Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Jedním z hlavních závěrů bylo, že změna klimatu by měla být chápána jako strategický problém, nikoli jako altruistický čin nebo příležitost pro krátkodobý zisk, jak tomu může být u daňových úlev, píše magazín Time.
Ačkoliv dnes zažíváme extrémní počasí a jeho důsledky, dlouhodobé následky budou mnohem vážnější. Společnosti se musí připravit na změny, které nevyhnutelně přijdou, a to nejen z hlediska politiky, ale i ve způsobu, jakým se chová spotřebitel a jak se budou upravovat dodavatelské řetězce.
„Pokud emise nadále zvyšují koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, klima se bude měnit a lidé budou na tyto změny reagovat,“ uvedla Sarah Kapnick, globální šéfka poradenské služby pro klima v JPMorgan. Podle ní dojde ke změnám v chování spotřebitelů, v pojišťovacích cenách, ale i v operacích a ve způsobu, jakým firmy budou reagovat na fyzická rizika.
Kapnick rovněž zdůraznila, že diskuse o klimatu se stávají stále složitějšími a sofistikovanějšími. „Mluvíme o tom, co změna klimatu znamená pro byznys, pro operace, pro odolnost, pro riziko,“ dodala.
Zajímavým tématem, které se také objevilo, je rostoucí důraz na klimatické akce jako cestu ke snižování nákladů. Technologie jako umělá inteligence mohou pomoci identifikovat příležitosti k úsporám a snížení emisí. Moderní infrastruktura navíc znamená efektivnější využívání paliv a tím i nižší náklady.
Lauren Riley, šéfka udržitelnosti v United Airlines, jednoduše shrnula obchodní argument pro klimatickou činnost na příkladu jednoho z největších nákladů společnosti – paliva. „Naším druhým největším provozním nákladem je palivo, hned za pracovní silou. Je to velmi významné,“ řekla.
Podle ní společnost v loňském roce utratila 12 miliard dolarů za palivo. „Chceme najít způsoby, jak kontrolovat tento dodavatelský řetězec, diverzifikovat ho, najít nákladově efektivní alternativy a zajistit, že budeme mít kontrolu nad těmito vysokými náklady.“
Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
