Je to černé na bílém: Extrémní počasí z nás všech dělá předčasné důchodce

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 11. května 2025 10:58
Sdílej:

Tým tchajwanských vědců zveřejnil výsledky průlomové studie, která jako první zkoumá souvislost mezi vystavením vysokým teplotám a zrychleným biologickým stárnutím u populace. Výzkum vychází z údajů Taiwan Biobank a ukazuje, že dlouhodobé působení tepla a vysokého indexu horka (heat index – HI) může mít negativní dopad na DNA metylaci, která je ukazatelem biologického věku.

Studie, publikovaná v odborném časopise Environment International, analyzovala data od 2 084 účastníků a kombinovala denní informace o teplotě a vlhkosti z meteorologických stanic s odhadem individuální expozice v místě bydliště pomocí metody tzv. „ordinary kriging“.

Vědci pak sledovali průměrné hodnoty teploty a HI v různých časových obdobích – od jednoho dne až po šest měsíců před vstupem účastníků do studie.

Biologický věk účastníků byl stanoven na základě osmi různých algoritmů pro odhad DNA metylačního věku, včetně známého Horvathova a GrimAge2 modelu. Vědci porovnávali rozdíl mezi tímto biologickým věkem a skutečným chronologickým věkem, tzv. „age acceleration“, tedy zrychlení stárnutí.

Závěry studie ukazují, že čím déle jsou lidé vystaveni vysokým teplotám a vyššímu HI, tím větší je u nich riziko zrychleného stárnutí. Nejvýraznější negativní efekt byl zaznamenán při vystavení tzv. „extrémnímu nebezpečí“ – což odpovídá hodnotám HI nad 124 °F (přibližně 51 °C).

Každý takový den byl spojen například s navýšením biologického věku o více než 571 dní podle Horvathova modelu, nebo o 528 dní podle Hannumova algoritmu.

Autoři zdůrazňují, že tyto výsledky potvrzují obavy, že klimatické změny a zvyšující se výskyt extrémních teplot může mít významný dopad na lidské zdraví nejen v rovině akutních onemocnění, ale také v dlouhodobém horizontu prostřednictvím urychlení biologického stárnutí.

Studie tak přináší další důkaz o zdravotních rizicích spojených s globálním oteplováním, zejména v subtropických oblastech, jako je Tchaj-wan. Vědci apelují na potřebu přizpůsobit zdravotní politiku těmto výzvám a zohlednit vliv tepelného stresu na stárnutí populace.

Stalo se