Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Tento proces by mohl planetu uzamknout v novém, nehostinném stavu označovaném jako „skleníková Země“. Takový scénář je mnohem horší než nárůst teploty o 2 až 3 stupně Celsia, k němuž svět v současnosti směřuje. Klima by se tak zásadně vzdálilo od příznivých podmínek posledních 11 000 let, během nichž se rozvinula celá lidská civilizace.
Extrémní počasí přitom už při současném oteplení o 1,3 stupně Celsia ničí živobytí a bere životy po celém světě. Vědci uvádějí, že při nárůstu o 3 až 4 stupně přestanou ekonomika a společnost fungovat tak, jak je známe. Skleníková Země by však představovala ještě mnohem drastičtější a ohnivější budoucnost.
Veřejnost i politici si podle výzkumníků riziko překročení tohoto kritického bodu většinou neuvědomují. Skupina vědců vydala varování zejména proto, že jakmile se planeta vydá na cestu ke skleníkovému stavu, bude návrat zpět pravděpodobně nemožný. A to i v případě, že by lidstvo později emise z fosilních paliv radikálně omezilo.
Doktor Christopher Wolf z amerického institutu Terrestrial Ecosystems Research Associates zdůraznil, že předpovědět přesný okamžik spuštění bodů zvratu je obtížné. Proto je podle něj nezbytná maximální opatrnost. Překročení i jen některých prahových hodnot by totiž mohlo planetu definitivně nasměrovat na trajektorii skleníkové Země.
Wolf dále uvedl, že globální teploty jsou pravděpodobně stejně vysoké nebo vyšší než kdykoli za posledních 125 000 let. Klimatické změny navíc postupují rychleji, než mnohem vědců předpovídalo. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je pak zřejmě nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.
Profesor Tim Lenton z britské University of Exeter varoval, že současná trajektorie klimatu představuje hluboká rizika. Nemůžeme vyloučit, že se klima změní do stavu, který bude pro člověka mnohem hůře obyvatelný. Závažné dopady pro společnost nastanou už při oteplení o 3 stupně, i bez dosažení stavu skleníkové Země.
Nová analýza publikovaná v odborném časopise One Earth shrnuje poznatky o šestnácti prvcích zpětné vazby. Patří mezi ně ledové příkrovy v Grónsku a Antarktidě, horské ledovce, polární mořský led nebo subarktické lesy a permafrost. Patří sem i amazonský deštný prales a systém oceánských proudů v Atlantiku známý jako Amoc.
Podle vědců už v Grónsku a západní Antarktidě k bodům zvratu zřejmě dochází. Permafrost, horské ledovce a amazonský prales se zdají být na samé hraně destabilizace. Výzkum ukazuje, že několik složek zemského systému je kolapsu blíže, než se dříve věřilo, a současné klimatické závazky jsou nedostatečné.
Profesor William Ripple z Oregon State University upozornil, že systém proudění v Atlantiku již vykazuje známky slábnutí. To by mohlo urychlit odumírání Amazonie, čímž by se uvolnil další uhlík a oteplování by se dále zesílilo. Šance na odvrácení nezvladatelných klimatických následků se podle něj rychle zmenšují.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.