Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Odborníci byli překvapeni nejen prudkostí nárůstu, ale i jeho rychlostí — intenzita extrémů roste rychleji, než se zvyšuje samotná globální teplota. Nejpravděpodobnější příčinou je podle nich klimatická změna.
Data pocházejí z družice GRACE, která sleduje změny v hydrologickém systému planety. Ačkoliv zatím nejsou peer-reviewed a vědci zdůrazňují, že pro potvrzení trendu je potřeba delší časová řada (minimálně dalších 10 let), už nyní bijí na poplach. „Nemůžeme zatím jednoznačně prokázat příčinu, ale je jasné, že pozorujeme znepokojivý trend,“ uvedla doktorka Bailing Li z NASA Goddard Space Flight Center.
Její kolega Matthew Rodell, vedoucí hydrologického oddělení NASA, dodal: „Je to děsivé. I když jsme opatrní v interpretaci, tento vývoj je alarmující.“
Studie, jejíž první část byla zveřejněna v časopise Nature Water už v roce 2023, hodnotí extrémy podle rozsahu zasaženého území, délky trvání a intenzity sucha či vlhkosti. Autoři upozorňují, že narušení globálního vodního cyklu patří k nejvýznamnějším důsledkům klimatické krize.
Výsledky ukazují, že intenzita extrémů má silnější vazbu na průměrnou globální teplotu než například na fenomén El Niño. To znamená, že pokračující oteplování povede s velkou pravděpodobností k ještě častějším, delším a ničivějším suchům a záplavám.
Data si nechala aktualizovat výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson uvedl, že vodohospodářské společnosti po celém světě jsou zcela nepřipravené na realitu klimatických změn. „Buď mají vody příliš mnoho, nebo příliš málo — často obojí v krátkém sledu. Potřebujeme obrovské investice.“
Profesor Richard Betts z britského Met Office upozorňuje: „Už dlouho víme, že oteplování povede k silnějším záplavám a suchům. Teď to ale skutečně vidíme v reálném světě. Lidé po celém světě jsou zvyklí na počasí, které se v průběhu generací neměnilo — a najednou čelí extrémům, se kterými se neumíme vyrovnat.“
Zpráva organizace WaterAid rovněž upozorňuje na fenomén tzv. „klimatického biče“ — náhlé přechody mezi extrémním suchem a povodněmi nebo mezi horkem a chladem, které devastují miliony životů.
Britská Královská meteorologická společnost doplňuje, že právě tyto rychlé změny způsobují větší škody než samotné extrémy. Poškozují zemědělství, infrastrukturu, biodiverzitu i lidské zdraví.
Podle Světové meteorologické organizace je 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rekordní teploty z roku 2024. Teploty tedy porostou dál, což zvýší klimatická rizika i dopady na společnosti a ekonomiky.
Asher Minns z výzkumného centra Tyndall Centre dodává, že i jejich zatím nezveřejněné studie potvrzují zesilování extrémů i náhlé přechody mezi nimi — tzv. hydroklimatický bič.
Nepředvídatelnost extrémního počasí podle odborníků znepokojuje i pojišťovny, jejichž systémy oceňování rizik jsou založené na historických trendech. Nová data by tak mohla mít dalekosáhlé ekonomické dopady napříč sektory.
Závěr je neúprosný: extrémy přicházejí rychleji, než se čekalo — a svět na ně není připraven.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
