Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Nedávná studie, kterou vedl Cyprian M. Mostert, odborník na globální ekonomiku zdraví z Trinity College Dublin, se zaměřila na to, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví žen v oblasti Kilifi na keňském pobřeží. V oblasti, která je jednou z nejchudších v Keni, byly v letech 2010 až 2022 opakovaně zaznamenány sucha, vlny horka a silné deště. V roce 2024 následovaly povodně, které měly devastující účinky na místní obyvatelstvo.
Studie, do které se zapojilo více než 14 tisíc účastníků, zahrnovala dvě skupiny žen: ženy z neformálních venkovských osad bez běžné infrastruktury a ženy z venkovských domácností s přístupem k základním službám, jako je voda a sanitace. Cílem bylo zjistit, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví v různých socioekonomických podmínkách.
Výsledky ukazují výraznou souvislost mezi klimatickými šoky a zhoršením duševního zdraví. Ženy z neformálních osad vykazovaly o 10,8 procentního bodu více depresivních příznaků než jejich vrstevnice z venkovských oblastí s lepšími životními podmínkami. Tato krize duševního zdraví vedla k nárůstu případů sebevražedných myšlenek u žen, které již byly vystaveny nějakému traumatu.
V mnoha venkovských oblastech Keni hrají ženy klíčovou roli jako primární živitelky rodiny. Zajišťují příjmy prostřednictvím zemědělství nebo malého obchodu, čímž podporují nejen své domácnosti, ale i širší komunitu. Nicméně jejich duševní pohoda je často vystavena ekonomickým problémům, sociálním tlakům a nedostatku podpory, což má negativní dopad na stabilitu domácností.
V oblastech Kaloleni a Rabai, kde byla studie zaměřena, se obyvatelé spoléhají na neformální zemědělství. Výnosy jsou nízké a nepředvídatelné, což ztěžuje zajištění stabilního příjmu. Místní obyvatelstvo čelí špatným životním podmínkám, přetížení a nedostatku čisté vody, sanitace a dopravy. Vysoká nezaměstnanost a špatně vybavené školy brání rozvoji komunity a zhoršují celkové zdraví obyvatel.
Studie ukázala, že snížení srážek vedlo k 28,7% nárůstu sebevražedných myšlenek. Vlny veder přispěly k 14,9% nárůstu těchto myšlenek a sucho vedlo k dramatickému 36,7% nárůstu sebevražedných myšlenek, což naznačuje, že stres spojený se suchem zvyšuje beznaděj.
Kumulativní efekt změny klimatu a rostoucí ceny potravin vedl k ohromujícímu nárůstu sebevražedných myšlenek o 48,3 % mezi ženami v neformálních venkovských osadách.
Keňská vláda se snaží koordinovat různé aktéry a řešit dopady klimatických šoků, ale dosud nebyly implementovány konkrétní praktické programy, které by pomohly zranitelným skupinám. Politici musí vyvinout a implementovat duševní zdravotní služby, které budou odpovídat potřebám komunit postižených následky klimatických změn.
Integrace duševního zdraví do strategií pro adaptaci na změnu klimatu může výrazně zlepšit kvalitu života zranitelných obyvatel. To zahrnuje iniciativy na zvyšování povědomí o duševním zdraví, zajištění přístupu k péči a vytváření podpůrných komunitních sítí.
Posílením postavení žen a podporou odolnosti komunit může Keňa začít zmírňovat dlouhodobé důsledky změny klimatu nejen pro životní prostředí, ale i pro duševní zdraví svých občanů.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
