Rok 2024 se stal nejhorším v historii z hlediska extrémního počasí, přičemž svět čelil nebývalému množství vln veder, povodní a bouří. Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bylo loňských 12 měsíců nejteplejším obdobím, jaké kdy lidstvo zažilo, a přineslo 151 událostí, které byly v daných regionech nejsilnější v historii.
Vlna veder v Japonsku způsobila zdravotní kolaps stovek tisíc lidí, zatímco teploty ve světě lámaly rekordy: v australském Carnarvonu bylo naměřeno 49,9 °C, v íránském Tabasu 49,7 °C a v Mali během celonárodní vlny veder 48,5 °C. Záplavy v Itálii vedly k sesuvům půdy a rozsáhlým výpadkům elektřiny, Senegalské domovy byly zničeny přívalovými dešti a Pákistán i Brazílie utrpěly katastrofální ztráty úrody.
Rok 2024 přinesl také výjimečně silné tropické bouře. Filipíny zasáhlo rekordních šest tajfunů během jediného měsíce, zatímco hurikán Helene se stal nejsilnější bouří, jaká kdy zasáhla oblast Big Bend na Floridě. Vietnam čelil supertajfunu Yagi, který ovlivnil životy 3,6 milionu lidí.
Dopady klimatické krize jsou stále závažnější a svět se již nachází v bodě, kdy se oteplení projevuje čím dál silněji. Zpráva WMO uvádí, že všech deset nejteplejších let v historii bylo zaznamenáno v posledním desetiletí. Přesto se celosvětové emise uhlíku nadále zvyšují, což podle odborníků povede k ještě horším důsledkům.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval světové lídry, aby urychlili přechod na obnovitelné zdroje energie a přijali ambiciózní klimatické plány. Podle klimatologa Lukase Parsonse ze společnosti Nature Conservancy bude nadcházející dekáda ještě teplejší než rekordní rok 2024 a posune lidstvo do neprobádaných oblastí klimatických změn.
Vědci kritizují administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za omezování klimatického výzkumu a rušení environmentálních programů. Dr. Brenda Ekwurzelová z organizace Union of Concerned Scientists varovala, že snahy skrývat vědecké poznatky před veřejností nezabrání ničivým dopadům klimatické krize.
Profesor Stefan Rahmstorf z Institutu pro klimatický výzkum v Postupimi zdůraznil, že jedinou cestou k zastavení oteplování je rychlý odklon od fosilních paliv. Zároveň upozornil na nebezpečí dezinformačních kampaní ropných společností, které podle něj brzdí řešení problému.
Podle WMO je naléhavě nutné investovat do včasného varování před extrémním počasím. V současnosti má pouze polovina zemí adekvátní varovné systémy, což zvyšuje riziko tragických dopadů klimatických katastrof. Generální tajemnice organizace Celeste Sauloová proto apelovala na světové vlády, aby posílily financování klimatických a hydrologických služeb, které mohou pomoci lidstvu lépe se připravit na extrémní podmínky.
V USA přitom Trumpova administrativa propustila 1300 zaměstnanců Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), který patří mezi přední světové instituce pro monitorování klimatu. Dalších 1000 pracovníků je podle odborníků v ohrožení. Vědci varují, že každý dolar investovaný do klimatické odolnosti přináší úspory 13 dolarů na škodách a nákladech na obnovu.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
