Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Odborníci byli překvapeni nejen prudkostí nárůstu, ale i jeho rychlostí — intenzita extrémů roste rychleji, než se zvyšuje samotná globální teplota. Nejpravděpodobnější příčinou je podle nich klimatická změna.
Data pocházejí z družice GRACE, která sleduje změny v hydrologickém systému planety. Ačkoliv zatím nejsou peer-reviewed a vědci zdůrazňují, že pro potvrzení trendu je potřeba delší časová řada (minimálně dalších 10 let), už nyní bijí na poplach. „Nemůžeme zatím jednoznačně prokázat příčinu, ale je jasné, že pozorujeme znepokojivý trend,“ uvedla doktorka Bailing Li z NASA Goddard Space Flight Center.
Její kolega Matthew Rodell, vedoucí hydrologického oddělení NASA, dodal: „Je to děsivé. I když jsme opatrní v interpretaci, tento vývoj je alarmující.“
Studie, jejíž první část byla zveřejněna v časopise Nature Water už v roce 2023, hodnotí extrémy podle rozsahu zasaženého území, délky trvání a intenzity sucha či vlhkosti. Autoři upozorňují, že narušení globálního vodního cyklu patří k nejvýznamnějším důsledkům klimatické krize.
Výsledky ukazují, že intenzita extrémů má silnější vazbu na průměrnou globální teplotu než například na fenomén El Niño. To znamená, že pokračující oteplování povede s velkou pravděpodobností k ještě častějším, delším a ničivějším suchům a záplavám.
Data si nechala aktualizovat výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson uvedl, že vodohospodářské společnosti po celém světě jsou zcela nepřipravené na realitu klimatických změn. „Buď mají vody příliš mnoho, nebo příliš málo — často obojí v krátkém sledu. Potřebujeme obrovské investice.“
Profesor Richard Betts z britského Met Office upozorňuje: „Už dlouho víme, že oteplování povede k silnějším záplavám a suchům. Teď to ale skutečně vidíme v reálném světě. Lidé po celém světě jsou zvyklí na počasí, které se v průběhu generací neměnilo — a najednou čelí extrémům, se kterými se neumíme vyrovnat.“
Zpráva organizace WaterAid rovněž upozorňuje na fenomén tzv. „klimatického biče“ — náhlé přechody mezi extrémním suchem a povodněmi nebo mezi horkem a chladem, které devastují miliony životů.
Britská Královská meteorologická společnost doplňuje, že právě tyto rychlé změny způsobují větší škody než samotné extrémy. Poškozují zemědělství, infrastrukturu, biodiverzitu i lidské zdraví.
Podle Světové meteorologické organizace je 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rekordní teploty z roku 2024. Teploty tedy porostou dál, což zvýší klimatická rizika i dopady na společnosti a ekonomiky.
Asher Minns z výzkumného centra Tyndall Centre dodává, že i jejich zatím nezveřejněné studie potvrzují zesilování extrémů i náhlé přechody mezi nimi — tzv. hydroklimatický bič.
Nepředvídatelnost extrémního počasí podle odborníků znepokojuje i pojišťovny, jejichž systémy oceňování rizik jsou založené na historických trendech. Nová data by tak mohla mít dalekosáhlé ekonomické dopady napříč sektory.
Závěr je neúprosný: extrémy přicházejí rychleji, než se čekalo — a svět na ně není připraven.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
