Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Nedávná studie, kterou vedl Cyprian M. Mostert, odborník na globální ekonomiku zdraví z Trinity College Dublin, se zaměřila na to, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví žen v oblasti Kilifi na keňském pobřeží. V oblasti, která je jednou z nejchudších v Keni, byly v letech 2010 až 2022 opakovaně zaznamenány sucha, vlny horka a silné deště. V roce 2024 následovaly povodně, které měly devastující účinky na místní obyvatelstvo.
Studie, do které se zapojilo více než 14 tisíc účastníků, zahrnovala dvě skupiny žen: ženy z neformálních venkovských osad bez běžné infrastruktury a ženy z venkovských domácností s přístupem k základním službám, jako je voda a sanitace. Cílem bylo zjistit, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví v různých socioekonomických podmínkách.
Výsledky ukazují výraznou souvislost mezi klimatickými šoky a zhoršením duševního zdraví. Ženy z neformálních osad vykazovaly o 10,8 procentního bodu více depresivních příznaků než jejich vrstevnice z venkovských oblastí s lepšími životními podmínkami. Tato krize duševního zdraví vedla k nárůstu případů sebevražedných myšlenek u žen, které již byly vystaveny nějakému traumatu.
V mnoha venkovských oblastech Keni hrají ženy klíčovou roli jako primární živitelky rodiny. Zajišťují příjmy prostřednictvím zemědělství nebo malého obchodu, čímž podporují nejen své domácnosti, ale i širší komunitu. Nicméně jejich duševní pohoda je často vystavena ekonomickým problémům, sociálním tlakům a nedostatku podpory, což má negativní dopad na stabilitu domácností.
V oblastech Kaloleni a Rabai, kde byla studie zaměřena, se obyvatelé spoléhají na neformální zemědělství. Výnosy jsou nízké a nepředvídatelné, což ztěžuje zajištění stabilního příjmu. Místní obyvatelstvo čelí špatným životním podmínkám, přetížení a nedostatku čisté vody, sanitace a dopravy. Vysoká nezaměstnanost a špatně vybavené školy brání rozvoji komunity a zhoršují celkové zdraví obyvatel.
Studie ukázala, že snížení srážek vedlo k 28,7% nárůstu sebevražedných myšlenek. Vlny veder přispěly k 14,9% nárůstu těchto myšlenek a sucho vedlo k dramatickému 36,7% nárůstu sebevražedných myšlenek, což naznačuje, že stres spojený se suchem zvyšuje beznaděj.
Kumulativní efekt změny klimatu a rostoucí ceny potravin vedl k ohromujícímu nárůstu sebevražedných myšlenek o 48,3 % mezi ženami v neformálních venkovských osadách.
Keňská vláda se snaží koordinovat různé aktéry a řešit dopady klimatických šoků, ale dosud nebyly implementovány konkrétní praktické programy, které by pomohly zranitelným skupinám. Politici musí vyvinout a implementovat duševní zdravotní služby, které budou odpovídat potřebám komunit postižených následky klimatických změn.
Integrace duševního zdraví do strategií pro adaptaci na změnu klimatu může výrazně zlepšit kvalitu života zranitelných obyvatel. To zahrnuje iniciativy na zvyšování povědomí o duševním zdraví, zajištění přístupu k péči a vytváření podpůrných komunitních sítí.
Posílením postavení žen a podporou odolnosti komunit může Keňa začít zmírňovat dlouhodobé důsledky změny klimatu nejen pro životní prostředí, ale i pro duševní zdraví svých občanů.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
