Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Tento proces by mohl planetu uzamknout v novém, nehostinném stavu označovaném jako „skleníková Země“. Takový scénář je mnohem horší než nárůst teploty o 2 až 3 stupně Celsia, k němuž svět v současnosti směřuje. Klima by se tak zásadně vzdálilo od příznivých podmínek posledních 11 000 let, během nichž se rozvinula celá lidská civilizace.
Extrémní počasí přitom už při současném oteplení o 1,3 stupně Celsia ničí živobytí a bere životy po celém světě. Vědci uvádějí, že při nárůstu o 3 až 4 stupně přestanou ekonomika a společnost fungovat tak, jak je známe. Skleníková Země by však představovala ještě mnohem drastičtější a ohnivější budoucnost.
Veřejnost i politici si podle výzkumníků riziko překročení tohoto kritického bodu většinou neuvědomují. Skupina vědců vydala varování zejména proto, že jakmile se planeta vydá na cestu ke skleníkovému stavu, bude návrat zpět pravděpodobně nemožný. A to i v případě, že by lidstvo později emise z fosilních paliv radikálně omezilo.
Doktor Christopher Wolf z amerického institutu Terrestrial Ecosystems Research Associates zdůraznil, že předpovědět přesný okamžik spuštění bodů zvratu je obtížné. Proto je podle něj nezbytná maximální opatrnost. Překročení i jen některých prahových hodnot by totiž mohlo planetu definitivně nasměrovat na trajektorii skleníkové Země.
Wolf dále uvedl, že globální teploty jsou pravděpodobně stejně vysoké nebo vyšší než kdykoli za posledních 125 000 let. Klimatické změny navíc postupují rychleji, než mnohem vědců předpovídalo. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je pak zřejmě nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.
Profesor Tim Lenton z britské University of Exeter varoval, že současná trajektorie klimatu představuje hluboká rizika. Nemůžeme vyloučit, že se klima změní do stavu, který bude pro člověka mnohem hůře obyvatelný. Závažné dopady pro společnost nastanou už při oteplení o 3 stupně, i bez dosažení stavu skleníkové Země.
Nová analýza publikovaná v odborném časopise One Earth shrnuje poznatky o šestnácti prvcích zpětné vazby. Patří mezi ně ledové příkrovy v Grónsku a Antarktidě, horské ledovce, polární mořský led nebo subarktické lesy a permafrost. Patří sem i amazonský deštný prales a systém oceánských proudů v Atlantiku známý jako Amoc.
Podle vědců už v Grónsku a západní Antarktidě k bodům zvratu zřejmě dochází. Permafrost, horské ledovce a amazonský prales se zdají být na samé hraně destabilizace. Výzkum ukazuje, že několik složek zemského systému je kolapsu blíže, než se dříve věřilo, a současné klimatické závazky jsou nedostatečné.
Profesor William Ripple z Oregon State University upozornil, že systém proudění v Atlantiku již vykazuje známky slábnutí. To by mohlo urychlit odumírání Amazonie, čímž by se uvolnil další uhlík a oteplování by se dále zesílilo. Šance na odvrácení nezvladatelných klimatických následků se podle něj rychle zmenšují.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
