Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Odborníci byli překvapeni nejen prudkostí nárůstu, ale i jeho rychlostí — intenzita extrémů roste rychleji, než se zvyšuje samotná globální teplota. Nejpravděpodobnější příčinou je podle nich klimatická změna.
Data pocházejí z družice GRACE, která sleduje změny v hydrologickém systému planety. Ačkoliv zatím nejsou peer-reviewed a vědci zdůrazňují, že pro potvrzení trendu je potřeba delší časová řada (minimálně dalších 10 let), už nyní bijí na poplach. „Nemůžeme zatím jednoznačně prokázat příčinu, ale je jasné, že pozorujeme znepokojivý trend,“ uvedla doktorka Bailing Li z NASA Goddard Space Flight Center.
Její kolega Matthew Rodell, vedoucí hydrologického oddělení NASA, dodal: „Je to děsivé. I když jsme opatrní v interpretaci, tento vývoj je alarmující.“
Studie, jejíž první část byla zveřejněna v časopise Nature Water už v roce 2023, hodnotí extrémy podle rozsahu zasaženého území, délky trvání a intenzity sucha či vlhkosti. Autoři upozorňují, že narušení globálního vodního cyklu patří k nejvýznamnějším důsledkům klimatické krize.
Výsledky ukazují, že intenzita extrémů má silnější vazbu na průměrnou globální teplotu než například na fenomén El Niño. To znamená, že pokračující oteplování povede s velkou pravděpodobností k ještě častějším, delším a ničivějším suchům a záplavám.
Data si nechala aktualizovat výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson uvedl, že vodohospodářské společnosti po celém světě jsou zcela nepřipravené na realitu klimatických změn. „Buď mají vody příliš mnoho, nebo příliš málo — často obojí v krátkém sledu. Potřebujeme obrovské investice.“
Profesor Richard Betts z britského Met Office upozorňuje: „Už dlouho víme, že oteplování povede k silnějším záplavám a suchům. Teď to ale skutečně vidíme v reálném světě. Lidé po celém světě jsou zvyklí na počasí, které se v průběhu generací neměnilo — a najednou čelí extrémům, se kterými se neumíme vyrovnat.“
Zpráva organizace WaterAid rovněž upozorňuje na fenomén tzv. „klimatického biče“ — náhlé přechody mezi extrémním suchem a povodněmi nebo mezi horkem a chladem, které devastují miliony životů.
Britská Královská meteorologická společnost doplňuje, že právě tyto rychlé změny způsobují větší škody než samotné extrémy. Poškozují zemědělství, infrastrukturu, biodiverzitu i lidské zdraví.
Podle Světové meteorologické organizace je 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rekordní teploty z roku 2024. Teploty tedy porostou dál, což zvýší klimatická rizika i dopady na společnosti a ekonomiky.
Asher Minns z výzkumného centra Tyndall Centre dodává, že i jejich zatím nezveřejněné studie potvrzují zesilování extrémů i náhlé přechody mezi nimi — tzv. hydroklimatický bič.
Nepředvídatelnost extrémního počasí podle odborníků znepokojuje i pojišťovny, jejichž systémy oceňování rizik jsou založené na historických trendech. Nová data by tak mohla mít dalekosáhlé ekonomické dopady napříč sektory.
Závěr je neúprosný: extrémy přicházejí rychleji, než se čekalo — a svět na ně není připraven.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
