Rok 2024 se stal nejhorším v historii z hlediska extrémního počasí, přičemž svět čelil nebývalému množství vln veder, povodní a bouří. Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bylo loňských 12 měsíců nejteplejším obdobím, jaké kdy lidstvo zažilo, a přineslo 151 událostí, které byly v daných regionech nejsilnější v historii.
Vlna veder v Japonsku způsobila zdravotní kolaps stovek tisíc lidí, zatímco teploty ve světě lámaly rekordy: v australském Carnarvonu bylo naměřeno 49,9 °C, v íránském Tabasu 49,7 °C a v Mali během celonárodní vlny veder 48,5 °C. Záplavy v Itálii vedly k sesuvům půdy a rozsáhlým výpadkům elektřiny, Senegalské domovy byly zničeny přívalovými dešti a Pákistán i Brazílie utrpěly katastrofální ztráty úrody.
Rok 2024 přinesl také výjimečně silné tropické bouře. Filipíny zasáhlo rekordních šest tajfunů během jediného měsíce, zatímco hurikán Helene se stal nejsilnější bouří, jaká kdy zasáhla oblast Big Bend na Floridě. Vietnam čelil supertajfunu Yagi, který ovlivnil životy 3,6 milionu lidí.
Dopady klimatické krize jsou stále závažnější a svět se již nachází v bodě, kdy se oteplení projevuje čím dál silněji. Zpráva WMO uvádí, že všech deset nejteplejších let v historii bylo zaznamenáno v posledním desetiletí. Přesto se celosvětové emise uhlíku nadále zvyšují, což podle odborníků povede k ještě horším důsledkům.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval světové lídry, aby urychlili přechod na obnovitelné zdroje energie a přijali ambiciózní klimatické plány. Podle klimatologa Lukase Parsonse ze společnosti Nature Conservancy bude nadcházející dekáda ještě teplejší než rekordní rok 2024 a posune lidstvo do neprobádaných oblastí klimatických změn.
Vědci kritizují administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za omezování klimatického výzkumu a rušení environmentálních programů. Dr. Brenda Ekwurzelová z organizace Union of Concerned Scientists varovala, že snahy skrývat vědecké poznatky před veřejností nezabrání ničivým dopadům klimatické krize.
Profesor Stefan Rahmstorf z Institutu pro klimatický výzkum v Postupimi zdůraznil, že jedinou cestou k zastavení oteplování je rychlý odklon od fosilních paliv. Zároveň upozornil na nebezpečí dezinformačních kampaní ropných společností, které podle něj brzdí řešení problému.
Podle WMO je naléhavě nutné investovat do včasného varování před extrémním počasím. V současnosti má pouze polovina zemí adekvátní varovné systémy, což zvyšuje riziko tragických dopadů klimatických katastrof. Generální tajemnice organizace Celeste Sauloová proto apelovala na světové vlády, aby posílily financování klimatických a hydrologických služeb, které mohou pomoci lidstvu lépe se připravit na extrémní podmínky.
V USA přitom Trumpova administrativa propustila 1300 zaměstnanců Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), který patří mezi přední světové instituce pro monitorování klimatu. Dalších 1000 pracovníků je podle odborníků v ohrožení. Vědci varují, že každý dolar investovaný do klimatické odolnosti přináší úspory 13 dolarů na škodách a nákladech na obnovu.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
