Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Nedávná studie, kterou vedl Cyprian M. Mostert, odborník na globální ekonomiku zdraví z Trinity College Dublin, se zaměřila na to, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví žen v oblasti Kilifi na keňském pobřeží. V oblasti, která je jednou z nejchudších v Keni, byly v letech 2010 až 2022 opakovaně zaznamenány sucha, vlny horka a silné deště. V roce 2024 následovaly povodně, které měly devastující účinky na místní obyvatelstvo.
Studie, do které se zapojilo více než 14 tisíc účastníků, zahrnovala dvě skupiny žen: ženy z neformálních venkovských osad bez běžné infrastruktury a ženy z venkovských domácností s přístupem k základním službám, jako je voda a sanitace. Cílem bylo zjistit, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví v různých socioekonomických podmínkách.
Výsledky ukazují výraznou souvislost mezi klimatickými šoky a zhoršením duševního zdraví. Ženy z neformálních osad vykazovaly o 10,8 procentního bodu více depresivních příznaků než jejich vrstevnice z venkovských oblastí s lepšími životními podmínkami. Tato krize duševního zdraví vedla k nárůstu případů sebevražedných myšlenek u žen, které již byly vystaveny nějakému traumatu.
V mnoha venkovských oblastech Keni hrají ženy klíčovou roli jako primární živitelky rodiny. Zajišťují příjmy prostřednictvím zemědělství nebo malého obchodu, čímž podporují nejen své domácnosti, ale i širší komunitu. Nicméně jejich duševní pohoda je často vystavena ekonomickým problémům, sociálním tlakům a nedostatku podpory, což má negativní dopad na stabilitu domácností.
V oblastech Kaloleni a Rabai, kde byla studie zaměřena, se obyvatelé spoléhají na neformální zemědělství. Výnosy jsou nízké a nepředvídatelné, což ztěžuje zajištění stabilního příjmu. Místní obyvatelstvo čelí špatným životním podmínkám, přetížení a nedostatku čisté vody, sanitace a dopravy. Vysoká nezaměstnanost a špatně vybavené školy brání rozvoji komunity a zhoršují celkové zdraví obyvatel.
Studie ukázala, že snížení srážek vedlo k 28,7% nárůstu sebevražedných myšlenek. Vlny veder přispěly k 14,9% nárůstu těchto myšlenek a sucho vedlo k dramatickému 36,7% nárůstu sebevražedných myšlenek, což naznačuje, že stres spojený se suchem zvyšuje beznaděj.
Kumulativní efekt změny klimatu a rostoucí ceny potravin vedl k ohromujícímu nárůstu sebevražedných myšlenek o 48,3 % mezi ženami v neformálních venkovských osadách.
Keňská vláda se snaží koordinovat různé aktéry a řešit dopady klimatických šoků, ale dosud nebyly implementovány konkrétní praktické programy, které by pomohly zranitelným skupinám. Politici musí vyvinout a implementovat duševní zdravotní služby, které budou odpovídat potřebám komunit postižených následky klimatických změn.
Integrace duševního zdraví do strategií pro adaptaci na změnu klimatu může výrazně zlepšit kvalitu života zranitelných obyvatel. To zahrnuje iniciativy na zvyšování povědomí o duševním zdraví, zajištění přístupu k péči a vytváření podpůrných komunitních sítí.
Posílením postavení žen a podporou odolnosti komunit může Keňa začít zmírňovat dlouhodobé důsledky změny klimatu nejen pro životní prostředí, ale i pro duševní zdraví svých občanů.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
