Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Odborníci byli překvapeni nejen prudkostí nárůstu, ale i jeho rychlostí — intenzita extrémů roste rychleji, než se zvyšuje samotná globální teplota. Nejpravděpodobnější příčinou je podle nich klimatická změna.
Data pocházejí z družice GRACE, která sleduje změny v hydrologickém systému planety. Ačkoliv zatím nejsou peer-reviewed a vědci zdůrazňují, že pro potvrzení trendu je potřeba delší časová řada (minimálně dalších 10 let), už nyní bijí na poplach. „Nemůžeme zatím jednoznačně prokázat příčinu, ale je jasné, že pozorujeme znepokojivý trend,“ uvedla doktorka Bailing Li z NASA Goddard Space Flight Center.
Její kolega Matthew Rodell, vedoucí hydrologického oddělení NASA, dodal: „Je to děsivé. I když jsme opatrní v interpretaci, tento vývoj je alarmující.“
Studie, jejíž první část byla zveřejněna v časopise Nature Water už v roce 2023, hodnotí extrémy podle rozsahu zasaženého území, délky trvání a intenzity sucha či vlhkosti. Autoři upozorňují, že narušení globálního vodního cyklu patří k nejvýznamnějším důsledkům klimatické krize.
Výsledky ukazují, že intenzita extrémů má silnější vazbu na průměrnou globální teplotu než například na fenomén El Niño. To znamená, že pokračující oteplování povede s velkou pravděpodobností k ještě častějším, delším a ničivějším suchům a záplavám.
Data si nechala aktualizovat výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson uvedl, že vodohospodářské společnosti po celém světě jsou zcela nepřipravené na realitu klimatických změn. „Buď mají vody příliš mnoho, nebo příliš málo — často obojí v krátkém sledu. Potřebujeme obrovské investice.“
Profesor Richard Betts z britského Met Office upozorňuje: „Už dlouho víme, že oteplování povede k silnějším záplavám a suchům. Teď to ale skutečně vidíme v reálném světě. Lidé po celém světě jsou zvyklí na počasí, které se v průběhu generací neměnilo — a najednou čelí extrémům, se kterými se neumíme vyrovnat.“
Zpráva organizace WaterAid rovněž upozorňuje na fenomén tzv. „klimatického biče“ — náhlé přechody mezi extrémním suchem a povodněmi nebo mezi horkem a chladem, které devastují miliony životů.
Britská Královská meteorologická společnost doplňuje, že právě tyto rychlé změny způsobují větší škody než samotné extrémy. Poškozují zemědělství, infrastrukturu, biodiverzitu i lidské zdraví.
Podle Světové meteorologické organizace je 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rekordní teploty z roku 2024. Teploty tedy porostou dál, což zvýší klimatická rizika i dopady na společnosti a ekonomiky.
Asher Minns z výzkumného centra Tyndall Centre dodává, že i jejich zatím nezveřejněné studie potvrzují zesilování extrémů i náhlé přechody mezi nimi — tzv. hydroklimatický bič.
Nepředvídatelnost extrémního počasí podle odborníků znepokojuje i pojišťovny, jejichž systémy oceňování rizik jsou založené na historických trendech. Nová data by tak mohla mít dalekosáhlé ekonomické dopady napříč sektory.
Závěr je neúprosný: extrémy přicházejí rychleji, než se čekalo — a svět na ně není připraven.
Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
