením půdy a také ze zemědělských ploch bez výraznější vegetace.
Výstraha vstoupí v platnost ve čtvrtek v poledne a potrvá do 22 hodin. Týká se celého Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje a částí Královéhradeckého, Pardubického a Jihomoravského kraje.
Experti odpoledne vysvětlili, co je zásadní pro vznik a organizaci bouřek. Třemi ingrediencemi jsou instabilita, dostatek vlhkosti a spouštěcí faktor. Pro organizaci je pak zásadní střih větru. Pokud je dostatečný, vznikají bouřky organizovanější a dlouhotrvající, například rozsáhlejší konvektivní systémy (bouřková pásma) nebo supercely.
"To byl i případ bouřek, které se vyskytly v pondělí na Vysočině. Ty vznikly v prostředí s vysokým střihem větru. Výrazná bouřka - supercela, která vznikla k večeru v Rakousku, se pohybovala rychle a přešla dlouhou vzdálenost. Produkovala nárazy větru, intenzivní srážky a menší kroupy," zmínili meteorologové.
Čtvrteční bouřky podle nich budou z jiné kategorie, protože střih větru bude menší kvůli slabému proudění. Postup bouřek bude pomalý a chaotický, přesto se očekává intenzivní déšť s rizikem lokálních přívalových srážek.
"Hlavní vývoj bouřek začne zítra po poledni a odpoledne na linii sbíhavosti proudění (konvergence) v oblasti Moravy a večer budou rychle slábnout. Slabší bouřky - vnořené v rozsáhlejším pásmu deště - se mohou sice objevit už k ránu a ráno v oblasti Čech, ale neměly by přinést tak výrazné úhrny," dodal ústav.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
