Tým tchajwanských vědců zveřejnil výsledky průlomové studie, která jako první zkoumá souvislost mezi vystavením vysokým teplotám a zrychleným biologickým stárnutím u populace. Výzkum vychází z údajů Taiwan Biobank a ukazuje, že dlouhodobé působení tepla a vysokého indexu horka (heat index – HI) může mít negativní dopad na DNA metylaci, která je ukazatelem biologického věku.
Studie, publikovaná v odborném časopise Environment International, analyzovala data od 2 084 účastníků a kombinovala denní informace o teplotě a vlhkosti z meteorologických stanic s odhadem individuální expozice v místě bydliště pomocí metody tzv. „ordinary kriging“.
Vědci pak sledovali průměrné hodnoty teploty a HI v různých časových obdobích – od jednoho dne až po šest měsíců před vstupem účastníků do studie.
Biologický věk účastníků byl stanoven na základě osmi různých algoritmů pro odhad DNA metylačního věku, včetně známého Horvathova a GrimAge2 modelu. Vědci porovnávali rozdíl mezi tímto biologickým věkem a skutečným chronologickým věkem, tzv. „age acceleration“, tedy zrychlení stárnutí.
Závěry studie ukazují, že čím déle jsou lidé vystaveni vysokým teplotám a vyššímu HI, tím větší je u nich riziko zrychleného stárnutí. Nejvýraznější negativní efekt byl zaznamenán při vystavení tzv. „extrémnímu nebezpečí“ – což odpovídá hodnotám HI nad 124 °F (přibližně 51 °C).
Každý takový den byl spojen například s navýšením biologického věku o více než 571 dní podle Horvathova modelu, nebo o 528 dní podle Hannumova algoritmu.
Autoři zdůrazňují, že tyto výsledky potvrzují obavy, že klimatické změny a zvyšující se výskyt extrémních teplot může mít významný dopad na lidské zdraví nejen v rovině akutních onemocnění, ale také v dlouhodobém horizontu prostřednictvím urychlení biologického stárnutí.
Studie tak přináší další důkaz o zdravotních rizicích spojených s globálním oteplováním, zejména v subtropických oblastech, jako je Tchaj-wan. Vědci apelují na potřebu přizpůsobit zdravotní politiku těmto výzvám a zohlednit vliv tepelného stresu na stárnutí populace.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.