Extrémní počasí už nenapravíme? Svět se nachází u bodu, odkud není návratu, varují vědci

Tento proces by mohl planetu uzamknout v novém, nehostinném stavu označovaném jako „skleníková Země“. Takový scénář je mnohem horší než nárůst teploty o 2 až 3 stupně Celsia, k němuž svět v současnosti směřuje. Klima by se tak zásadně vzdálilo od příznivých podmínek posledních 11 000 let, během nichž se rozvinula celá lidská civilizace.

Extrémní počasí přitom už při současném oteplení o 1,3 stupně Celsia ničí živobytí a bere životy po celém světě. Vědci uvádějí, že při nárůstu o 3 až 4 stupně přestanou ekonomika a společnost fungovat tak, jak je známe. Skleníková Země by však představovala ještě mnohem drastičtější a ohnivější budoucnost.

Veřejnost i politici si podle výzkumníků riziko překročení tohoto kritického bodu většinou neuvědomují. Skupina vědců vydala varování zejména proto, že jakmile se planeta vydá na cestu ke skleníkovému stavu, bude návrat zpět pravděpodobně nemožný. A to i v případě, že by lidstvo později emise z fosilních paliv radikálně omezilo.

Doktor Christopher Wolf z amerického institutu Terrestrial Ecosystems Research Associates zdůraznil, že předpovědět přesný okamžik spuštění bodů zvratu je obtížné. Proto je podle něj nezbytná maximální opatrnost. Překročení i jen některých prahových hodnot by totiž mohlo planetu definitivně nasměrovat na trajektorii skleníkové Země.

Wolf dále uvedl, že globální teploty jsou pravděpodobně stejně vysoké nebo vyšší než kdykoli za posledních 125 000 let. Klimatické změny navíc postupují rychleji, než mnohem vědců předpovídalo. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je pak zřejmě nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

Profesor Tim Lenton z britské University of Exeter varoval, že současná trajektorie klimatu představuje hluboká rizika. Nemůžeme vyloučit, že se klima změní do stavu, který bude pro člověka mnohem hůře obyvatelný. Závažné dopady pro společnost nastanou už při oteplení o 3 stupně, i bez dosažení stavu skleníkové Země.

Nová analýza publikovaná v odborném časopise One Earth shrnuje poznatky o šestnácti prvcích zpětné vazby. Patří mezi ně ledové příkrovy v Grónsku a Antarktidě, horské ledovce, polární mořský led nebo subarktické lesy a permafrost. Patří sem i amazonský deštný prales a systém oceánských proudů v Atlantiku známý jako Amoc.

Podle vědců už v Grónsku a západní Antarktidě k bodům zvratu zřejmě dochází. Permafrost, horské ledovce a amazonský prales se zdají být na samé hraně destabilizace. Výzkum ukazuje, že několik složek zemského systému je kolapsu blíže, než se dříve věřilo, a současné klimatické závazky jsou nedostatečné.

Profesor William Ripple z Oregon State University upozornil, že systém proudění v Atlantiku již vykazuje známky slábnutí. To by mohlo urychlit odumírání Amazonie, čímž by se uvolnil další uhlík a oteplování by se dále zesílilo. Šance na odvrácení nezvladatelných klimatických následků se podle něj rychle zmenšují.