Co s naší psychikou dělá počasí? Pokud máte pocit, že vám vedro "leze na mozek", není to jen pocit

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 28. července 2025 21:06
Sdílej:

Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.

Nedávná studie, kterou vedl Cyprian M. Mostert, odborník na globální ekonomiku zdraví z Trinity College Dublin, se zaměřila na to, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví žen v oblasti Kilifi na keňském pobřeží. V oblasti, která je jednou z nejchudších v Keni, byly v letech 2010 až 2022 opakovaně zaznamenány sucha, vlny horka a silné deště. V roce 2024 následovaly povodně, které měly devastující účinky na místní obyvatelstvo.

Studie, do které se zapojilo více než 14 tisíc účastníků, zahrnovala dvě skupiny žen: ženy z neformálních venkovských osad bez běžné infrastruktury a ženy z venkovských domácností s přístupem k základním službám, jako je voda a sanitace. Cílem bylo zjistit, jak klimatické šoky ovlivňují duševní zdraví v různých socioekonomických podmínkách.

Výsledky ukazují výraznou souvislost mezi klimatickými šoky a zhoršením duševního zdraví. Ženy z neformálních osad vykazovaly o 10,8 procentního bodu více depresivních příznaků než jejich vrstevnice z venkovských oblastí s lepšími životními podmínkami. Tato krize duševního zdraví vedla k nárůstu případů sebevražedných myšlenek u žen, které již byly vystaveny nějakému traumatu.

V mnoha venkovských oblastech Keni hrají ženy klíčovou roli jako primární živitelky rodiny. Zajišťují příjmy prostřednictvím zemědělství nebo malého obchodu, čímž podporují nejen své domácnosti, ale i širší komunitu. Nicméně jejich duševní pohoda je často vystavena ekonomickým problémům, sociálním tlakům a nedostatku podpory, což má negativní dopad na stabilitu domácností.

V oblastech Kaloleni a Rabai, kde byla studie zaměřena, se obyvatelé spoléhají na neformální zemědělství. Výnosy jsou nízké a nepředvídatelné, což ztěžuje zajištění stabilního příjmu. Místní obyvatelstvo čelí špatným životním podmínkám, přetížení a nedostatku čisté vody, sanitace a dopravy. Vysoká nezaměstnanost a špatně vybavené školy brání rozvoji komunity a zhoršují celkové zdraví obyvatel.

Studie ukázala, že snížení srážek vedlo k 28,7% nárůstu sebevražedných myšlenek. Vlny veder přispěly k 14,9% nárůstu těchto myšlenek a sucho vedlo k dramatickému 36,7% nárůstu sebevražedných myšlenek, což naznačuje, že stres spojený se suchem zvyšuje beznaděj.

Kumulativní efekt změny klimatu a rostoucí ceny potravin vedl k ohromujícímu nárůstu sebevražedných myšlenek o 48,3 % mezi ženami v neformálních venkovských osadách.

Keňská vláda se snaží koordinovat různé aktéry a řešit dopady klimatických šoků, ale dosud nebyly implementovány konkrétní praktické programy, které by pomohly zranitelným skupinám. Politici musí vyvinout a implementovat duševní zdravotní služby, které budou odpovídat potřebám komunit postižených následky klimatických změn.

Integrace duševního zdraví do strategií pro adaptaci na změnu klimatu může výrazně zlepšit kvalitu života zranitelných obyvatel. To zahrnuje iniciativy na zvyšování povědomí o duševním zdraví, zajištění přístupu k péči a vytváření podpůrných komunitních sítí.

Posílením postavení žen a podporou odolnosti komunit může Keňa začít zmírňovat dlouhodobé důsledky změny klimatu nejen pro životní prostředí, ale i pro duševní zdraví svých občanů. 

Stalo se