Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Jedním z hlavních závěrů bylo, že změna klimatu by měla být chápána jako strategický problém, nikoli jako altruistický čin nebo příležitost pro krátkodobý zisk, jak tomu může být u daňových úlev, píše magazín Time.
Ačkoliv dnes zažíváme extrémní počasí a jeho důsledky, dlouhodobé následky budou mnohem vážnější. Společnosti se musí připravit na změny, které nevyhnutelně přijdou, a to nejen z hlediska politiky, ale i ve způsobu, jakým se chová spotřebitel a jak se budou upravovat dodavatelské řetězce.
„Pokud emise nadále zvyšují koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, klima se bude měnit a lidé budou na tyto změny reagovat,“ uvedla Sarah Kapnick, globální šéfka poradenské služby pro klima v JPMorgan. Podle ní dojde ke změnám v chování spotřebitelů, v pojišťovacích cenách, ale i v operacích a ve způsobu, jakým firmy budou reagovat na fyzická rizika.
Kapnick rovněž zdůraznila, že diskuse o klimatu se stávají stále složitějšími a sofistikovanějšími. „Mluvíme o tom, co změna klimatu znamená pro byznys, pro operace, pro odolnost, pro riziko,“ dodala.
Zajímavým tématem, které se také objevilo, je rostoucí důraz na klimatické akce jako cestu ke snižování nákladů. Technologie jako umělá inteligence mohou pomoci identifikovat příležitosti k úsporám a snížení emisí. Moderní infrastruktura navíc znamená efektivnější využívání paliv a tím i nižší náklady.
Lauren Riley, šéfka udržitelnosti v United Airlines, jednoduše shrnula obchodní argument pro klimatickou činnost na příkladu jednoho z největších nákladů společnosti – paliva. „Naším druhým největším provozním nákladem je palivo, hned za pracovní silou. Je to velmi významné,“ řekla.
Podle ní společnost v loňském roce utratila 12 miliard dolarů za palivo. „Chceme najít způsoby, jak kontrolovat tento dodavatelský řetězec, diverzifikovat ho, najít nákladově efektivní alternativy a zajistit, že budeme mít kontrolu nad těmito vysokými náklady.“
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Spojené státy a Evropská unie se dnes dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.
