Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Jedním z hlavních závěrů bylo, že změna klimatu by měla být chápána jako strategický problém, nikoli jako altruistický čin nebo příležitost pro krátkodobý zisk, jak tomu může být u daňových úlev, píše magazín Time.
Ačkoliv dnes zažíváme extrémní počasí a jeho důsledky, dlouhodobé následky budou mnohem vážnější. Společnosti se musí připravit na změny, které nevyhnutelně přijdou, a to nejen z hlediska politiky, ale i ve způsobu, jakým se chová spotřebitel a jak se budou upravovat dodavatelské řetězce.
„Pokud emise nadále zvyšují koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, klima se bude měnit a lidé budou na tyto změny reagovat,“ uvedla Sarah Kapnick, globální šéfka poradenské služby pro klima v JPMorgan. Podle ní dojde ke změnám v chování spotřebitelů, v pojišťovacích cenách, ale i v operacích a ve způsobu, jakým firmy budou reagovat na fyzická rizika.
Kapnick rovněž zdůraznila, že diskuse o klimatu se stávají stále složitějšími a sofistikovanějšími. „Mluvíme o tom, co změna klimatu znamená pro byznys, pro operace, pro odolnost, pro riziko,“ dodala.
Zajímavým tématem, které se také objevilo, je rostoucí důraz na klimatické akce jako cestu ke snižování nákladů. Technologie jako umělá inteligence mohou pomoci identifikovat příležitosti k úsporám a snížení emisí. Moderní infrastruktura navíc znamená efektivnější využívání paliv a tím i nižší náklady.
Lauren Riley, šéfka udržitelnosti v United Airlines, jednoduše shrnula obchodní argument pro klimatickou činnost na příkladu jednoho z největších nákladů společnosti – paliva. „Naším druhým největším provozním nákladem je palivo, hned za pracovní silou. Je to velmi významné,“ řekla.
Podle ní společnost v loňském roce utratila 12 miliard dolarů za palivo. „Chceme najít způsoby, jak kontrolovat tento dodavatelský řetězec, diverzifikovat ho, najít nákladově efektivní alternativy a zajistit, že budeme mít kontrolu nad těmito vysokými náklady.“
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
