Rok 2024 se stal nejhorším v historii z hlediska extrémního počasí, přičemž svět čelil nebývalému množství vln veder, povodní a bouří. Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bylo loňských 12 měsíců nejteplejším obdobím, jaké kdy lidstvo zažilo, a přineslo 151 událostí, které byly v daných regionech nejsilnější v historii.
Vlna veder v Japonsku způsobila zdravotní kolaps stovek tisíc lidí, zatímco teploty ve světě lámaly rekordy: v australském Carnarvonu bylo naměřeno 49,9 °C, v íránském Tabasu 49,7 °C a v Mali během celonárodní vlny veder 48,5 °C. Záplavy v Itálii vedly k sesuvům půdy a rozsáhlým výpadkům elektřiny, Senegalské domovy byly zničeny přívalovými dešti a Pákistán i Brazílie utrpěly katastrofální ztráty úrody.
Rok 2024 přinesl také výjimečně silné tropické bouře. Filipíny zasáhlo rekordních šest tajfunů během jediného měsíce, zatímco hurikán Helene se stal nejsilnější bouří, jaká kdy zasáhla oblast Big Bend na Floridě. Vietnam čelil supertajfunu Yagi, který ovlivnil životy 3,6 milionu lidí.
Dopady klimatické krize jsou stále závažnější a svět se již nachází v bodě, kdy se oteplení projevuje čím dál silněji. Zpráva WMO uvádí, že všech deset nejteplejších let v historii bylo zaznamenáno v posledním desetiletí. Přesto se celosvětové emise uhlíku nadále zvyšují, což podle odborníků povede k ještě horším důsledkům.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval světové lídry, aby urychlili přechod na obnovitelné zdroje energie a přijali ambiciózní klimatické plány. Podle klimatologa Lukase Parsonse ze společnosti Nature Conservancy bude nadcházející dekáda ještě teplejší než rekordní rok 2024 a posune lidstvo do neprobádaných oblastí klimatických změn.
Vědci kritizují administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za omezování klimatického výzkumu a rušení environmentálních programů. Dr. Brenda Ekwurzelová z organizace Union of Concerned Scientists varovala, že snahy skrývat vědecké poznatky před veřejností nezabrání ničivým dopadům klimatické krize.
Profesor Stefan Rahmstorf z Institutu pro klimatický výzkum v Postupimi zdůraznil, že jedinou cestou k zastavení oteplování je rychlý odklon od fosilních paliv. Zároveň upozornil na nebezpečí dezinformačních kampaní ropných společností, které podle něj brzdí řešení problému.
Podle WMO je naléhavě nutné investovat do včasného varování před extrémním počasím. V současnosti má pouze polovina zemí adekvátní varovné systémy, což zvyšuje riziko tragických dopadů klimatických katastrof. Generální tajemnice organizace Celeste Sauloová proto apelovala na světové vlády, aby posílily financování klimatických a hydrologických služeb, které mohou pomoci lidstvu lépe se připravit na extrémní podmínky.
V USA přitom Trumpova administrativa propustila 1300 zaměstnanců Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), který patří mezi přední světové instituce pro monitorování klimatu. Dalších 1000 pracovníků je podle odborníků v ohrožení. Vědci varují, že každý dolar investovaný do klimatické odolnosti přináší úspory 13 dolarů na škodách a nákladech na obnovu.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
