Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Nedávná studie, kterou vedl Cyprian M. Mostert, odborník na globální ekonomiku zdraví z Trinity College Dublin, se zaměřila na to, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví žen v oblasti Kilifi na keňském pobřeží. V oblasti, která je jednou z nejchudších v Keni, byly v letech 2010 až 2022 opakovaně zaznamenány sucha, vlny horka a silné deště. V roce 2024 následovaly povodně, které měly devastující účinky na místní obyvatelstvo.
Studie, do které se zapojilo více než 14 tisíc účastníků, zahrnovala dvě skupiny žen: ženy z neformálních venkovských osad bez běžné infrastruktury a ženy z venkovských domácností s přístupem k základním službám, jako je voda a sanitace. Cílem bylo zjistit, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví v různých socioekonomických podmínkách.
Výsledky ukazují výraznou souvislost mezi klimatickými šoky a zhoršením duševního zdraví. Ženy z neformálních osad vykazovaly o 10,8 procentního bodu více depresivních příznaků než jejich vrstevnice z venkovských oblastí s lepšími životními podmínkami. Tato krize duševního zdraví vedla k nárůstu případů sebevražedných myšlenek u žen, které již byly vystaveny nějakému traumatu.
V mnoha venkovských oblastech Keni hrají ženy klíčovou roli jako primární živitelky rodiny. Zajišťují příjmy prostřednictvím zemědělství nebo malého obchodu, čímž podporují nejen své domácnosti, ale i širší komunitu. Nicméně jejich duševní pohoda je často vystavena ekonomickým problémům, sociálním tlakům a nedostatku podpory, což má negativní dopad na stabilitu domácností.
V oblastech Kaloleni a Rabai, kde byla studie zaměřena, se obyvatelé spoléhají na neformální zemědělství. Výnosy jsou nízké a nepředvídatelné, což ztěžuje zajištění stabilního příjmu. Místní obyvatelstvo čelí špatným životním podmínkám, přetížení a nedostatku čisté vody, sanitace a dopravy. Vysoká nezaměstnanost a špatně vybavené školy brání rozvoji komunity a zhoršují celkové zdraví obyvatel.
Studie ukázala, že snížení srážek vedlo k 28,7% nárůstu sebevražedných myšlenek. Vlny veder přispěly k 14,9% nárůstu těchto myšlenek a sucho vedlo k dramatickému 36,7% nárůstu sebevražedných myšlenek, což naznačuje, že stres spojený se suchem zvyšuje beznaděj.
Kumulativní efekt změny klimatu a rostoucí ceny potravin vedl k ohromujícímu nárůstu sebevražedných myšlenek o 48,3 % mezi ženami v neformálních venkovských osadách.
Keňská vláda se snaží koordinovat různé aktéry a řešit dopady klimatických šoků, ale dosud nebyly implementovány konkrétní praktické programy, které by pomohly zranitelným skupinám. Politici musí vyvinout a implementovat duševní zdravotní služby, které budou odpovídat potřebám komunit postižených následky klimatických změn.
Integrace duševního zdraví do strategií pro adaptaci na změnu klimatu může výrazně zlepšit kvalitu života zranitelných obyvatel. To zahrnuje iniciativy na zvyšování povědomí o duševním zdraví, zajištění přístupu k péči a vytváření podpůrných komunitních sítí.
Posílením postavení žen a podporou odolnosti komunit může Keňa začít zmírňovat dlouhodobé důsledky změny klimatu nejen pro životní prostředí, ale i pro duševní zdraví svých občanů.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.
Dara Rolins upřímně přiznala, že jí není příjemné, co se semlelo kolem fotek jejího snoubence Pavla Nedvěda s jinou ženou. Až si mohli někteří fanoušci myslet, že se schyluje k rozchodu hvězdného československého páru. Něco takového ale není na pořadu dne, potvrdila zpěvačka.
