Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Odborníci byli překvapeni nejen prudkostí nárůstu, ale i jeho rychlostí — intenzita extrémů roste rychleji, než se zvyšuje samotná globální teplota. Nejpravděpodobnější příčinou je podle nich klimatická změna.
Data pocházejí z družice GRACE, která sleduje změny v hydrologickém systému planety. Ačkoliv zatím nejsou peer-reviewed a vědci zdůrazňují, že pro potvrzení trendu je potřeba delší časová řada (minimálně dalších 10 let), už nyní bijí na poplach. „Nemůžeme zatím jednoznačně prokázat příčinu, ale je jasné, že pozorujeme znepokojivý trend,“ uvedla doktorka Bailing Li z NASA Goddard Space Flight Center.
Její kolega Matthew Rodell, vedoucí hydrologického oddělení NASA, dodal: „Je to děsivé. I když jsme opatrní v interpretaci, tento vývoj je alarmující.“
Studie, jejíž první část byla zveřejněna v časopise Nature Water už v roce 2023, hodnotí extrémy podle rozsahu zasaženého území, délky trvání a intenzity sucha či vlhkosti. Autoři upozorňují, že narušení globálního vodního cyklu patří k nejvýznamnějším důsledkům klimatické krize.
Výsledky ukazují, že intenzita extrémů má silnější vazbu na průměrnou globální teplotu než například na fenomén El Niño. To znamená, že pokračující oteplování povede s velkou pravděpodobností k ještě častějším, delším a ničivějším suchům a záplavám.
Data si nechala aktualizovat výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson uvedl, že vodohospodářské společnosti po celém světě jsou zcela nepřipravené na realitu klimatických změn. „Buď mají vody příliš mnoho, nebo příliš málo — často obojí v krátkém sledu. Potřebujeme obrovské investice.“
Profesor Richard Betts z britského Met Office upozorňuje: „Už dlouho víme, že oteplování povede k silnějším záplavám a suchům. Teď to ale skutečně vidíme v reálném světě. Lidé po celém světě jsou zvyklí na počasí, které se v průběhu generací neměnilo — a najednou čelí extrémům, se kterými se neumíme vyrovnat.“
Zpráva organizace WaterAid rovněž upozorňuje na fenomén tzv. „klimatického biče“ — náhlé přechody mezi extrémním suchem a povodněmi nebo mezi horkem a chladem, které devastují miliony životů.
Britská Královská meteorologická společnost doplňuje, že právě tyto rychlé změny způsobují větší škody než samotné extrémy. Poškozují zemědělství, infrastrukturu, biodiverzitu i lidské zdraví.
Podle Světové meteorologické organizace je 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rekordní teploty z roku 2024. Teploty tedy porostou dál, což zvýší klimatická rizika i dopady na společnosti a ekonomiky.
Asher Minns z výzkumného centra Tyndall Centre dodává, že i jejich zatím nezveřejněné studie potvrzují zesilování extrémů i náhlé přechody mezi nimi — tzv. hydroklimatický bič.
Nepředvídatelnost extrémního počasí podle odborníků znepokojuje i pojišťovny, jejichž systémy oceňování rizik jsou založené na historických trendech. Nová data by tak mohla mít dalekosáhlé ekonomické dopady napříč sektory.
Závěr je neúprosný: extrémy přicházejí rychleji, než se čekalo — a svět na ně není připraven.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
