Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Tento proces by mohl planetu uzamknout v novém, nehostinném stavu označovaném jako „skleníková Země“. Takový scénář je mnohem horší než nárůst teploty o 2 až 3 stupně Celsia, k němuž svět v současnosti směřuje. Klima by se tak zásadně vzdálilo od příznivých podmínek posledních 11 000 let, během nichž se rozvinula celá lidská civilizace.
Extrémní počasí přitom už při současném oteplení o 1,3 stupně Celsia ničí živobytí a bere životy po celém světě. Vědci uvádějí, že při nárůstu o 3 až 4 stupně přestanou ekonomika a společnost fungovat tak, jak je známe. Skleníková Země by však představovala ještě mnohem drastičtější a ohnivější budoucnost.
Veřejnost i politici si podle výzkumníků riziko překročení tohoto kritického bodu většinou neuvědomují. Skupina vědců vydala varování zejména proto, že jakmile se planeta vydá na cestu ke skleníkovému stavu, bude návrat zpět pravděpodobně nemožný. A to i v případě, že by lidstvo později emise z fosilních paliv radikálně omezilo.
Doktor Christopher Wolf z amerického institutu Terrestrial Ecosystems Research Associates zdůraznil, že předpovědět přesný okamžik spuštění bodů zvratu je obtížné. Proto je podle něj nezbytná maximální opatrnost. Překročení i jen některých prahových hodnot by totiž mohlo planetu definitivně nasměrovat na trajektorii skleníkové Země.
Wolf dále uvedl, že globální teploty jsou pravděpodobně stejně vysoké nebo vyšší než kdykoli za posledních 125 000 let. Klimatické změny navíc postupují rychleji, než mnohem vědců předpovídalo. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je pak zřejmě nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.
Profesor Tim Lenton z britské University of Exeter varoval, že současná trajektorie klimatu představuje hluboká rizika. Nemůžeme vyloučit, že se klima změní do stavu, který bude pro člověka mnohem hůře obyvatelný. Závažné dopady pro společnost nastanou už při oteplení o 3 stupně, i bez dosažení stavu skleníkové Země.
Nová analýza publikovaná v odborném časopise One Earth shrnuje poznatky o šestnácti prvcích zpětné vazby. Patří mezi ně ledové příkrovy v Grónsku a Antarktidě, horské ledovce, polární mořský led nebo subarktické lesy a permafrost. Patří sem i amazonský deštný prales a systém oceánských proudů v Atlantiku známý jako Amoc.
Podle vědců už v Grónsku a západní Antarktidě k bodům zvratu zřejmě dochází. Permafrost, horské ledovce a amazonský prales se zdají být na samé hraně destabilizace. Výzkum ukazuje, že několik složek zemského systému je kolapsu blíže, než se dříve věřilo, a současné klimatické závazky jsou nedostatečné.
Profesor William Ripple z Oregon State University upozornil, že systém proudění v Atlantiku již vykazuje známky slábnutí. To by mohlo urychlit odumírání Amazonie, čímž by se uvolnil další uhlík a oteplování by se dále zesílilo. Šance na odvrácení nezvladatelných klimatických následků se podle něj rychle zmenšují.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
