Meteorologické jaro začíná tuto sobotu a s ním přichází příjemné změny v počasí. "Astronomické jaro začne až 20. března, ale hned po víkendu nás čekají slunečné dny a výrazný nárůst teplot," uvedla meteoroložka Dagmar Honsová.
Podle sezónního výhledu centra NCEP nás čekají v březnu, dubnu a květnu v Evropě teploty počasí, které budou odpovídat dlouhodobému průměru, přičemž v březnu se počítá s výrazně kladnou odchylkou. "Vypadá to tedy, že nárůst teplot vzduchu bude v březnu značný," uvedla meteoroložka Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz. Průměrná teplota v březnu by měla být 3,2 °C, v dubnu 8,5 °C a v květnu dokonce 13 °C.
Co se týče srážek, Honsová upozornila, že budou spíše normální, nebo i suché. "V roce 2022 byl extrémně suchý březen, kdy spadlo pouze 35 procent dlouhodobého normálu," dodala. Průměrné srážky by měly dosáhnout 39 mm v dubnu a 70 mm v květnu.
S příchodem prvních jarních paprsků někteří lidé začínají pociťovat únavu, smutek nebo apatii. Jak vysvětlila odbornice na počasí Honsová, tento stav je známý jako jarní únava. "Za to může nárůst venkovních teplot, na který naše tělo reaguje rozšířením povrchových kapilár v kůži. K naplnění periferních cév je potřeba velké množství krve, a nové červené krvinky se nestačí tvořit dostatečně rychle, což vede k nedostatečnému přísunu kyslíku do tkání," vysvětlila. Dále také upozornila na nižší vzdušný tlak, který na jaře znamená ještě složitější dýchání a větší zátěž pro naše srdce.
Pokud jde o počasí, v neděli bude většinou polojasno až oblačno, na severu až zataženo, přičemž se ojediněle mohou objevit přeháňky, ve středních polohách i sněhové. Ranní teploty se budou pohybovat mezi -3 až 1 °C, během dne se odpolední teploty dostanou na 3 až 8 °C. "V nadcházejícím týdnu se při slunečném počasí mohou teploty vyšplhat až k 15 °C," doplnila Honsová.
Po víkendu se podle ČT24 v Česku očekává prudký pokles ozonu, což může vést k vyšším hodnotám ultrafialového záření. Přestože hodnoty UV indexu nebudou v celoročním měřítku extrémní, po zimním období je kůže citlivější na sluneční záření. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpokládá, že v úterý a středu 4. a 5. března budou hodnoty ozonu kolem 270 až 280 Dobsonových jednotek, což je 30 procent pod dlouhodobým průměrem. Meteorologové doporučují omezit pobyt na slunci, zejména odpoledne, a používat sluneční brýle a krémy s vysokým ochranným faktorem.
UV záření se skládá ze tří složek: UVA, UVB a UVC. UVC záření je na Zemi zadržováno ozonovou vrstvou, zatímco UVA a UVB mohou způsobit spálení kůže nebo předčasné stárnutí pokožky. Proto je důležité chránit pokožku, zejména v horských oblastech, kde bude sluneční záření intenzivnější. V příštím týdnu se očekává oteplení až na 15 °C, přičemž v noci stále budou mrznout teploty.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
