Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Jedním z hlavních závěrů bylo, že změna klimatu by měla být chápána jako strategický problém, nikoli jako altruistický čin nebo příležitost pro krátkodobý zisk, jak tomu může být u daňových úlev, píše magazín Time.
Ačkoliv dnes zažíváme extrémní počasí a jeho důsledky, dlouhodobé následky budou mnohem vážnější. Společnosti se musí připravit na změny, které nevyhnutelně přijdou, a to nejen z hlediska politiky, ale i ve způsobu, jakým se chová spotřebitel a jak se budou upravovat dodavatelské řetězce.
„Pokud emise nadále zvyšují koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, klima se bude měnit a lidé budou na tyto změny reagovat,“ uvedla Sarah Kapnick, globální šéfka poradenské služby pro klima v JPMorgan. Podle ní dojde ke změnám v chování spotřebitelů, v pojišťovacích cenách, ale i v operacích a ve způsobu, jakým firmy budou reagovat na fyzická rizika.
Kapnick rovněž zdůraznila, že diskuse o klimatu se stávají stále složitějšími a sofistikovanějšími. „Mluvíme o tom, co změna klimatu znamená pro byznys, pro operace, pro odolnost, pro riziko,“ dodala.
Zajímavým tématem, které se také objevilo, je rostoucí důraz na klimatické akce jako cestu ke snižování nákladů. Technologie jako umělá inteligence mohou pomoci identifikovat příležitosti k úsporám a snížení emisí. Moderní infrastruktura navíc znamená efektivnější využívání paliv a tím i nižší náklady.
Lauren Riley, šéfka udržitelnosti v United Airlines, jednoduše shrnula obchodní argument pro klimatickou činnost na příkladu jednoho z největších nákladů společnosti – paliva. „Naším druhým největším provozním nákladem je palivo, hned za pracovní silou. Je to velmi významné,“ řekla.
Podle ní společnost v loňském roce utratila 12 miliard dolarů za palivo. „Chceme najít způsoby, jak kontrolovat tento dodavatelský řetězec, diverzifikovat ho, najít nákladově efektivní alternativy a zajistit, že budeme mít kontrolu nad těmito vysokými náklady.“
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
