Rok 2024 se stal nejhorším v historii z hlediska extrémního počasí, přičemž svět čelil nebývalému množství vln veder, povodní a bouří. Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bylo loňských 12 měsíců nejteplejším obdobím, jaké kdy lidstvo zažilo, a přineslo 151 událostí, které byly v daných regionech nejsilnější v historii.
Vlna veder v Japonsku způsobila zdravotní kolaps stovek tisíc lidí, zatímco teploty ve světě lámaly rekordy: v australském Carnarvonu bylo naměřeno 49,9 °C, v íránském Tabasu 49,7 °C a v Mali během celonárodní vlny veder 48,5 °C. Záplavy v Itálii vedly k sesuvům půdy a rozsáhlým výpadkům elektřiny, Senegalské domovy byly zničeny přívalovými dešti a Pákistán i Brazílie utrpěly katastrofální ztráty úrody.
Rok 2024 přinesl také výjimečně silné tropické bouře. Filipíny zasáhlo rekordních šest tajfunů během jediného měsíce, zatímco hurikán Helene se stal nejsilnější bouří, jaká kdy zasáhla oblast Big Bend na Floridě. Vietnam čelil supertajfunu Yagi, který ovlivnil životy 3,6 milionu lidí.
Dopady klimatické krize jsou stále závažnější a svět se již nachází v bodě, kdy se oteplení projevuje čím dál silněji. Zpráva WMO uvádí, že všech deset nejteplejších let v historii bylo zaznamenáno v posledním desetiletí. Přesto se celosvětové emise uhlíku nadále zvyšují, což podle odborníků povede k ještě horším důsledkům.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval světové lídry, aby urychlili přechod na obnovitelné zdroje energie a přijali ambiciózní klimatické plány. Podle klimatologa Lukase Parsonse ze společnosti Nature Conservancy bude nadcházející dekáda ještě teplejší než rekordní rok 2024 a posune lidstvo do neprobádaných oblastí klimatických změn.
Vědci kritizují administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za omezování klimatického výzkumu a rušení environmentálních programů. Dr. Brenda Ekwurzelová z organizace Union of Concerned Scientists varovala, že snahy skrývat vědecké poznatky před veřejností nezabrání ničivým dopadům klimatické krize.
Profesor Stefan Rahmstorf z Institutu pro klimatický výzkum v Postupimi zdůraznil, že jedinou cestou k zastavení oteplování je rychlý odklon od fosilních paliv. Zároveň upozornil na nebezpečí dezinformačních kampaní ropných společností, které podle něj brzdí řešení problému.
Podle WMO je naléhavě nutné investovat do včasného varování před extrémním počasím. V současnosti má pouze polovina zemí adekvátní varovné systémy, což zvyšuje riziko tragických dopadů klimatických katastrof. Generální tajemnice organizace Celeste Sauloová proto apelovala na světové vlády, aby posílily financování klimatických a hydrologických služeb, které mohou pomoci lidstvu lépe se připravit na extrémní podmínky.
V USA přitom Trumpova administrativa propustila 1300 zaměstnanců Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), který patří mezi přední světové instituce pro monitorování klimatu. Dalších 1000 pracovníků je podle odborníků v ohrožení. Vědci varují, že každý dolar investovaný do klimatické odolnosti přináší úspory 13 dolarů na škodách a nákladech na obnovu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
