Extrémní počasí, jaké svět nezažil. Vědci zmapovali, jaký byl rok 2024

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 21. března 2025 15:29
Sdílej:

Rok 2024 se stal nejhorším v historii z hlediska extrémního počasí, přičemž svět čelil nebývalému množství vln veder, povodní a bouří. Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bylo loňských 12 měsíců nejteplejším obdobím, jaké kdy lidstvo zažilo, a přineslo 151 událostí, které byly v daných regionech nejsilnější v historii.

Vlna veder v Japonsku způsobila zdravotní kolaps stovek tisíc lidí, zatímco teploty ve světě lámaly rekordy: v australském Carnarvonu bylo naměřeno 49,9 °C, v íránském Tabasu 49,7 °C a v Mali během celonárodní vlny veder 48,5 °C. Záplavy v Itálii vedly k sesuvům půdy a rozsáhlým výpadkům elektřiny, Senegalské domovy byly zničeny přívalovými dešti a Pákistán i Brazílie utrpěly katastrofální ztráty úrody.

Rok 2024 přinesl také výjimečně silné tropické bouře. Filipíny zasáhlo rekordních šest tajfunů během jediného měsíce, zatímco hurikán Helene se stal nejsilnější bouří, jaká kdy zasáhla oblast Big Bend na Floridě. Vietnam čelil supertajfunu Yagi, který ovlivnil životy 3,6 milionu lidí.

Dopady klimatické krize jsou stále závažnější a svět se již nachází v bodě, kdy se oteplení projevuje čím dál silněji. Zpráva WMO uvádí, že všech deset nejteplejších let v historii bylo zaznamenáno v posledním desetiletí. Přesto se celosvětové emise uhlíku nadále zvyšují, což podle odborníků povede k ještě horším důsledkům.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval světové lídry, aby urychlili přechod na obnovitelné zdroje energie a přijali ambiciózní klimatické plány. Podle klimatologa Lukase Parsonse ze společnosti Nature Conservancy bude nadcházející dekáda ještě teplejší než rekordní rok 2024 a posune lidstvo do neprobádaných oblastí klimatických změn.

Vědci kritizují administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za omezování klimatického výzkumu a rušení environmentálních programů. Dr. Brenda Ekwurzelová z organizace Union of Concerned Scientists varovala, že snahy skrývat vědecké poznatky před veřejností nezabrání ničivým dopadům klimatické krize.

Profesor Stefan Rahmstorf z Institutu pro klimatický výzkum v Postupimi zdůraznil, že jedinou cestou k zastavení oteplování je rychlý odklon od fosilních paliv. Zároveň upozornil na nebezpečí dezinformačních kampaní ropných společností, které podle něj brzdí řešení problému.

Podle WMO je naléhavě nutné investovat do včasného varování před extrémním počasím. V současnosti má pouze polovina zemí adekvátní varovné systémy, což zvyšuje riziko tragických dopadů klimatických katastrof. Generální tajemnice organizace Celeste Sauloová proto apelovala na světové vlády, aby posílily financování klimatických a hydrologických služeb, které mohou pomoci lidstvu lépe se připravit na extrémní podmínky.

V USA přitom Trumpova administrativa propustila 1300 zaměstnanců Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), který patří mezi přední světové instituce pro monitorování klimatu. Dalších 1000 pracovníků je podle odborníků v ohrožení. Vědci varují, že každý dolar investovaný do klimatické odolnosti přináší úspory 13 dolarů na škodách a nákladech na obnovu. 

Stalo se
Novinky
Na stadionech, které hostí letošní MS, se běžně hraje spíš americký fotbal.

Trumpovo fotbalové mistrovství by mohla vyhrát země, kterou nejvíc nenávidí

Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.

Novinky
Donald Trump

Mírová dohoda s Íránem: Narozeninový dárek s velkou dávkou nejistoty

Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu. 

Novinky
Ropný tanker

Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na dohodu s Íránem

Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.

Novinky
Andrej Babiš

Otevření Hormuzu může být dárkem i pro Babiše! Tady je důvod

Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.